Nová krize v EU? Italská vláda hrozí vetováním dlouhodobého rozpočtu EU

© Shutterstock

Itálie obviňuje ostatní státy EU z nedostatku solidarity. Požaduje od nich větší zapojení do řešení migrační krize a hrozí Unii vetováním dlouhodobého rozpočtu, pokud nedojde ke změně. Velký strašákem jsou také předvolební sliby Ligy a Hnutí pěti hvězd, které by mohly vést k dalšímu zadlužování země.

Hlavními tématy březnových voleb v Itálii byly bezesporu migrace a reforma EU. Už během kampaně požadovala pravicová Liga (dříve Liga severu) zavedení hraničních kontrol a deportaci 500 tisíc migrantů. Naopak Hnutí pěti hvězd, v jehož čele stojí Luigi Di Maio, prosazovalo povinné přerozdělování uprchlíků a reformu dublinského systému, na jehož základě má zodpovědnost za migranty ze zemí mimo EU ta unijní země, do níž migrant prvně vstoupí.

V otázkách souvisejích se členstvím země v EU požadovaly Liga i Hnutí pěti hvězd revizi smluv a nadřazenost italské ústavy evropské legislativě. Pokud podle Claudia Borghiho, který v Lize zodpovídá za hospodářství, nedojde do dvou let ke zmírnění fiskálních a imigračních pravidel, bude strana usilovat o vystoupení země z Unie.

„Pokud do té doby (dvou let) nic nevyjednáme, nevylučujeme uplatnění článku o vystoupení z EU, jak učinila Británie,“ uvedl pro Reuters Borghi.

Italská Liga nechce platit do unijního rozpočtu. Před volbami mluví o italexitu

Pravicová Liga, která jde do březnových voleb v Itálii jako koaliční partner Silvia Berlusconiho, slibuje voličům zmenšení příspěvků Itálie do evropského rozpočtu. Chce také revizi Smluv. Obě strany pak chtějí zavést hraniční kontroly a staví se proti systému, podle kterého odpovědnost za migranty ze zemí mimo EU přebírá první unijní stát, do něhož přijdou.

Výhružky

Své předvolební sliby začala nová italská vláda, která získala důvěru parlamentu v červnu letošního roku, plnit v srpnu, když začala vyvíjet tlak na Brusel kvůli nelegální migraci a pomoci ostatních států při přerozdělování uprchlíků.

Poté, co v sicilském přístavu zakotvila loď Diciotti se 150 migranty pocházejících převážně z Eritreje, došla Itálii trpělivost a odmítla běžence vpustit do země. Čtyři dny poté uvedl italský místopředseda vlády Luigi Di Maio, že italská vláda by mohla pozastavit financování Evropské unii, pokud migranti, kteří jsou na lodi drženi, nebudou rozděleni mezi ostatní členské státy.

„Pokud schůzka s Evropskou komisí o přerozdělování uprchlíků nepřinese žádné řešení, nebudeme ochotni společně s Hnutím pěti hvězd každoročně přispívat 20 miliard eur do EU,“ uvedl Di Maio ve videu zveřejněném na Facebooku.

Evropská komise reagovala na slova italského místopředsedy vlády prohlášením, že nepodlehne nátlaku a výhružkám italské vlády. „Domníváme se, že nekonstruktivní komentáře, natož výhružky, nejsou nápomocné a nepovedou k nalezení řešení. Evropská unie je společenství pravidel a funguje na základě pravidel, nikoli hrozeb,“ uvedl mluvčí Komise Alexander Winterstein.

