Odjela jiná holka, než se vrátila. Mladí Češi jezdí přes EU pomáhat hlavně na Západ

© Pixabay

Nové zkušenosti a přátelství, zážitky na celý život, otestování svých dosavadních znalostí a dovedností, osamostatnění i nalezení sebe sama. To jsou zkušenosti, se kterými se domů vrací dobrovolníci účastnící se Evropského sboru solidarity (ESC). Dobrovolnický program pro lidi od 18 do 35 let, kteří chtějí pomáhat v cizině, funguje už pátým rokem. Nyní prošel změnami.

„Můj hlavní úkol spočíval v tom, udělat z učení angličtiny zábavu. Za ten rok jsem se s mými oblíbenými puberťáky však učila mnohem více než jen angličtinu. Zvládli jsme třeba matematiku, dějepis, tělocvik, a nakonec dokonce i němčinu,“ popisuje své zkušenosti Češka Barbora Vrátná.

Mezi lety 2019 až 2020 vyrazila na 10 měsíců do rakouského města Telfs nedaleko Innsbrucku v tyrolských Alpách. V tamní Montessori škole měla na starosti 17 teenagerů, které měla primárně učit anglicky.

Na dobrovolnický pobyt Vrátná odjela hned po vysoké škole, kdy ještě nevěděla, co chce dále dělat. Pobyt ji změnil od základů.

„Někdy si říkám, že do Rakouska odjela jiná holka, než se z něj pak vrátila. Během svých dlouhých procházek horskou krajinou jsem přišla na spoustu důležitých věcí o sobě i o světě. Došlo mi, že mám svůj život plně ve svých rukou, a pokud se mi na něm něco nelíbí, jsem já ta nejpovolanější osoba, která to může změnit,“ upřesňuje Vrátná. Zjistila, co chce v životě skutečně dělat.

„Vystudovala jsem sice Vysokou školu ekonomickou, ale díky pobytu jsem zjistila, že moje talenty se uplatní mnohem lépe při hře a učení dětí než při vyplňování tabulek a tvorbě grafů,“ dodává s tím, že její počáteční očekávání od dobrovolnického pobytu byla naplněna „z 250 procent“.

Podcast: Polovina Čechů nerozumí tomu, jak funguje EU. Středoškoláci si to mohou zkusit na vlastní kůži

Polovina Čechů nerozumí tomu, jak funguje EU. Zvyšovat povědomí o unijních procesech pomáhá projekt pro středoškoláky Rozhoduj o Evropě. Jak mladí lidé vnímají EU? A proč by se měli zajímat o veřejné dění?

Podobné zkušenosti popisují i další bývalí dobrovolníci, třeba na blogu webu mladiinfo.cz. Kromě škol čeští dobrovolníci pomáhají také například v domovech pro seniory, v centrech pro postižené lidi či ve volnočasových organizacích, a to buď se samotnou výukou, vedením různých kurzů nebo organizací akcí.

Češi míří nejčastěji na Západ

Od roku 2017, kdy byl dobrovolnický program zahájen, nabídl po celé Evropě více než 77 tisíc dobrovolnických a pracovních příležitostí. Zúčastnilo se jich na 48 tisíc Evropanů. Jen z České republiky vyjelo na zkušenou 775 mladých dobrovolníků. Mladí Češi nejčastěji mířili do Francie, Španělska, Itálie nebo Německa. Častěji vyjíždějí ženy než muži.

„775 mladých dobrovolníků není málo a řada českých organizací má zájem se zapojit,“ zhodnotila českou účast europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL), která byla zpravodajkou změněného programu. Podle ní je účast jednotlivců i organizací z České republiky ve srovnání s dalšími členskými zeměmi průměrná až nadprůměrná.

Michaela Šojdrová: Výzvou pro Evropskou unii je nezklamat své občany

Istanbulská úmluva, syrské děti prchající před válkou, ale také budoucnost Evropy. Právě o těchto tématech hovořila redakce EURACTIV.cz s lidoveckou europoslankyní Michaelou Šojdrovou.

