Německo dokázalo vyjednat investiční dohodu s Čínou. Otázka lidských práv ale zůstává na stole

© EPA

Závěr uplynulého roku přinesl vedle jiného i předběžné schválení dlouho očekávané a ambiciózní investiční dohody mezi EU a Čínou.

Stalo se tak 30. prosince, kdy se na předběžném znění smlouvy během online konference dohodli předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, předseda Evropské rady Charles Michel a čínský prezident Si Ťin-pching.

Vyjednávání však zdaleka není u konce. Dohodu s názvem Komplexní dohoda o investicích (Comprehensive Agreement on Investments, CAI) na stůl dostanou ještě europoslanci a Rada. A lze předpokládat, že zejména Evropský parlament bude mít ke znění dohody výhrady.

Už dosažení této politické shody ze strany unijních lídrů a čínského prezidenta je však velký úspěch pro evropské firmy. Jádrem dohody je totiž nastavení férových pravidel pro evropské společnosti působící na čínských trzích.

Nový americký prezident a dohoda s Čínou. Obchodní politika EU se nezastavuje

I přes omezení světového obchodu kvůli pandemii se EU i nadále snaží posilovat svou, doposud velmi úspěšnou, obchodní politiku. A to dokonce i s Čínou, se kterou europoslanci ve čtvrtek schválili důležitou obchodní smlouvu.

Čínské firmy se již řadu let těší přístupu na evropský trh, kde podnikají a investují. Pro evropské firmy je ale stále velmi složité se v Číně prosadit. Problémem je zejména nekalá finanční i jiná podpora čínských firem ze strany tamního režimu. To má nová investiční dohoda změnit.

„Dosažení této dohody mezi EU a Čínou považuji za velký úspěch a průlom. Srovnávají se tak podmínky pro evropské investice v Číně s čínskými investicemi v EU a pro investory vzniká daleko větší právní jistota,“ řekl redakci EURACTIV.cz český europoslanec a zároveň místopředseda výboru pro mezinárodních obchod Jan Zahradil (ODS, ECR).

Otevřené dveře a férovější podmínky

A co nová dohoda obsahuje?

V první řadě je třeba zmínit, že evropské firmy získají možnost působit v doposud uzavřených odvětvích, jako jsou elektromobily, soukromé zdravotnictví, nemovitosti, reklama, námořní doprava, finanční služby či služby v leteckém průmyslu.

Smlouva má ale větší ambice.

„Končí tzv. nucený transfer technologií. Odbourává se byrokracie a administrativní překážky pro evropské investice v Číně. Stanovují se jasná pravidla pro poskytování státní podpory. Ekonomicky na tom EU může jedině získat,“ doplnil Zahradil.

Investiční smlouva by tak měla zabránit diskriminaci zahraničních investorů a nastavit jasná a férová pravidla pro poskytování subvencí ze strany Pekingu.

Obchodní politika EU pokračuje i bez Spojených států

Společná obchodní politika je oblastí, kterou se Unie snaží rozvíjet již několik desetiletí. I když se může zdát, že v poslední době je éra liberálního mezinárodního obchodu spíše na ústupu, EU chce i nadále obchodní vztahy se třetími zeměmi rozvíjet.

Dohodu vítá i místopředsedkyně Evropského parlamentu Dita Charanzová (ANO, RE).

„Dojednání dohody s Čínou je bezpochyby pragmatický krok, první tah na šachovnici ve hře, kde si vzájemně musíme nastavit jasná pravidla. Čína je významný globální hráč, i pro nás je partnerem, se kterým jednat musíme, ať se nám to líbí, nebo ne,“ řekla redakci.

„Dobrá dohoda určitě může pomoci řadě evropských, a tedy i českých firem na čínský trh s 1,3 miliardami obyvatel. V tomto směru mne těší, že jsme už při dojednávání současného návrhu dohody v řadě oblastí dosáhli z čínské strany ústupků i tam, kde to ostatní nedokázali,“ dodala.

Podle bruselských zdrojů má dohoda za cíl i zintenzivnění vzájemné spolupráce na poli ochrany klimatu a biodiverzity, v boji proti pandemii covidu-19 i v oblasti rozvojové spolupráce. Pokud jde o klima, Čína se v dohodě zavázala k udržitelnému rozvoji včetně implementace Pařížské dohody.

Malý důraz na lidská práva

Kritici smlouvy však upozorňují na nedostatky v oblasti lidských práv a nucené práce. Smlouva sice mluví o „pokračování dialogu v důležitých záležitostech, jako jsou lidská práva“, tato abstraktní formulace ale podle nich nemá velký význam.

