Nový americký prezident a dohoda s Čínou. Obchodní politika EU se nezastavuje

© Pixabay

I přes omezení světového obchodu kvůli pandemii se EU i nadále snaží posilovat svou, doposud velmi úspěšnou, obchodní politiku. A to dokonce i s Čínou, se kterou europoslanci ve čtvrtek schválili důležitou obchodní smlouvu.

„Ve čtvrtek Evropský parlament schválil smlouvu s Čínou, která je první dohodou svého druhu týkající se ochrany zeměpisných označení. Vyjednává se ale paralelně i investiční dohoda mezi EU a Čínou, kde se finále z původně plánovaného konce roku 2020 pravděpodobně posune kvůli covidové krizi do roku příštího,“ řekla redakci EURACTIV.cz místopředsedkyně Evropského parlamentu Dita Charanzová (ANO, RE).

„Je to sice menší dohoda, má ale velký symbolický význam. Jedná se o vůbec první obchodní dohodu EU – Čína. Svým zásahem, tedy ochranou značení zemědělských výrobků, se řadí spíše k menším smlouvám, je to ale významný první krok k nastavení užších obchodních vztahů,“ dodala.

V minulém týdnu přijatá dohoda má za cíl chránit některé evropské zemědělské produkty. Z českých značek jde například o Českobudějovické pivo nebo Žatecký chmel.

Obchodní politika EU pokračuje i bez Spojených států

Společná obchodní politika je oblastí, kterou se Unie snaží rozvíjet již několik desetiletí. I když se může zdát, že v poslední době je éra liberálního mezinárodního obchodu spíše na ústupu, EU chce i nadále obchodní vztahy se třetími zeměmi rozvíjet.

„Doufám, že se nám v budoucnu podaří dohodu rozšířit i na nezemědělské produkty, které by byly na čínském trhu chráněny před napodobováním nebo neoprávněným užíváním jejich značek,“ uvedla Charanzová.

Tento první krok na cestě ke spravedlivější obchodní spolupráci s Pekingem ale není jediným bodem na aktuálním seznamu unijního obchodu.

V současné době má EU nejhustější síť obchodních dohod na světě. Doposud uzavřela 42 smluv se 73 státy. Posledních 15 smluv bylo uzavřeno jen v uplynulém volebním období, tedy v letech 2014 až 2019. Mezi nimi byly i smlouvy o zónách volného obchodu s Kanadou a Japonskem, což jsou z hlediska velikosti trhu prozatím největší obchodní smlouvy, které kdy EU uzavřela.

Pokud jde o dopad na evropský trh práce, v posledních letech vzniklo díky rostoucímu exportu v Evropě odhadem 5 milionů pracovních míst.

EU se s Japonskem shodla na obchodní dohodě a připravuje se na Vietnam. Problémy ale přetrvávají

Evropské unii se podařilo vyjednat ambiciózní obchodní dohodu s Japonskem. Vzniknout by tak mohla největší zóna volného obchodu na světě. Problémem ale zůstávají neshody ohledně ochrany investic a řešení investičních sporů. Na stole pak i nadále zůstává dohoda o volném obchodu s Vietnamem.

Mercosur naráží na ochranu klimatu

V současné době se v EU čeká na ratifikaci modernizované dohody s Mexikem, a především pak na podpis rozsáhlé a celé dvě desítky let vyjednávané dohody se sdružením jihoamerických států Mercosur, který tvoří Argentina, Brazílie, Uruguay a Paraguay.

Problémem ale začíná být důraz EU na enviromentální otázky, což je oblast, ve které je EU mnohem dále než zbytek světa. Stejně tak se Brusel snaží do obchodních dohod čím dál více prosazovat i otázky genderové rovnosti, lidských práv či pracovních podmínek.

Konkrétně otázka ochrany klimatu je jedním z důvodů, proč závěrečná fáze jednání o obchodní dohodě s Mercosurem uvázla na mrtvém bodě.

