Obavy z recese v Evropě mohou být tím, co ji nakonec přivodí

© Shutterstock

Zpomalení německé ekonomiky a globální nejistota vzbuzují obavy o budoucí ekonomický vývoj v evropských zemích. Zdá se ale, že to není tak černé, jak někteří analytici a instituce předpokládají. Otázkou spíše je, jestli k recesi nepřispěje právě příliš opatrný přístup. 

Ekonomické prognózy v letošním roce příliš pozitivních odhadů nepřinesly. Ve veřejném prostoru se začalo hovořit o přicházející recesi a Evropou se začaly šířit obavy z další ekonomické krize. Ke strachu z budoucího ekonomického vývoje přispělo také zpomalení německé ekonomiky, které postihlo především tamní průmysl. Poklesl také celkový ekonomický růst eurozóny a inflace.

Obavy z budoucího vývoje vzbudila rovněž obchodní válka mezi USA a Čínou, globální nejistoty nebo riziko tvrdého brexitu. Právě to jsou některé z faktorů, které podle hlavního ekonoma České spořitelny Davida Navrátila způsobily globální zpomalení ekonomiky. „Politická nejistota vede k ‚blbé náladě‘, která se následně odráží v nižších investicích podniků,“ vysvětlil pro EURACTIV.cz Navrátil.

Nad Evropou visí také hrozba amerických cel, která jsou podle dřívějšího komentáře českého europoslance Luďka Niedermayera (TOP 09, EPP) stimulem k poklesu globální ekonomiky. Spojené státy zavedly cla na evropské zboží letos v říjnu kvůli sporu ohledně ilegálního subvencování výrobce letadel Airbus. Podle Světové obchodní organizace (WTO) ale EU ještě zcela financování Airbusu neukončila. USA tak na začátku prosince v reakci na oznámení WTO Evropě pohrozily zvýšením i rozšířením cel.

Ekonomika EU je na vzestupu. Míra nezaměstnanosti je nejnižší od roku 2008

Hrubý domácí produkt (HDP) zemí Evropské unie ve třetím čtvrtletí podle sezoně upravených údajů zrychlil na 0,3 procenta z 0,2 procenta v předchozích třech měsících. Míra nezaměstnanosti meziročně poklesla. I hospodářský vývoj eurozóny je lepší než se očekávalo.

Pozor na „blbou náladu“

Podle Evropské komise „evropská ekonomika vkročila do dlouhého období utlumeného růstu“. Podzimní prognóza unijní exekutivy předpovídá pro letošní rok růst eurozóny ve výši 1,1 % HDP, to je o osm procentních bodů méně, než Komise předpovídala v létě. V příštích dvou letech by se pak měl růst stabilizovat na 1,2 %. Ekonomický růst pro celou Evropskou unii Komise odhaduje na 1,4 % HDP. Oproti cíli Evropské centrální banky (ECB) udržet inflaci blízko pod 2 % klesla její hodnota k 1 %. EK hodnotu inflace v EU pro letošní rok odhaduje na 1,1 %, v následujících dvou letech by měla každý rok stoupnout o jeden procentní bod.

Komise doporučuje členským státům s vysokým veřejným dluhem opatrnost, státy by podle ní měly následovat udržitelné snižování zadlužení. I zadlužené země by ale měly pamatovat na investice. Státy, které jsou na tom s veřejným dluhem lépe, EK i Mezinárodní měnový fond (IMF) vybízí spíše k utrácení než ke škrtům. Odpovědí na globální nejistotu a riziko ekonomické recese či krize by měly být právě investice.

IMF ve svém ekonomickém výhledu pro Evropu dále doporučuje vytvoření nouzových plánů, aby byla Evropa na potenciální ekonomická rizika připravená, a to obzvláště kvůli „menšímu prostoru pro účinná opatření v oblasti měnové politiky“. Řešením by podle IMF mohla být synchronizovaná fiskální odpověď.

Je Evropa na recesi připravená?

Podle Navrátila je Evropská unie po minulé ekonomické krizi na ekonomické výkyvy připravena lépe, protože vznikly nové nástroje evropské měnové unie. „Evropská centrální banka by uměla rychleji zareagovat a dodala by případnou likviditu mnohem rychleji,“ dodal.

