Ostrava a okolí chtějí přesvědčit mladé a chytré, aby neodcházeli jinam

Superpočítač Karolina v ostravském centru IT4Innovations © it4i.cz

Moravskoslezský kraj trpí odlivem mladých mozků. Aby to změnil, musí jim nabídnout dostatečně lákavé životní a pracovní podmínky, což je náročné a nákladné. Studenti mají vlastní nápady, jak situaci zlepšit.

Dědictví těžkého průmyslu se v Moravskoslezském kraji odráží téměř ve všem – od podoby měst nebo vzdělávání až po pracovní příležitosti. Životně důležitá modernizace ekonomiky tak je v tomto regionu náročnější než jinde.

„Museli jsme vyměnit staromódní průmysl za průmysl založený na nových technologiích a inovacích. Bylo jasné, že to nebude jednoduché. Stále musíme bojovat s problémem odlivu mozků, s problémy se znečištěním, stejně jako se zdroji energie,“ popsal výzvy hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák (ANO). Dodal, že s financováním potřebné zelené modernizace pomáhá například evropský Fond spravedlivé transformace.

Klíčem k budoucnosti jsou samozřejmě mladí lidé, především ti vzdělaní, kteří v kraji zůstanou a zapracují na jeho rozvoji. Ostrava a okolí ale mají v tomto ohledu problém, kraj totiž není v porovnání s některými dalšími regiony v Česku tak atraktivní. Lidé se odsud stěhují pryč, i když ne tak rychle jako v minulosti.

Zcela zásadní je ukázat si prstem na důvody, proč se studenti či mladé rodiny do konkrétních měst a regionů vůbec stěhují, nebo je naopak opouštějí, a hlavně zamyslet se nad tím, jak negativní trendy zvrátit. Právě o to se snažil květnový workshop pro mladé v Ostravě, který byl součástí Konference o budoucnosti Evropy.

Mladí podnikatelé vpřed

Mezi rozhodující faktory samozřejmě spadají pracovní příležitosti. Doba velkých zaměstnavatelů v těžkém průmyslu je nenávratně pryč, v kraji si proto uvědomují, že je potřeba se daleko více soustředit na podnikatelské prostředí.

Životní úroveň v Ostravě se zvedla, najít práci je ale stále těžké, vyplývá z průzkumu

Celoevropský průzkum zaměřený na kvalitu života v evropských městech ukazuje, jak jsou jejich obyvatelé spokojení s veřejnou dopravou, dostupností zaměstnání nebo celkovou bezpečností. Svými výsledky zaujme i Ostrava.

Od roku 2017 funguje Moravskoslezské inovační centrum (MSIC), které podává pomocnou ruku začínajícím i zkušeným podnikatelům. „Naše mise je vyvinout inovativní ekosystém. Podnikatelé mohou požádat o různou formu podpory včetně voucherů nebo poradenství. Poskytujeme konzultace zdarma pro všechny fáze životního cyklu firmy,“ popsala práci centra členka jeho představenstva Adéla Hradilová.

Pomoc centra využil také sedmnáctiletý středoškolák David Havrlant, když v patnácti společně se dvěma kamarády založil startup Jonggle, aplikaci, která zpřístupňuje 3D tisk i lidem bez vlastních 3D tiskáren. „V současné době hledáme nové zákazníky. Navrhujeme a tiskneme produkty a prototypy především pro klienty v B2B sektoru,“ doplnil Havrlant.

Právě pro středoškoláky MSIC v létě zorganizuje už třetí Business Kemp, kde mohou aktivní studenti rozvinout svůj podnikatelský nápad a nakonec ho představit investorům. Havrlant by podle svých slov nicméně uvítal, kdyby bylo podnikání přímo součástí středoškolské výuky.

V kraji se v současné době pracuje na prototypu digitálního výukového materiálu, tzv. Technologické a podnikatelské akademie. To bude platforma využívající nové vzdělávací metody a nové technologie, kde studenti a lektoři najdou vše potřebné pro výuku nejrůznějších moderních témat, inovativních technologií, aktuálních problémů či složitých mechanismů.

Všechno stojí na vzdělání

Nejen kvůli struktuře průmyslu si s sebou region nese břímě velkého počtu lidí s nižším vzděláním. Situace se ale rok od roku mění k lepšímu, kraj tomu napomáhá například středoškolskými stipendii, která mají zvýšit zájem o technické profese. Podle zmocněnce hejtmana pro transformaci Zdeňka Karáska se kraj zároveň snaží ve výukových metodách inspirovat v zahraničí, například ve Finsku nebo Španělsku.

Nalákat studenty by mohla tzv. Černá kostka, unikátní stavba, kde se bude skrývat kromě vědecké knihovny například také komunitní centrum. Stavba začne tento rok a využívat se začne v roce 2026.

Největším magnetem jsou ale samozřejmě dvě univerzity, Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava (VŠB-TUO) a Ostravská univerzita (OU). Druhá jmenovaná instituce se v současné době rozšiřuje o nové fakulty.

„Poslední tři roky se staví dvě nové fakulty podél řeky Ostravice, jedna se soustředí na sport a zdraví, druhá na umění a design. Chceme sem přilákat chytré lidi, ale musíme jim za to nabídnout nové moderní budovy a způsoby učení. Toto je viditelný důkaz, fakulty začnou fungovat na podzim příštího roku,“ popsal blízkou budoucnost Karásek.

Sportu a zdraví se věnuje další ze studentů Vojtěch Meier, který v rámci svého podnikání pomáhá lidem zvládat bolesti spojené s pohybem.

