Pandemie odkryla digitální propast. Ve vzdělávání nesmíme diskriminovat, říká Šojdrová

© Pixabay

Digitální revoluce a zejména pak probíhající globální pandemie jasně ukázaly potřebu změn ve vzdělávacím systému. A to nejen v Česku, ale v celé Evropě. 

To si uvědomuje i Evropská komise, která nedávno představila dlouho očekávaný Akční plán pro digitální vzdělávání (Digital Education Action Plan). Ten má do budoucna členským zemím pomoci s digitálním vzděláváním svých občanů a zajistit dlouhodobou ekonomickou stabilitu unijní sedmadvacítky.

Do debaty o budoucnosti digitálního vzdělání se rychle zapojili i europoslanci. Například  frakce evropských lidovců (EPP) vytvořila k tématu poziční dokument, za jehož vznikem stojí česká europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL, EPP). Redakce s ní hovořila jak o výzvách, tak i příležitostech, které z digitalizace vzdělávání vyplývají.

Budoucnost je v digitálním vzdělávání, Evropanům ale chybí dovednosti i vybavení, ukázala pandemie

Covid-19 evropské země přinutil přejít v masovém měřítku na distanční výuku a práci z domova. Jak se ukázalo, mnozí lidé i regiony na to nebyli připraveni. Evropská komise chce zajistit, aby se to už neopakovalo.

„O tom, že se systém vzdělávání bude muset více přizpůsobit době, víme už dlouho. Pandemie nám poskytla pohled na to, jak by se vzdělávání mohlo dlouhodobě změnit k lepšímu,“ uvádí Šojdrová.

Školy, ať už základní, střední a v některých případech i vysoké, mají problémy s vybavením i dovednostmi svých učitelů. Rodiče i učitelé mnohdy „bojují“ s digitálními třídnicemi či s internetovými službami pro distanční výuku.

Nebezpečí digital divide

„Pandemie odkryla tzv. digital divide, tedy propast mezi těmi, kteří disponují přístupem k technologiím – internetu, počítačům, softwaru, a těmi, kteří tento přístup nemají. To se ukazuje jako jedna z největších výzev,“ upozorňuje Šojdrová.

Řada pedagogů se podle ní sice naučila používat komunikační platformy, ale chybí jim kvalitní internetové připojení, počítače a tablety. Učitelé na školách ale zároveň nemají dostatek zkušeností s distanční výukou, kterou se v posledních měsících museli učit „za pochodu“.

Jak v takové situaci zajistit, aby vzdělání nezanedbali, naučili děti zorganizovat si čas a zbytečně nepřetěžovali žáky, rodiče i sebe? A co když rodina s dvěma dětmi sdílí doma jen jeden notebook pro práci i pro výuku?

To jsou otázky, na které je třeba v blízké době nalézt odpovědi. Zároveň je ale třeba klást důraz na to, aby žáci a studenti neztratili důležité sociální návyky a dovednosti.

ČR chce být špičkou v umělé inteligenci a je proti regulaci, chybí ale státní podpora

Umělá inteligence (AI) se v poslední době stává velmi diskutovaným tématem. Česká republika má na tomto poli velké ambice a odmítá unijní regulaci.

„Zmíněný poziční dokument jsem jako koodinátorka EPP ve výboru CULT (výbor Evropského parlamentu pro kulturu a vzdělávání) iniciovala, protože k nám přicházela data a čísla o vlivu pandemie covid-19 na vzdělávání a potřebovali jsme je analyzovat a vyvodit závěry, jak může pomoci EU. Bylo jasné, že transformace vzdělávání se bude muset urychlit,“ říká poslankyně na dotaz redakce EURACTIV.cz.

„Stále platí, že vzdělání je investice do budoucna. Už dnes víme, že 65 procent letošních prvňáčků bude díky novým technologiím dělat práci, která dnes ještě neexistuje, ale zároveň se obáváme, že distanční výuka jim způsobí do budoucna jistý hendikep. Musíme je i sebe dobře připravit na budoucnost a pandemie by v tom neměla být překážkou, ale výzvou,“ myslí si Šojdrová.

Pravdou ale je, že oblast vzdělávání je v kompetenci jednotlivých národních států, což bude třeba i nadále respektovat. EU tak může hrát spíše roli koordinační a pomocnou. Jednou z možností je financování počítačů, tabletů, výukového softwaru nebo internetového připojení ze strany EU.