Důležité také je, že došlo k oslabení potřeby šetřit na fiskální úrovni. Fiskální škrty mají negativní dopad právě během recese, na což poukázal i IMF. Na druhou stranu Navrátil upozorňuje, že nedošlo k normalizaci měnové politiky a ECB nebude schopna dodat prostřednictvím úrokových sazeb pozitivní impuls.

Větší podíl na zmírnění dopadů případné recese by tak měly státy, respektive jejich vlády a rozpočty. „Proto je pozitivní, že Německo změnilo názor a je v případě recese připraveno do ekonomiky napumpovat desítky miliard eur,“ řekl Navrátil.

Bývalý předseda ECB Mario Draghi se letos v září nechal slyšet, že riziko recese je sice malé, ale zvyšuje se. ECB snížila úrokovou sazbu na -0,5 % a od listopadu začala za účelem zvýšení růstu skupovat dluhopisy za 20 miliard euro měsíčně (zhruba 517 miliard korun). I Draghi ale upozornil na to, že ECB sama situaci nevyřeší a připomněl členským státům, že na řadě je i „národní fiskální politika“.

Draghiho v listopadu vystřídala ve funkci Christine Lagardeová, ta ale politiku ECB příliš měnit nehodlá. Nová předsedkyně uvedla, že v prorůstových opatřeních hodlá alespoň prozatím pokračovat a stejně jako její předchůdce zdůrazňuje potřebu rozvolnění fiskálních politik členských států, především Nizozemska a Německa.

InvestEU: Česká příležitost, jak se odpoutat od „pohodlných“ dotací

Dotací z kohezních fondů Evropské unie, na které Česká republika tradičně hodně spoléhá, postupně ubývá. Za rohem ovšem čeká šance, jak zmodernizovat české nakládání se zdroji pro veřejné účely. Jmenuje se InvestEU.

Česku se daří, má ale málo pracovních sil 

Ačkoliv ekonomický růst v EU zpomaluje a prognózy nejsou příliš příznivé, sektor služeb a domácností si udržuje dobré výsledky. Stejné je to i v České republice, podle říjnové analýzy vývoje české ekonomiky z dílny ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) česká ekonomika navzdory vnějším vlivům rostla.

MPO letošní růst odhaduje na 2,5 % HDP, ve zbytku roku pak očekává mírné zvolnění jako reakci na útlum globálního obchodu a německou recesi. Zatímco růst průmyslové produkce se v polovině roku téměř zastavil, český hospodářský růst stojí a podle MPO i nadále bude stát na službách a domácnostech, kupní síla obyvatel totiž roste.

„Česká ekonomika letos podle našich dat přímo od českých firem vzroste o 2,7 % a příští rok o dalších 2,6 %,“ uvedl pro EURACTIV.cz za Hospodářskou komoru České republiky Miroslav Diro. Podle něj skoro 3% růst tuzemského hospodářství značí, že je česká ekonomika mnohem odolnější vůči situaci na trzích v zahraničí, než někteří analytici čekali.

Vzhledem k růstu mezd je v Česku silná spotřeba domácností, špatně na tom není ale ani průmysl. Navzdory negativním prognózám se daří i některým automobilkám, podle Komory hlásí výborné výsledky a masivní investice například Škoda. „Ani české stavebnictví na tom není tak špatně, jak se ze zatím publikovaných dat zdá, nicméně toto odvětví nadprůměrně trpí nedostatkem pracovních sil,“ dodal Diro.

Nedostatek pracovních sil je v Česku problémem napříč odvětvími a netýká se zdaleka jen stavebnictví. Podle dat Hospodářské komory zaměstnavatelé postrádají už více než 500 tisíc zaměstnanců. To znamená, že v každé firmě chybí v průměru téměř dva zaměstnanci. Firmy tak musí odmítat zakázky, protože nemají lidi, kteří by na nich pracovali.

Český průmysl podporuje přijetí eura, vláda se ale k jeho přijetí stále nemá

Svaz průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) podporuje přijetí eura v ČR. Na dnešním Setkání lídrů průmyslu a exportu na Pražském hradě to řekl viceprezident SP ČR Radek Špicar. Poukázal na to, že Evropskou unii opouští Velká Británie, kde se …