Nepřispívání Itálie do rozpočtu EU by bylo porušením unijních smluv, což by mohlo vést až k sankcím. Upozornil na to Evropský komisař pro rozpočet a lidské zdroje Günther Oettinger. „Pokud Itálie přestane platit do rozpočtu, bude to poprvé v historii této mezinárodní organizace. Může to dokonce způsobit zpoždění některých důležitých plateb. Takové porušení povinností vyplývající ze smlouvy o EU by mohlo vést až k sankcím.“

Podle ekonoma EU Office České spořitelny a člena Evropského hospodářského a sociálního výboru Petra Zahradníka se může jednat pouze o politické gesto, které je ze strany Itálie činěné ze zoufalství a má signalizovat nedostatek solidarity v rámci Unie. Pokud by k němu Itálie skutečně přistoupila, ocitl by se rozpočet EU ve svízelné situaci.

„Případný italský výpadek na jeho příjmové straně nemůže být podle nyní platných pravidel kompenzován například emisí dluhopisů, neboť rozpočet EU musí být ze zákona vyrovnaný a EU tak není zadlužená,“ okomentoval pro EURACTIV.cz situaci Zahradník. Nabízejí se tak jen dvě řešení. „Buď se ostatní složí a italský výpadek překlenou, anebo se úměrně hypotetickému výpadku příjmů sníží i rozpočtové výdaje,“ uvedl Zahradník.

Vetování rozpočtu

Po vyřešení roztržky mezi Itálií a Bruselem ohledně přerozdělení uprchlíků z lodi Diciotti, kdy Albánie a Irsko přislíbilo přijmout 20-25 běženců, se na evropské politické scéně objevil další problém.

Luigi Di Maio uvedl, že Itálie hodlá vetovat dlouhodobý rozpočet EU, pokud Unie nepodnikne razantnější kroky v řešení migrační krize. „V Evropě se bude hrát jiná písnička,“ napsal na sociální síti Di Maio.

„Neexistuje žádné dogma ohledně schválení víceletého rozpočtu na příštích sedm let, který by Unie ráda schválila ještě před evropskými volbami,“ řekl Di Maio. „Nedovolíme jim to, a pokud se situace v oblasti přistěhovalectví v blízké budoucnosti nezmění, naše veto je jisté,“ dodal.

Ministr vnitra, místopředseda italské vlády a šéf Ligy Matteo Salvini vyostřil celou situaci, když nazval Evropskou unii „špínou“ a znovu zopakoval hrozby, že Itálie zastaví finance do EU.

Komisař Günther Oettinger varoval, že pokud se země EU v nadcházejících měsících nedohodnou, bude dohoda o rozpočtu opožděna a projednávána znovu až po volbách do Evropského parlamentu v květnu 2019, což by mohlo uškodit projektům, u kterých se očekává zvýšení finančních prostředků, jako je např. výzkum, programy pro mladé atd.

Oettinger zdůraznil v příspěvku na Twitteru, že blokování dlouhodobého rozpočtu není v zájmu žádného členského státu. Navíc upozornil na fakt, že by sama Itálie velmi utrpěla dlouhotrvajícím sporem.

Schválení dlouhodobého rozpočtu EU na období 2021-2027 před evropskými volbami v květnu roku 2019 se již nyní zdá být problematické. Pokud by se VFR nepodařil přijmout před volbami do EP, opakovala by se situace, kterou Unie zažila při spouštění nynějšího rámce, tj. došlo by „pouze“ ke zpoždění jeho reálného startu.  „Je to nepříjemné, ale dá se to přežít. Navíc, když pro případ, že by to znovu nastalo, bude dobíhat čerpání z předchozího období díky pravidlu N+3, tedy alespoň v kohezní politice,“ uvedl ekonom Zahradník.

Pravidlo N+3 znamená, že každý závazek členské země přijatý vůči Evropské komisi musí být splněn do tří let od přijetí tohoto závazku. V praxi to znamená, že například finanční prostředky alokované pro ČR pro rok 2014 musí být reálně vyčerpány nejpozději do tří let tj. do konce roku 2017.

