Evropské země mohou v létě zažít mimořádně silné hospodářské oživení, k němuž přispěje stále rozšířenější vakcinace proti covidu-19. Řekl to dnes nizozemský ministr financí Wopke Hoekstra. V loňském roce ekonomika Evropské unie klesla o 6,4 procenta, neboť pandemie zastavila velkou část ekonomických aktivit. Nadále však platí nejrůznější omezení, což vyhlídky na letošní rok zastiňuje.
Evropská komise (EK) výhled zatím příliš optimisticky nevidí. Minulý týden zhoršila odhad růstu hrubého domácího produktu (HDP) Evropské unie na letošní rok na 3,7 procenta, zatímco v předchozím výhledu loni v listopadu počítala s růstem o 4,1 procenta. Jako důvod Komise uvedla právě přetrvávající koronavirová omezení.
„Já myslím, že musíme být realisté. Jsou zde ale i důvody k tomu, abychom byli trochu větší optimisté, než je ve svých prognózách Komise. Protože když se podíváte na to, co jsme zažili po první vlně covidu, jak jsme to viděli v Nizozemsku, ale i v jiných zemích, tak to byla ohromující akcelerace hospodářského růstu,“ poznamenal ministr v rozhovoru v televizi CNBC.
Vývoj ekonomiky v reakci na pandemii
Většina evropských zemí zavedla první protiepidemická opatření loni v březnu, ve třetím čtvrtletí ale zaznamenala velmi silné hospodářské oživení. Vyšší venkovní teploty spolu s mírnějšími restrikcemi pro pohyb a shromažďování umožnily po první uzávěře otevřít restaurace, obchody a bary. Výsledkem bylo, že po propadu o 11,4 procenta ve druhém čtvrtletí ekonomika Evropské unie v dalším čtvrtletí vzrostla o 11,5 procenta.
„Potrvá to ještě několik týdnů, možná i měsíců, jsem ale optimista, co se týče vývoje před začátkem léta,“ řekl ministr.
„Myslím, že jak bude na kontinent přicházet léto a my budeme mnohem více očkovat a testovat, tak jsem docela optimista a myslím si, že to bude fáze, kdy se pomalu, ale jistě vrátíme k normálu.“
Optimistická čísla
Optimistické vypadají i poslední údaje statistického úřadu Eurostat. Ekonomika eurozóny totiž podle zpřesněné zprávy ve čtvrtém čtvrtletí klesla méně, než se čekalo.
Ve srovnání s předchozím čtvrtletím se hrubý domácí produkt (HDP) zemí platících eurem snížil o 0,6 procenta a meziročně o pět procent. První rychlý odhad Eurostatu počítal s mezičtvrtletním poklesem o 0,7 procenta a meziročním o 5,1 procenta.
Ekonomika celé Evropské unie se proti třetímu čtvrtletí pak snížila o 0,4 procenta, zatímco rychlý odhad uváděl pokles o 0,5 procenta. Meziročně se HDP snížil o 4,8 procenta, stejně jako podle prvního odhadu.
Euro area #GDP -0.6% in Q4 2020, -5.0% compared with Q4 2019: flash estimate from #Eurostat https://t.co/tFQkV0GjvN pic.twitter.com/h5eBhP77B4
— EU_Eurostat (@EU_Eurostat) February 16, 2021
Pokles ve čtvrtém čtvrtletí přišel po silném oživení ze čtvrtletí předchozího a po rekordním propadu ve druhém čtvrtletí, za kterým stály dopady pandemie. Ve třetím čtvrtletí ekonomika eurozóny stoupla proti předchozím třem měsícům o 12,4 procenta, ekonomika celé EU pak o 11,5 procenta. Ve druhém čtvrtletí se naopak eurozóna propadla o 11,7 procenta a celá Unie o 11,4 procenta.
Za celý loňský rok ekonomika eurozóny klesla o 6,8 procenta, ekonomika celé EU pak o 6,4 procenta, potvrdil Eurostat svůj první rychlý odhad. Propad způsobila hlavně opatření proti šíření nového koronaviru. V roce 2019 ekonomika eurozóny vzrostla o 1,2 procenta, což byl nejpomalejší růst za šest let. Ekonomika celé EU zaznamenala předloni růst o 1,5 procenta.