„Já jsem velkým zastáncem dohody s Mercosurem, její vyjednání stálo velké úsilí a byla by škoda, kdyby spadla pod stůl. Mercosur je podle mě obětí jistého ideologického střetu mezi evropskou pravicí a levicí. Evropská levice nemá ráda prezidenta Bolsonara, a to především vůli otázkám ekologie a ochrany klimatu,“ myslí si europoslanec Jan Zahradil (ODS, ECR)

„Doufám, že nakonec se k dohodě vrátíme. Ale nebude to lehké. Stále ale věřím, že dokážeme kolegy v Evropském parlamentu přesvědčit, že i brazilská vláda v oblasti enviromentální ochrany dělá pokroky,“ dodal.

Trh pro 800 milionů obyvatel a miliardové obchody. Dohoda s Mercosurem je po dvaceti letech na stole

Dosluhující Evropská komise si může připsat ještě jeden úspěch. Podařilo se jí vyjednat největší obchodní dohodu v dějinách, která Evropanům ušetří čtyři miliardy eur ročně a vytvoří trh pro téměř 800 milionů lidí.

Dohoda s Jižní Amerikou se vyjednává dvacet let a stále není hotovo. Bolsonaro slibuje posun

Obchodní dohoda se sdružením Mercosur mohla být tou největší v dějinách. Jednání se ale protahují. Naproti tomu smlouvu s Vietnamem čeká finální hlasování.

Dohoda s Mercosurem je na dosah, jihoamerický blok má ale daleko větší ambice

Dohoda o volném obchodu s jihoamerickým sdružením Mercosur, který tvoří Brazílie, Argentina, Paraguay a Uruguay, se blíží ke zdárnému konci. Její úspěšné vyjednání by předčila i nedávno uzavřenou dohodu s Japonskem. Jihoamerický blok chce však otevřít obchod i s Asií.

Odpor k dohodě se ale neobjevuje jen v Evropském parlamentu, ale i mezi členskými státy. Vedle výhrad v otázkách ochrany klimatu, které mají zejména Němci a Nizozemci, je sporným bodem i otázka importu hovězího masa na evropské trhy, což zdůrazňují hlavně Francouzi a Irové.

Text dohody je přitom již vyjednán a na jaře příštího roku by měl být předložen k ratifikaci členským zemím. Vzhledem k přetrvávajícím rozporům mezi europoslanci i vládami unijních zemí ale není zdaleka jisté, že ratifikace proběhne úspěšně.

„Dohoda se zeměmi Mercosur má potenciál pomoci naší ekonomice a vytváření pracovních míst. Evropským exportérům by dohoda jen na clech ušetřila 4 miliardy euro ročně. A to se samozřejmě týká i České republiky,“ upozornila Charanzová.

Právě vysoká cla jsou dnes hlavním důvodem, proč české firmy latinskoamerický trh příliš neláká. Vývoz je totiž kvůli tarifům příliš drahý. Mercosur přitom představuje trh s 260 miliony lidmi, což může být perspektivní třeba pro české strojírenství, textilní či potravinářský průmysl.

„Je ale třeba zdůraznit, že dohoda jde daleko nad rámec prostého rušení celních tarifů, zabývá se přístupem k veřejným zakázkám, chráněným zeměpisným značením a rozšiřuje možnost vzájemného poskytování služeb,“ dodala Charanzová.

EU podepsala se Singapurem obchodní dohodu. Je to důležitý vzkaz, shodují se politici

Zástupci Evropské unie a Singapuru oficiálně uzavřeli osmileté vyjednávání o vzájemné obchodní dohodě. K finálnímu podpisu došlo v pátek během summitu unijních a asijských států.

Obchodní dohody přinášejí zisky, je ale třeba mluvit i o lidských právech

Evropská unie klade velký důraz na liberalizaci světového obchodu a uzavírání stále ambicióznějších obchodních dohod. Jednou z takových je i smlouva s Vietnamem. Nebylo by ale dobré se kromě ekonomických ukazatelů a prognóz podívat i na otázku lidských a občanských práv? Ve Vietnamu jsou stovky politických vězňů.

Obnovení TTIP není reálné

Výsledky amerických voleb ovšem otevřely i další „staronové“ téma. Tím je dohoda o zóně volného obchodu mezi EU a USA.