„Chtěl bych do našeho regionu přinést nejnovější informace v tomto oboru, a to běžným lidem i atletům, kteří potřebují pomoct s výkonem. Chci také vzdělávat další profesionály. Navštívil jsem mnoho škol v Asii, Evropě a Spojených státech, a myslím si, že bychom měli být otevřenější novým myšlenkám a také lépe spolupracovat mezi generacemi,“ popsal své plány Meier.

Materiály, energetika a superpočítání

Vedle vzdělávacích institucí jsou univerzity také centry vědy, výzkumu a vývoje. Veřejné investice v Ostravě ale v tomto ohledu zatím velmi zaostávají za Prahou nebo Brnem.

Posunout kraj dopředu by měla strategie SMARAGD (Smart And Green District), která klade důraz na propojení špičkového výzkumu, vývoje a inovačního podnikání. „Má ambici přinést do regionu novou energii, nové příležitosti, odborníky, studenty, firmy a technologie reagující na současné globální výzvy s cílem zajistit udržitelnost hospodářského rozvoje Moravskoslezského kraje,“ zmiňují oficiální webové stránky.

Vlajkovou lodí strategie se stal projekt REFRESH. „Vytváříme něco, čemu se říká ,živé laboratoře‘. Prostor, kde se studenti, špičkoví vědci, akademici, firmy a veřejný sektor pravidelně potkávají a sdílejí své problémy, nápady a vědomosti,“ řekl Igor Ivan, prorektor VŠB-TUO pro strategii a spolupráci.

Ivan doplnil, že v Ostravě vzniká multidisciplinární výzkum „na míru dnešním výzvám“, proto je často navázaný na Zelenou dohodu pro Evropu (Green Deal) nebo program Digitální Evropa. Kraj vévodí českému výzkumu v energetice a materiálech, špičkové zázemí má také pro IT, a to díky superpočítačovému centru IT4Innovations.

Ostravsko je stále „láska na druhý pohled“. Z dolu mohou být laboratoře i elektrárna, říká Igor Ivan

Doba velkých zaměstnavatelů je dávno pryč, následovat musí i změna mentality. Budoucnost Moravskoslezského kraje leží v inovačním podnikání s přidanou hodnotou, jen tak se podaří nalákat lidi zpět, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz prorektor ostravské VŠB-TUO Igor Ivan.

Student původem z Indie Faizan Mulla, který se na VŠB-TUO věnuje oboru průmyslové inženýrství, si podle svých slov vybral Ostravu právě kvůli „velmi rozvinutému průmyslu, díky kterému lze získat praktické zkušenosti v oboru“.

Přilákat do Ostravy studenty ze zahraničí může být pro budoucnost klíčové. Další mladý student strojírenství a letecký inženýr původem z Turecka Eray Sirasogut má zatím smíšené dojmy. I když ocenil úzkou spolupráci škol a firem, myslí si, že Ostrava zatím neumí smysluplně využít chytré studenty a odborníky ze zahraničí, kteří přicházejí po tisících.

„Hledal jsem projekty, do kterých bych se mohl zapojit, a nic jsem nenašel, pro bakalářské studenty není nic k dispozici,“ posteskl si Sirasogut s tím, že problém také často představuje jazyková bariéra, protože Češi neumí dostatečně dobře anglicky.

Igor Ivan uznal, že v těchto ohledech si Ostrava musí splnit úkoly. Na druhou stranu zmínil, že do kraje se v poslední době daří dostávat více a více špičkových akademiků a také kvalita života mezinárodních studentů a vědců se za uplynulé roky výrazně zvýšila.

Dostupnější bydlení a lákavé okolí

Rozhodnutí přistěhovat se samozřejmě velmi ovlivňuje také životní prostředí, které region nabízí. Ostrava, Karviná nebo Třinec si kvůli své průmyslové historii nesou cejch „špinavých měst“, a to především z hlediska znečištění ovzduší. I když se kvalita vzduchu od devadesátých let výrazně zlepšila, stále není dost dobrá a vyžádá si ještě hodně práce.

S využitím brownfieldů po průmyslových objektech pomáhá například projekt POHO2030 na Karvinsku. Za úspěch se dá určitě označit využití Dolní oblasti Vítkovice, která se stala turisticky velmi oblíbeným kulturním centrem. Podle jednatele společnosti Moravian-Silesian Tourism Petra Koudely ho ročně navštíví okolo 1,5 milionu lidí.

Výhodou Moravskoslezského kraje je dostupná příroda blízko hlavního města. Studenti ocenili možnosti cyklistiky nebo lyžování, které Praha nebo Brno nenabízí. „Je tu hodně hor, které mám rád, a které v mém regionu v Indii nenajdete. Výlet na Lysou horu si budu pamatovat, výhled byl dechberoucí,“ podělil se o svůj zážitek Faizan Mulla.

Vedle přírody jde ale samozřejmě v prvé řadě o bydlení. Zdeněk Karásek upozornil na jeden fakt, který je pro mladé lidi rozhodující. „Životní náklady jsou zde mnohem nižší. V Praze potřebujete na nákup bytu 12 průměrných ročních platů, v Brně 10, v Ostravě ale jen čtyři,“ řekl. I když se ceny rozhodně ještě zvýší, právě něco takového může být pro Moravskoslezský kraj v očích mladých lidí velkou konkurenční výhodou.

Moravskoslezský kraj se „spravedlivě transformuje“. Nové evropské peníze půjdou i na rekvalifikace

Ambiciózní klimatické a energetické cíle EU představují velkou výzvu především pro regiony závislé na těžkém průmyslu. Moravskoslezský kraj chce v rámci transformace změnit svou nelichotivou image, s čímž mu pomůžou i nové evropské prostředky.