Nizozemsko je kvůli záchrannému hospodářskému plánu EU pod tlakem

Nizozemský premiér Mark Rutte © Shutterstock

Země eurozóny zesílily před dnešní videokonferencí ministrů financí tlak na Nizozemsko, které dosud blokovalo společný plán na oživení ekonomik po koronavirové krizi. Zatímco ostatní země se společnou měnou souhlasí s využíváním téměř půl bilionu eur (skoro 14 bilionů Kč) ze záchranného fondu ESM bez jakýchkoli podmínek, Haag na to v obavě z růstu veřejného dluhu odmítá přistoupit. Podle některých zemí je dnešní dohoda klíčová pro budoucnost celé EU. Ministři budou také debatovat o možném vydání společných dluhopisů, proti němuž se však staví více států a jeho schválení se neočekává.

O dlouhodobé využívání peněz z krizového fondu usilují zvláště pandemií nejzasaženější země jako Itálie a Španělsko, jejichž ekonomiky se potýkaly s problémy už předtím, než na ně udeřil virus. Na úterním šestnáctihodinovém jednání se za tuto myšlenku postavili takřka všichni ministři s výjimkou toho nizozemského.

„Je důležité, abychom dnes dospěli k rozhodnutí o 500 miliardách (eur), o nichž se bavíme. Je to neuvěřitelně velká suma peněz, kterou můžeme využít na pomoc spoustě lidí, zvláště v nejzasaženějších zemích, tedy ve Španělsku a v Itálii,“ řekl dnes v rozhlasovém rozhovoru německý ministr hospodářství Peter Altmeier. Jeho vládní kolega Olaf Scholz hodlá spolu s francouzským ministrem financí Brunem Le Mairem dnes tlačit na Nizozemsko, aby ustoupilo ze svých pozic a využití ESM umožnilo.

Premiéři Itálie a Španělska dokonce ve svých prohlášeních spojují dohodu na záchranném plánu s budoucností Evropské unie.

EU se může rozpadnout, varují Sánchez a Conte. Východ Evropy by z koronakrize mohl těžit

Podle Španělska a Itálie hrozí Evropské unii kvůli současné pandemii rozpad. Co se týká hospodářských dopadů krize, konkrétně země východní Evropy ji podle odhadů pocítí obzvlášť silně, ze střednědobého hlediska by z ní ale mohly těžit.

Jihoevropské země podporované Francií a dalšími státy západní Evropy však chtějí zajít dál a usilovat o vydání společných dluhopisů, neboť dosud schválená opatření ani fond ESM nebudou podle odhadů vlád i Evropské komise k resuscitaci ekonomik stačit.

Myšlenka na společné sdílení dluhu je však nepřijatelná vedle Nizozemska i pro Německo, Finsko či Rakousko, tedy takzvanou šetrnou čtyřku.

„To je zcela mimo hru. Na tom se nic nemění,“ řekl dnes novinářům rakouský ministr Gernot Blümel.

Ministři by se podle některých diplomatů dnes mohli shodnout na vzniku společného záchranného fondu, který tento týden navrhli také eurokomisaři pro vnitřní trh a ekonomiku Thierry Breton a Paolo Gentiloni, rozhodnutí o zdrojích jeho financování však nechat na další jednání.

Naproti tomu bez větších potíží se patrně na videokonferenci, která začíná později odpoledne, dohodnou na dalších dříve navržených stimulech. Mezi nimi je například poskytnutí záruk zasaženým firmám Evropskou investiční bankou či podpora krátkodobých pracovních míst Evropskou komisí.

Komise odkládá plán na uvolňování restrikcí zavedených kvůli pandemii. Členské státy jej kritizovaly

Koordinace na unijní úrovni v rozvolňování opatření zavedených v rámci boji s koronavirem se odkládá. Komise se s členskými státy na podobě plánu, který chtěla původně prezentovat dnes, neshodla.