O svůj vliv ve Střední Asii bojuje Rusko i Čína. Do zápasu by ale měla vstoupit i EU

Astana, Kazachstán © Shutterstock

Střední Asie má v dnešním světě velký význam. Ruské snahy o obnovení vlivu v post-sovětském prostoru a čínské plány na vybudování Nové hedvábné stezky budou bez spolupráce tohoto regionu neúspěšné. Důležitost této oblasti vnímá i EU.

Evropská unie se v poslední době čím dál více poohlíží po partnerech v dalším významném světovém regionu – Střední Asii. Otevření obchodu a užší spolupráce s touto částí světa by znamenaly nejen další významnou liberalizaci světového trhu, ale měly by i velký geopolitický význam.

I proto se Rada EU v červenci rozhodla udělit Komisi mandát k vyjednávání smlouvy o partnerství a spolupráci s Uzbekistánem. Ta sice stávající celní tarify nezmění, poskytne však obecný rámec pro budoucí bilaterální ekonomické vztahy.

Podle českého europoslance a místopředsedy výboru pro mezinárodní obchod Jana Zahradila (ODS, ECR) se ale v nejbližší době vyjednání dohody nejspíš nedočkáme.

„Uzbekistán má v současnosti preferenční přístup na evropské trhy. EU tak stimuluje exporty a hospodářství rozvojových ekonomik (trade not aid), pokud respektují naše hodnoty v oblasti sociálních práv a ochrany životního prostředí,“ uvedl.

Druhým dechem však dodal, že zatímco ekonomická část dosavadních vztahů funguje, problémem i nadále zůstává například nucená či dětská práce v této zemi.

„Proto si nemyslím, že můžeme obchodní dohodu podepsat v blízké budoucnosti,“ uvedl.

Nekontrolované investice z východu ohrožují národní bezpečnost, varují odborníci

K přímým zahraničním investicím je Česká republika čtvrtá nejotevřenější na světě. Nemáme žádné kontrolní mechanismy, které by nás před rizikovými investicemi chránily. Před pronikáním cizích mocností do strategických oblastí u nás pravidelně varuje BIS i další odborníci. Nic se však neděje a ekonomický a politický vliv Číny a Ruska se pomalu zvětšuje. A to nejen v ČR.

ČR vyšle do regionu dvě podnikatelské mise

Velká očekávání mírní i zástupci ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). Nový prezident Uzbekistánu Šavkat Mirzijojev se podle nich sice snaží zemi reformovat a posílit obchodně ekonomické vazby se západními státy, liberalizaci obchodu ale zatím očekávat nemůžeme.

„Vyjednávání o nové rámcové dohodě mezi Uzbekistánem a EU, na kterém se ČR aktivně podílí, se zaměří spíše na postupné sbližování uzbecké legislativy s evropskými standardy v oblasti technické regulace, sanitárních a fytosanitárních opatření, ochrany práv k duševnímu vlastnictví či celních procedur,“ zdůraznili.

Obecně je ale podle MPO o oblast Střední Asie ze strany České republiky a celé EU čím dál větší zájem. Česká vláda v příštích měsících dokonce plánuje vyslat do oblasti dvě podnikatelské mise.

„Nejen Uzbekistán, ale celou Střední Asii vnímáme jako velmi perspektivní teritorium pro české exportéry a investory ve střednědobém horizontu,“ uvedli.

„V rámci politiky MPO zaměřené na otevírání regionu českým podnikatelům připravujeme ve spolupráci se Svazem průmyslu a dopravy misi vedenou paní ministryní Martou Novákovou do Kyrgyzstánu a Tádžikistánu v říjnu tohoto roku a následně v roce 2019 ve spolupráci s Hospodářskou komorou ČR misi do Uzbekistánu a Turkmenistánu,“ prozradili.

Jakákoli forma zóny volného obchodu mezi Střední Asii a EU je ale hudbou vzdálené budoucnosti. Pět tamních států, tedy Kazachstán, Uzbekistán, Turkmenistán, Kyrgyzstán a Tádžikistán, si ale začínají uvědomovat, že větší integrace a otevřenost nejen v oblasti obchodu by prospěla celému regionu.