Pokud by se vedle zpoždění přidala i změna obsahu, např. v důsledku zvýšení váhy euroskeptických stran v budoucím EP, mohly by se základy nynější EU podle Zahradníka „opět chvět v základech“, případně by se rozpočet EU nevyužíval k naplnění evropské přidané hodnoty, ale pouze pro populistické účely.

Nesplnitelné sliby

Ještě před vznikem nové italské vlády se investoři obávali jejích smělých plánů. Liga a Hnutí pěti hvězd už během kampaně lákaly voliče na velké sliby, např. zajištění vysoké životní úrovně, zrušení důchodové reformy či snížení daní.  Jejich splnění by znamenalo odklon od úsporných opatření, se kterými přišly předchozí vlády a podstatné navýšení italského dluhu, který je nyní kolem 132 % HDP, což je v eurozóně nejvíce hned po Řecku.

Během května unikly na veřejnost obrysy budoucího vládního programu. Návrh vyzýval např. k opětovnému projednání italského příspěvku do evropského rozpočtu a k ukončení sankcí proti Rusku.

Pomoci snížit státní dluh země, by podle společného návrhu vládního programu mohlo, kdyby Evropská centrální banka (ECB) odpustila Itálii dluh ve výši 250 miliard eur. Tento krok by snížil poměr dluhu k HDP v zemi o 10 procentních bodů. Zatímco obě strany uvedly, že odstranily část o případném odchodu z eurozóny, nezmínily se o tom, že by ECB měla tento dluh odepsat.

Pár hodin poté, co unikly stránky budoucího vládního programu, zveřejnily strany společné prohlášení, podle kterého chtějí „přehodnotit“ fiskální pravidla eurozóny s italskými partnery „v duchu návratu k systému před Maastrichtem.“ Což znamená do doby před zavedením eura.

Nereálné plány se kromě investorů nelíbí také unijním představitelům. Podle místopředsedy Evropské komise a komisaře pro euro a sociální dialog Valdise Dombrovskise je snižování zadlužení Itálie prioritní. „Naše politické sdělení je velmi jasné: Itálie musí pokračovat ve snižování svého veřejného dluhu,“ řekl Dombrovskis.

Je jisté, že politické sliby ze strany italské vlády jsou zcela neslučitelné s požadavkem na fiskální disciplínu a podle Petra Zahradníka povedou v krátkém období ještě k dalšímu prohloubení již teď těžko udržitelné míry veřejného dluhu k HDP. „To klíčové, co italská ekonomika nyní potřebuje, jsou prudké strukturální změny, o nichž se však v programech dvou vládních stran hovoří jen pomálu,“ řekl Zahradník.

Bude Itálie následovat Řecko?

Vláda však nedbá pokynů čelních představitelů Unie, aby pokračovala ve snižování dluhu. Právě naopak dluh pomalu narůstá. To by mohlo znamenat nárůst dluhu až do výše 150 % HDP. Tento skokový vzrůst by mohl vyvolat úprk investorů z trhu a nárůst úroků, které by musel Řím za prodej svých dluhopisů platit.

Italský ministr hospodářství Giovanni Tria počátkem srpna představil prognózy hospodářského růstu a uvedl, že vládní deficit země by měl být v letošním a následujícím roce větší, než se původně předpokládalo. Podle očekávání se HDP země se v roce 2018 zvýší o 1,2 %, což je snížení oproti prognózy předchozí vlády, která očekávala růst o 1,5 %.

Podle unijních předpisů však nesmí deficit členského státu překročit 3 % HDP. „Zpomalení hospodářského růstu přinese v příštím roce deficit 1,2 %,“ uvedl Tria, který musí do 27. září předložit Unii návrh italského rozpočtu na rok 2019. Zdá se tedy, že Itálie bude úsporná opatření dodržovat. Slova ministra vnitra Salviniho však toto zdání podrývají. „Pravidlo o tříprocentním schodku není Bible,“ prohlásil nedávno Salvini.