Do Česka zase přijíždějí dobrovolníci z Německa, Itálie, Kypru či Polska. Jen v letech 2018-2019 se mohli podle zprávy ESC zúčastnit celkem 164 projektů. Navzdory koronavirové pandemii loni do Česka dorazilo o 30 zahraničních dobrovolníků více než v roce 2019, celkem 172. Vedoucí odboru mládeže českého Domu zahraniční spolupráce (DZS), který dobrovolnický program v ČR koordinuje, věří, že zahraniční dobrovolníky do Čech neláká české pivo, ale spíš kvalita českých organizací a jejich kreativní přístup.

Jen u spolku TOTEM, který se zaměřuje hlavně na pomoc seniorům, se za posledních 20 let vystřídalo na 35 dobrovolníků zejména z Německa, ale také z Finska, Irska, Albánie, Dánska nebo Lotyšska.

Dobrovolníky podle koordinátorky Dity Bulínové vybírají podle jejich zájmu, volnočasových aktivit či jazykové vybavenosti. Už menší roli hraje při výběru třeba vzdělání. „Důležitá je také otevřenost, komunikativnost i týmový hráč,“ uvedla Bulínová z organizace Totem.

Evropští dobrovolníci se v Totemu účastní jazykových kurzů se seniory, ale pomáhají i s organizací akcí a dalších projektů. „Motivací je i bourání stereotypních pohledů na vybrané kultury dobrovolníků,“ dodává Bulínová. V době pandemie pak dobrovolníci v této organizaci pomáhali například se šitím roušek či virtuálně komunikovali se seniory.

Jak pandemie ovlivnila Erasmus? Zájem o program trvá, studenti mohou studovat online

Pandemie a s ní spojené restrikce zastihly tisíce studentů na zahraničních studijních pobytech v rámci programu Erasmus+, který financuje EU. Navzdory komplikacím v podobě karanténních opatření a uzavírce hranic však zájem o program výrazně neklesl.

Dobrovolnický program jede dál

S rokem 2021 se dosavadní podoba evropského dobrovolnického programu mění. Následujících sedm let slibuje tučný rozpočet a nová pravidla. Evropský program solidarity by měl disponovat rozpočtem přesahujícím jednu miliardu eur. Na předchozí pilotní program bylo vyčleněno 375 milionů eur. Z rozpočtu dostávají dobrovolníci kapesné, pokryje i náklady na cestu, ubytování, stravování a pojištění.

Pozměněný program se zaměří i na mladé Evropany ze znevýhodněného prostředí, ať už ze sociálně slabších skupin, nebo z odlehlejších regionů. Pomáhat budou moci v dobrovolnických, solidárních či humanitárních projektech napříč Evropou i mimo ni. Velký důraz bude kladen na to, aby dobrovolnické projekty přispívaly k boji s klimatickými změnami.

„Dobrovolnictví je skutečnou formou solidarity a stojí tak v srdci unijních hodnot. Dobrovolnictví je zároveň neodmyslitelnou součástí moderní demokracie,“ dodala v souvislosti se schválením programu v Evropském parlamentu česká europoslankyně Michaela Šojdrová. 

Dobrovolníci budou mít i nadále podporu od EU. Nový program nese českou stopu

Erasmus není jediný program, který mladým lidem umožňuje vyrazit na zkušenou do zahraničí. Evropský sbor solidarity podporující dobrovolníky funguje již čtyři roky. S novým programovým obdobím 2021-27 dostane i nový kabát, podíl na tom mají i Češi. 

Článek vznikl v rámci projektu Evropa v souvislostech, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropského parlamentu. 

Česká stopa

Na podobě Evropského sboru solidarity se podepsali i čeští zástupci v institucích EU. Česká europoslankyně Michaela Šojdrová coby zpravodajka návrhu nové podoby Evropského sboru solidarity, Robert Franče z Evropské komise a Pavel Trantina z poradního Evropského hospodářského a sociálního výboru. Ačkoliv se finálně o programu na léta 2021-2027 hlasovalo v Evropském parlamentu v předposledním květnovém týdnu, projekty už běží od počátku roku.