Politici se ale shodují, že i přes změnu americké administrativy není návrat k původní komplexní a ambiciózní dohodě o transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP) reálný. Zlepšení vzájemných obchodních vztahů ale přesto očekávat můžeme.

„Obnovení jednání o dohodě TTIP nepovažujeme za reálné. Nicméně snaha o uzavření nové obchodní dohody mezi USA a EU se nadále předpokládat dá. Nejprve ale na straně EU musí dojít k dohodě členských států, za EU by totiž tuto dohodu vyjednávala Evropská komise,“ řekla redakci EURACTIV.cz tisková mluvčí ministerstva zahraničních věcí Zuzana Štíchová.

Unie uzavírá obchodní dohody s celým světem. Vděčí za to i protekcionismu Donalda Trumpa

Pravidla globálního obchodu se mění a může za to především americká administrativa. Ze změny ale paradoxně těží i Evropa, která právě připravuje obchodní dohody například s Japonskem a Singapurem.

A podobně to vidí i Jan Zahradil.

„K TTIP se zcela jistě nevrátíme, minimálně v té původní podobě. Určitě se ale vrátíme k nějakým obchodním jednáním. Průlom v tomto ohledu začal už během návštěvy bývalého předsedy Komise Junckera u prezidenta Trumpa v létě roku 2018,“ připomněl.

„Již tehdy došlo k dohodě, že budoucí obchodní jednání se budou týkat průmyslových výrobků a že zemědělství se z toho vyjme, jelikož jde o velmi citlivou záležitost,“ dodal.

EU má ale v současné době v hledáčku i prohlubování dalších obchodních vazeb. Stále pokračují rozhovory s Austrálií a Novým Zélandem, pracuje se na modernizaci dohody s Čile a vyjednává se s Indonésií. Do obchodní politiky EU pak spadá i vyjednávání budoucích obchodních vztahů s Británií.

Třeba budoucí dohody o volném obchodu mezi EU a Austrálií a Novým Zélandem by mohly do evropského HDP v následujících deseti letech přinést až 4,9 miliard eur.

„Obě tyto dohody se začaly vyjednávat v roce 2018 a rozhovory se posouvají neustále vpřed, byť ne příliš rychle. Poslední kola jednání prostřednictvím videokonferencí proběhla v červnu a v září. Rozhovory s Austrálií jsou obtížné například v oblasti zemědělských produktů, s Novým Zélandem je třeba pokročit třeba v otázce značení původu produktů,“ upřesnila Charanzová.

Vztahy Evropské unie a Spojených států amerických

Spojené státy mají od ledna 2017 nového prezidenta a za dobu jeho působení došlo mezi USA a EU ke značnému ochlazení vztahů. Jaká témata v posledních měsících a letech dominovala v komunikaci mezi těmito aktéry? EURACTIV.cz přináší stručný přehled.

V neposlední řadě je třeba zmínit i obchodní vztahy s Afrikou, konkrétně dohodu z Cotonu (Cotonou Agreement). Ta pokrývá ekonomickou a politickou spolupráci mezi EU a Africkou, Karibskou a Pacifickou skupinou států (African, Caribbean and Pacific Group of States, ACP). Pokud jde o Afriku, součástí dohody je 48 z 54 afrických zemí.

Její platnost měla původně vypršet již v březnu tohoto roku, vyjednavači se však po ne příliš zdařilých rozhovorech rozhodli její platnost prodloužit do prosince. Nyní se ale zdá, že ani tento termín nebude konečný.

„Je možné, že dohodu z Cotonou nestihneme do konce roku podepsat. Je sice dojednána naprostá většina textu, stále ale zbývá dořešit některé citlivé otázky. Na stole je tedy reálná možnost prodloužení platnosti stávající dohody do poloviny příštího roku, abychom získali čas k dořešení nového textu.,“ uzavřela Charanzová.

Musíme radikálně změnit vztahy s Afrikou, říká Komise. EU ale ujíždí vlak, o Afriku se zajímá i Čína

Nová Evropská komise se rozhodla diametrálně změnit vztahy s Afrikou. EU má nově druhý nejlidnatější kontinent světa vnímat jakožto rovnocenného partnera s velkou budoucností, a nikoli jako rozvojový svět, který je třeba neustále něco učit.