Evropská unie je blízko další ambiciózní dohodě o volném obchodu. Po úspěších v liberalizaci obchodní vztahů s Kanadou, Japonskem či Singapurem je nyní na řadě Vietnam. Na počátku týdne dal smlouvě zelenou i výbor Evropského parlamentu pro mezinárodní obchod (INTA).
Ne všichni jsou však z obchodní dohody s tímto „asijským tygrem“ nadšeni. Problémem je jednak tamní špatná situace v oblasti lidských práv a svobod, nedostatek důrazu na enviromentální otázky, ale i údajný střet zájmů bývalého zpravodaje smlouvy Jana Zahradila (ODS, ECR).
Na poslední zmíněné upozornil koncem minulého roku bruselský server EU Observer. Ten odhalil, že Zahradil vedle toho, že dlouhá léta prosazoval přijetí dohody z postu hlavního vyjednavače v Evropském parlamentu, je zároveň i předsedou rady Konfederace svazů Vietnamců v Evropě.
Sám Zahradil sice po zveřejnění těchto informací na post zpravodaje obchodní dohody rezignoval, předsedou rady Konfederace ovšem zůstal.
Konfederace je přitom podle odborníků zřízena zejména z důvodu prosazování zájmů vietnamské vlády ve světě.
„Konfederace je zřízena pod Vietnamskou vlasteneckou frontou, tedy politickým orgánem Komunistické strany Vietnamu. Tím, že se Jan Zahradil nechal zvolit na post předsedy komise poradců, se osobně zapojil do práce komunistické Národní fronty,” uvedla v prosinci pro Seznam Zprávy analytička Sinopsis Kateřina Procházková.
Na celou věc se redakce EURACTIV.cz zeptala i samotného Zahradila, dosud ale reakci neposkytl.
Vietnam jako ČSR za normalizace
Prioritou Zahradila bylo dohodu ratifikovat ještě v minulém volebním období. „Jsme na dobré cestě. Musíme udělat všechno proto, aby došlo k podepsání dohody na summitu EU-Asie v říjnu a abychom stihli parlamentní hlasování ještě na jaře před volbami do Evropského parlamentu. To je moje priorita,“ řekl tehdy.
To se ovšem nestihlo a celou věc „zdědili“ nově zvolení poslanci. Po výboru INTA však dohodu musí schválit vedle Rady EU i celý europarlament. A to může být vzhledem ke zmíněným lidskoprávním a enviromentálním otázkám problém.
Podle vietnamského disidenta současná situace ve Vietnamu dokonce připomíná období 80. let v Československu. Problémem je podle lidskoprávních organizací zejména stále rostoucí počet politických vězňů, ale také špatné pracovní podmínky a nesvobodná média. Upozorňují na to jak někteří europoslanci, tak i mezinárodní odborové organizace.
Místopředsedkyně Evropského Parlamentu Dita Charanzová (ANO, RE) ale upozorňuje, že vyjednaná dohoda na lidská práva nezapomíná.
„Jsem si vědoma lidskoprávní situace ve Vietnamu a vnímám obavy, které v tomto směru zaznívají, nicméně souhlasím s těmi názory, které považují tuto dohodu za nástroj našeho dialogu s Vietnamem i o těchto otázkách,“ řekla redakci EURACTIV.cz.
„Samotné nevládní organizace ve Vietnamu jsou přesvědčeny, ze zavedení poradní skupiny v rámci teto dohody bude možností, jak se lidskoprávním otázkám více věnovat a situaci v lidských právech zlepšit. Dohoda navíc obsahuje ustanovení, které dává možnost dohodu suspendovat, pokud dojde k vážnému porušení lidských práv,“ dodala.
Klima by mělo být prioritou obchodu
Součástí smlouvy je pak vedle ustanovení dotýkající se lidských práv i část týkající se ochrany klimatu a životního prostředí. Obchodní výměna by podle ní měla skýtat záruky udržitelného rozvoje včetně dodržování environmentálních a sociálních standardů.
„Vietnam se zavázal mj. i k ratifikaci zbývajících základních konvencí Mezinárodní organizace práce, implementaci závazků vyplývajících z Pařížské klimatické dohody a podpoře společenské odpovědnosti podniků,“ připomněla dále Charanzová.
Negativní reakce ale vzbudilo i chování vietnamského velvyslanectví v Bruselu. Den před hlasováním ve výboru INTA totiž europoslancům poslalo dárek v podobě lahve šampaňského. „Naprosto nevhodné a do očí bijící,“ reagovala například poslankyně z frakce Greens/EFA Ellie Chowns.
Mně nic neposlali. To asi jen frakci Zelených, za konstruktivní přístup.
— Jan Zahradil (@ZahradilJan) January 23, 2020
Na druhou stranu obchodní dohoda má i své silné příznivce, a to zejména z řad podnikatelů.
„Smlouva je obrovskou příležitostí pro evropské vývozce. Vietnam je jednou z nejrychleji rostoucích ekonomik v jihovýchodní Asii. Jde o trh, který v sobě má velký potenciál zejména pro vývoz unijních zemědělských a průmyslových výrobků či služeb,“ prohlásila v minulosti bývalá evropská komisařka pro obchod Cecilia Malströmová.
Vietnam je z Asociace států jihovýchodní Asie (ASEAN) druhý největší obchodní partner EU, a to hned po Singapuru. Vzájemná obchodní výměna dosáhla v roce 2017 téměř 50 miliard eur. A liberalizace vzájemného obchodu má za cíl toto číslo výrazně zvýšit.
„Dohoda o volném obchodu s Vietnamem odstraní až 99 % veškerých cel, usnadňuje přístup na trh služeb, otevírá trh veřejných zakázek. Omezuje i další netarifní překážky např. v automobilovém průmyslu,“ připomněla Charanzová, podle které lze očekávat celkové úspory až ve výši 900 milionů korun.
Pokud jde o Českou republiku, přijetí dohody by mělo znamenat příležitosti zejména pro export v oblasti automobilového, strojírenského a potravinářského průmyslu. Co se týče dovozu, nárůst se očekává především v textilním a potravinářském průmyslu.
V současné době je na tahu vietnamská vláda a tamní zákonodárný sbor. Následovat bude schvalování ze strany Rady a europoslanců. Důležité ale je, že souhlas všech národních a regionálních parlamentů bude potřeba pouze v případě tzv. investiční dohody, které je od té obchodní záměrně oddělena.
Podpora a ochrana investic je totiž součástí tzv. sdílených pravomocí, vliv v této oblasti tedy vedle Evropského parlamentu a Rady mají i jednotlivé národní zákonodárné sbory. Na druhou stranu obchodní část dohody je součástí tzv. výlučných pravomocí, což je oblast, ve které má výlučnou působnost pouze unijní úroveň.
Tato praxe přitom ještě donedávna nebyla vůbec jasná. Zlomový byl v tomto ohledu až judikát Soudního dvora EU týkající se obchodní dohody se Singapurem z roku 2017. Nutnost vyjasnění si otázky sdílených a výlučných pravomocí v oblasti společné obchodní politiky přitom nabylo na důležitosti zejména po peripetiích s přijímáním obchodní dohody mezi EU a Kanadou (CETA).