Příkladem je mimo jiné i nedávné vyjádření tamních politických představitelů o plánech na vybudování zóny volného pohybu osob, která by se měla inspirovat evropským schengenským prostorem.

Nová Hedvábná stezka je zatím spíš chiméra, ukazují zkušenosti Visegrádu

Slovensko, Polsko a Maďarsko mají s Čínou podobné zkušenosti. Navzdory velkému důrazu na vzájemné obchodní vztahy zůstává obchodní bilance ve výrazné nerovnováze a významné čínské investice zatím nepřichází. Jak se země V4 staví k Číně politicky? A co má vlastně asijská velmoc za lubem?

V březnu letošního roku se také v Astaně konalo první neformální setkání prezidentů těchto zemí, kteří se shodli, že středoasijský region je jednotným geografickým, geopolitickým i kulturním prostorem. Podle posledních informací by se už na podzim tohoto roku mohlo v Uzbekistánu konat i první ekonomické fórum středoasijských zemí.

O region bojuje Rusko i Čína

Možné užší integrace regionu a jeho geopolitického významu si ale nevšímá jen EU. Pro ambiciózní plán čínské vlády vybudování Nové hedvábné stezky má být právě tato část Asie – a především pak Kazachstán – hlavní tepnou nových obchodních cest směřujících do Evropy.

Na to upozorňuje i MPO. „Pokud jde o projekt Nové hedvábné stezky, výhodná poloha Uzbekistánu v srdci střední Asie je pro tento projekt stěžejní. Střední Asie hraje klíčovou roli pro dopravní spojení mezi západní Evropou a východní Asií, avšak pro české podnikatele má význam i jako cílový trh, nikoli jen jako tranzitní prostor,“ uvedlo ministerstvo.

Zdaleka však nejde jen o Čínu. V regionu má totiž své zájmy i Moskva. Úspěšné vybudování fungující Euroasijské ekonomické unie není bez zapojení těchto zemí možná. Kremlu se však stále nepodařilo zlákat k tomuto projektu všech pět tamních států.

Kazachstán je zakládajícím členem, Kyrgyzstán do Unie vstoupil nedlouho poté a Tádžikistán o členství vyjednává. Uzbekistán a Turkmenistán v projektu ale i nadále vidí ruské snahy o posílení svého vlivu v celém post-sovětském prostoru.

Podle Arkadiusze Legieća z think-tanku WiseEuropa by této situace mohla využít právě EU, která by se pro středoasijské státy mohla stát vítanou alternativou čínskému a ruskému partnerství.

„V takovém prostředí by se EU mohla stát dobrým alternativním partnerem, který regionu nabídne skutečnou spolupráce na poli ekonomiky, technologií, inovací, vzdělání, sociálních služeb, ale také ve sféře bezpečnosti nebo boje proti terorismu,“ uvádí.

Unie uzavírá obchodní dohody s celým světem. Vděčí za to i protekcionismu Donalda Trumpa

Pravidla globálního obchodu se mění a může za to především americká administrativa. Ze změny ale paradoxně těží i Evropa, která právě připravuje obchodní dohody například s Japonskem a Singapurem.

Nová dohoda s Uzbekistánem by mohla být vhodným prvním krokem. Kromě výše zmíněného by totiž měla pokrývat oblasti jako politický dialog a reformy, vládu práva, spravedlnost, svobodu a bezpečnost, lidská práva, migraci či udržitelný rozvoj.

„Čím více dá EU najevo, že je nakloněna myšlence partnerství, spolupráce a podpory, tím důležitější pro tuto část světa bude a tím více se zmenší ruský vliv na tamní státy,“ uzavírá Legieća.

Článek je součástí miniseriálu věnovanému aktuálním otázkám společné obchodní politiky EU, který vznikl na základě rozhovorů s místopředsedou výboru EP pro zahraniční obchod Janem Zahradilem (ODS, ECR), místopředsedkyní výboru EP pro vnitřní trh Ditou Charanzovou (ANO, ALDE) a zástupci Ministerstva průmyslu a obchodu.