Svou rétoriku ale později zmírnil, když pro italský deník Il Sole 24 Ore uvedl, že Evropě představí seriózní rozpočet, který povede zemi k růstu a nebude porušovat podmínky stanovené EU.

Řecko opouští záchranný program, zůstane však pod dohledem

Řecko po osmi letech opouští záchranný program. Krize ale není zdaleka zažehnána a země se úplné samostatnosti ještě těšit nemůže. Dokud nesplatí dluhy z finanční pomoci, bude do roku 2060 pod stálým dohledem expertů ze strany Evropské komise. 

Poté, co Řecko ukončilo v srpnu záchranný program a získalo větší finanční samostatnost, se deficity všech členských zemí eurozóny dostaly pod 3 %. Doposud největší krize společné měny je podle mnohých zažehnána. Podle některých je to však jen „klid před bouří.“

„Máte zemi s dluhem ve výši 130 % HDP, vážnými vnitřními problémy, špinavým bankovním systémem, kterou nyní vedou lidé, kteří nevědí, co dělat. Hrozba je velmi reálná,“ řekl Charles Wyplosz, profesor ekonomie na Institutu mezinárodních a rozvojových studií v Ženevě.

„Bohužel se obávám, že z pohledu potřeby řešit problém vážně nemocné ekonomiky se Itálie nachází v ještě svízelnější situace než Řecko,“ uvedl Zahradník. Podle něj do roku 2009 rostlo Řecko velmi dynamicky, což Itálie nezažila. Také si Řecko od roku 2015 uvědomilo, že je jeho situace kritická a udělalo něco pro nápravu. Itálie naopak už dvě dekády stagnuje, ale přitom si úplnou vážnost situace a stav své ekonomiky moc neuvědomuje.

„Itálie nyní potřebuje budíček, objektivní sebereflexi a naladění na životně potřebnou reformní kúru, na jejichž základě se nemusí obávat opakování řeckého scénáře,“ uvedl Zahradník. „Pokud nebude dělat nic, bude předkládat zcela rozporuplné součásti ekonomického programu a nadto se nacionalizovat, „zahučí“ do řecké díry během několika málo let, avšak s důsledky podstatně fatálnějšími pro celou Evropu,“ dodal.

Názorové rozpory ve vládě

Nová italská vláda, tvořená Ligou a Hnutím pěti hvězd, zasílá v posledních dnech rozporuplné signály finančním trhům, které jsou stále více nervózní ohledně schopnosti populistické vlády dostat své finance pod kontrolu.

Giovanni Tria počátkem září uvedl, že Itálie bude rozpočtové závazky Evropské unie respektovat. „Vláda již několikrát uvedla, že rozpočtová stabilita bude respektována. S novými rozpočtovými zákony budou tyto záměry převedeny do praxe,“ uvedl ministr Tria v komentáři během návštěvy Číny.

Ujištění ze strany ministra hospodářství bylo následující den popřeno vyjádřením místopředsedy vlády Di Maia, který prohlásil, že se bude snažit splnit slib, který jeho strana, Hnutí pěti hvězd, dala voličům během kampaně – zajistit univerzální příjem pro chudé. „Musíme nastavit rozpočet tak, aby se nejméně 5 milionů ochuzených Italů vrátilo do práce,“ uvedl Di Maio.

„Nemůžeme poslouchat ratingové agentury a uklidňovat finanční trhy, a pak bodnout Italy do zad,“ řekl Di Maio. „Musíme vždy upřednostnit naše občany,“ dodal.

Pierre Moscovici, eurokomisař pro hospodářské a finanční záležitosti, daně a cla vyzval Řím, aby „vynaložil značné úsilí“ při přípravě rozpočtu na rok 2019. Podle očekávání budou jednání mezi Bruselem a Římem obtížná, jelikož se jejich vztahy značně zhoršily kvůli řešení migrace a hrozby vetování sedmiletého rozpočtu EU.