Právě to má za cíl i zmíněný Akční plán. Komise chce jeho prostřednictvím v blízké budoucnosti podpořit kvalitní vzdělávání v oblasti digitálních technologií, zajistit lepší připojení ve školách a vytvořit lepší vzdělávací obsah i nástroje. Komise přitom necílí jen na oblast školství, ale i na oblast celoživotního vzdělávání.

Budoucnost finančního sektoru? Kryptoměny, kyberútoky a data

Musíme klást větší důraz na digitalizaci finančního sektoru, říká Komise i europoslanci. Mezi výzvy patří kyberbezpečnost nebo kryptoměny. Třeba Facebook už vytváří vlastní virtuální platidlo.

„V době krize se po celém světě už spustila řada vzdělávacích projektů, které propojují vládní organizace, neziskovky i komerční subjekty. Něco podobného se děje i v Evropě – v ČR je to např. projekt ucimeonline.cz. Já si od Akčního plánu slibuji, že zajistí, aby nebyly vyloučené lokality, žáci, studenti, ke kterým se technologie a inovace nedostanou a oni pak budou vystaveni diskriminaci na trhu práce,“ uvádí Šojdrová.

Situace v České republice se v tomto ohledu od jiných zemí příliš neliší. Ze zjištění České školní inspekce vyplynulo, že i čeští žáci měli v některých oblastech velké problémy a pro některé to dokonce znamenalo úplné přerušení výuky na více než dva měsíce. Důvodem bylo většinou to, že neměli počítač a internetové připojení.

Podpora ze strany EU

„EU má řadu nástrojů, které mohou pomoci. Má program na podporu digitalizace, jako je např. Connecting Europe Facility či budoucí program Digital Europe. Pochopitelně je možné využít i strukturální fondy či balíček obnovy po covid-19, ale to by musely členské státy samy chtít. ČR si musí o tyto peníze říct a vnímat to jako prioritu,“ upozorňuje.

Evropa vstoupila do digitální éry, Česko zatím klopýtá za průměrem

Česko zaostává za unijními státy především v elektronizaci veřejné správy nebo výměně zdravotnických údajů on-line. Index, který sleduje digitální konkurenceschopnost jednotlivých států EU, poslal tuzemsko až na 18. místo.

Program Digitální Evropa pro roky 2021 až 2027 počítá s investicemi do digitalizace a digitálních výzev ve výši zhruba 220 miliard korun. „Cílem programu bude vybudovat a posílit vysoce výkonnou výpočetní techniku EU, základní kapacity umělé inteligence, zlepšit konkurenceschopnost odvětví posílením kybernetické bezpečnosti unie či zajistit, aby současné a budoucí pracovní síly mohly snadno získat pokročilé digitální dovednosti,“ vysvětlilo před nedávnem záměry Evropské komise redakci ministerstvo průmyslu a obchodu.

Vedle toho se má Digitální Evropa zaměřit i na vznik tzv. center pro digitální inovace. Konkrétně má jít o neziskové subjekty disponující odbornými znalostmi, které budou mít za úkol podporovat digitální transformaci zejména malých a středních podniků, organizací veřejné správy a vzdělávacích institucí napříč celou EU.

Samotné vzdělávací systémy jsou ale v pravomoci členských zemí a EU je může v této oblasti jen podpořit, třeba pomocí zmíněných nástrojů.

„Ale právě v oblasti digitalizace by EU mohla rozvíjet společné nástroje asistence. Minimálně by se měly sdílet dobré zkušenosti z těch zemí, které jsou v digitalizaci nejdále. Například v Dánsku a Francii je používání informačních technologií ve vzdělávání povinnou součástí přípravy učitelů. Hodně se máme také co učit od premiantů, kterými jsou v EU Estonsko a Finsko,“ zdůrazňuje Šojdrová.

Podle ní je ale důležité, aby se s digitalizací vzdělávání nezačínalo v příliš útlém věku.

„Děti se musí nejprve naučit psát rukou a pak teprve mohou dostat do ruky tablet. Nejprve je nutné pochopit, jak se orientovat v klasické mapě a až poté je dobré se naučit používat Google Maps. Musí se k tomu přistupovat s rozmyslem a přihlédnutím k věku dítěte,“ uzavírá europoslankyně.

Estonci žijí v digitální republice. Česko se postupně k e-governmentu propracovává

Většina Estonců dnes vlastní elektronickou občanku. Může s ní volit online, řídit podnik, podávat daně přes internet nebo elektronicky podepisovat úřední dokumenty. I Česko se tímto směrem postupně vydává. A EU to podporuje, finančně i legislativně.