Podle prognózy Komise bude letošní růst ekonomiky EU pomalejší, dosáhne 3,7 procenta

© Pixabay

Ekonomika Evropské unie letos kvůli přetrvávajícím koronavirovým omezením poroste pomaleji, než se dosud očekávalo. Podle dnešní makroekonomické předpovědi Evropské komise (EK) vzroste hrubý domácí produkt o 3,7 procenta, zatímco listopadový odhad počítal s růstem o 4,1 procenta. Růst české ekonomiky EK odhaduje na 3,2 procenta.

Unijní exekutiva dnes upozornila, že v předpovědi zůstává velká míra nejistoty, hlavně s ohledem na těžko předvídatelný vývoj pandemie a postup očkování, které má zemím umožnit návrat k normálnímu provozu.

V loňském roce ekonomika EU podle odhadů Komise klesla o 6,3 procenta, což byl její největší propad v zaznamenané historii. V příštím roce by měla ekonomika sedmadvaceti členských států vykázat růst o 3,9 procenta. Pro země platící eurem Komise předpověděla na letošní i příští rok shodný růst 3,8 procenta.

„Stále zůstáváme v bolestném sevření pandemie, jejíž sociální a ekonomické dopady jsou zcela zjevné. Konečně se však alespoň objevilo světlo na konci tunelu,“ řekl k letošním vyhlídkám eurokomisař pro ekonomiku Paolo Gentiloni.

Prognóza nepočítá s vlivem fondu obnovy

Nová vlna šíření nákazy přinese podle Komise v prvním čtvrtletí roku hospodářský pokles, na který by od jara měl navázat postupný růst. Jeho výše bude podle EK záviset na tom, jak proti šíření viru zafungují současná omezení a jak rychle se státům podaří proočkovat podstatnou část populace. Komise chce, aby to do léta bylo alespoň 70 procent dospělých, k tomu by však musely mít země k dispozici daleko větší množství vakcín než teď.

Komise očekává, že unijní státy budou i v letošním roce investovat do záchrany a oživení svých ekonomik velké sumy, což by zejména ve druhé polovině roku mohlo akcelerovat růst. Dnešní prognóza podle Komise nijak nekalkuluje s možným pozitivním dopadem mimořádného fondu obnovy EU, z něhož by státy mohly začít čerpat peníze na podzim.

Příprava národních plánů obnovy nejde v zemích V4 úplně hladce

Příprava komplexních reformních dokumentů podle požadavků Evropské komise je pro země Visegrádské čtyřky poměrně velkou výzvou. Všechny se potýkají s podobnými problémy – nedostatečné zapojení odborné veřejnosti a malá transparentnost celého procesu.

Unijní exekutiva očekává, že v jednotlivých členských zemích bude letos stejně jako loni dopad pandemie a restrikcí s ní spojených velmi rozdílný. K nejrychleji rostoucím zemím by podle dnešního odhadu měly patřit Španělsko (5,6 procenta) a Francie (5,5 procenta), jejichž ekonomiky loni byly naopak mezi těmi, které zaznamenaly nejhlubší propad. Německá ekonomika, která je největší v Evropě, letos podle prognózy vzroste o 3,2 procenta. Slovensko čeká čtyřprocentní růst. Nejpomaleji se má podle prognózy zotavovat nizozemské hospodářství, jehož růst dosáhne 1,8 procenta.

Komise v dnešní prognóze proti dřívějšímu odhadu mírně zvýšila odhadovaný růst cen, který by měl souviset s oživením ekonomiky. V zemích EU by letos míra inflace měla dosáhnout 1,5 procenta, zatímco loni činila 0,7 procenta.

Odhad pro Česko je pozitivnější

Česká ekonomika po loňském rekordním propadu letos poroste ve srovnání s dřívějšími odhady o něco rychleji. Komise proti listopadové předpovědi zlepšila odhad růstu hrubého domácího produktu (HDP) o desetinu procentního bodu na 3,2 procenta. Na příští rok očekává pětiprocentní růst.

„Z pohledu odhadu růstu tuzemské ekonomiky v letošním roce je predikce EK velmi podobná odhadům ministerstva financí, ačkoli mírně vyšší než poslední odhad České národní banky či dnes zveřejněná prognóza České bankovní asociace,“ uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler.

Ministerstvo financí v lednové prognóze očekává růst české ekonomiky letos o 3,1 procenta. V příštím roce by podle výhledu ministerstva měla ekonomika vzrůst o 3,4 procenta a v roce dalším o 2,1 procenta. ČNB v únorové prognóze na letošek počítá s růstem ekonomiky o 2,2 procenta a na příští rok o 3,8 procenta. Česká bankovní asociace pak letos očekává růst ekonomiky o 2,6 procenta a za rok o 4,6 procenta.

Z mezičtvrtletního odhadu je podle Seidlera patrné, že Komise očekává další mezičtvrtletní propad v prvním čtvrtletí, který však vystřídá solidní tempo zotavování ekonomiky od třetího čtvrtletí. „Pro příští rok je odhad Komise mírně optimističtější,“ dodal.

Rekordní pokles

Loni česká ekonomika kvůli restrikcím spojeným s pandemií klesla podle odhadů EK o rekordních 5,7 procenta. Podle prvních odhadů Českého statistického úřadu loňský propad české ekonomiky činil 5,6 procenta, což bylo nejvíce za dobu samostatné České republiky, byť to znamená lepší výsledek než za celou EU.

Restrikce zavedené loni v říjnu zasáhly domácí poptávku a také investice, což se bude podle Komise projevovat i na poklesu očekávaném pro letošní první čtvrtletí. České hospodářství by se mělo začít zotavovat od druhého kvartálu a na předkrizovou úroveň by se mohlo dostat koncem letošního roku.

Krize je příležitostí pro nový, udržitelný model ekonomiky, říkají experti z V4

Země Visegrádské skupiny by měly využít současnou krizi na strukturální změny a reformy trhu práce, vzdělávání a zdravotnictví. Zároveň by se měly přestat soustředit pouze na růst HDP a místo toho se chopit zelené transformace, tvrdí experti.

Hlavním motorem oživení by podle EK letos měla být spotřeba domácností, která bude odrážet stabilní situaci na trhu práce – Česká republika má v celé EU dlouhodobě nejnižší nezaměstnanost.

Česku by mohly k oživení pomoct i peníze z krizového fondu obnovy EU, z něhož by v přímých platbách země mohla získat přes 180 miliard korun. Projekty financované těmito penězi by podle Komise mohly tvořit až 0,2 procenta HDP. První peníze by země mohla dostat ve druhé polovině letošního roku.