Čína se ve smlouvě také zavázala „efektivně implementovat“ pravidla Mezinárodní organizace práce, které v minulosti ratifikovala. Stejně tak přislíbila, že bude postupně směřovat k ratifikaci úmluv, které se týkající zákazu nucené práce.

Obchodní dohody přinášejí zisky, je ale třeba mluvit i o lidských právech

Evropská unie klade velký důraz na liberalizaci světového obchodu a uzavírání stále ambicióznějších obchodních dohod. Jednou z takových je i smlouva s Vietnamem. Nebylo by ale dobré se kromě ekonomických ukazatelů a prognóz podívat i na otázku lidských a občanských práv? Ve Vietnamu jsou stovky politických vězňů.

Na problematiku lidských práv upozorňuje i europoslankyně Charanzová.

„Vztahy s Čínou jsou poznamenány dodržováním lidských práv, její dumpingovou politikou, dodržováním standardů v otázce životního prostředí, ochrany dat apod. I toto bude hrát klíčovou roli při vyjasňování vztahu mezi Čínou a EU,“ uvedla s tím, že všechny tyto otázky budou předmětem „bouřlivých debat při schvalování dohody jak na úrovni Evropského parlamentu, tak i členských států“.

Na problematické aspekty dohody upozorňuje i europoslanec a místopředseda hospodářského a měnového výboru Luděk Niedermayer (TOP 09, EPP).

„Dohodu čeká nesnadná politická diskuze, která může, ale nemusí být završena jejím uvedení m v život. Možná, že před lety bychom dobrou investiční smlouvu s Čínou, která by bránila diskriminaci našich firem v Číně či masivnímu kradení know-how, brali všemi deseti. Dnes je ale jasné, že vztah s touto velmi ambiciózní zemí musíme přenést na zcela jinou úroveň, abychom zvrátili dnes panující nerovnováhu. A také se bránili proti rostoucím rizikům, který s sebou tamní komunistický model nese,“ myslí si.

„Zda tato smlouva spadá do kontextu potřeby radikálně změnit ekonomický vztah s Čínou, nebo ji spíše komplikuje, bude rozhodování, které před evropskými politiky bude stát,“ dodal.

Už nyní se investiční dohoda vyjednává téměř sedm let, minimálně další rok potrvá ratifikační proces. Vedle europoslanců musí dohodu schválit i všech 27 vlád členských zemí.

Pokud jde o Evropský parlament, lze očekávat, že poslanci budou mít co říct třeba k otázce Ujgurů či novému bezpečnostnímu zákonu v Hongkongu. Europoslanci už v záři odeslali dopis německé kancléřce Angele Merkelové, Charlesi Michelovi a Ursule von der Leyenové, ve kterém žádali uvalení „cílených sankcí a zmrazení majetku čínským vůdcům, kteří jsou zodpovědní za porušování lidských práv“.

Poslední vývoj událostí v Hongkongu včetně masivního zatýkání opozičních politiků na Twitteru komentoval i německý europoslanec a zároveň předseda výboru pro mezinárodních obchod Bernd Lange (SaD).

„Obchod se neodehrává ve vakuu. Tyto události znamenají porušení ducha závazků obsažených v investiční dohodě mezi EU a Čínou. Tohle určitě není dobrý základ pro konstruktivní spolupráci,“ uvedl.

Výbor pro mezinárodní obchod bude stěžejním místem, kde se bude o nové investiční dohodě jednat. I proto lze očekávat, že europoslanci budou ve znění textu žádat změny a záruky.

Summit EU-Asie nastínil další směřování světového obchodu

V pátek se v Bruselu sešli zástupci padesáti zemí EU a Asie. Hlavním tématem se stala kritika čínského protekcionismu a budoucí reforma světového obchodu.

Na Američany nečekáme

Vedle nedostatečného důrazu na lidská práva a ukončení nucených prací v Číně je unijním špičkám vytýkáno, že s vyjednáním dohody nepočkaly na změnu americké administrativy.

Formující se administrativa nově zvoleného amerického prezidenta Joe Bidena se totiž nechala slyšet, že by uvítala, kdyby unijní lídři s vyjednáním dohody počkali a čínské požadavky diskutovali nejprve s Washingtonem.

Jan Zahradil s takovým přístupem nesouhlasí.

„Dohoda má také politický význam. Ukazuje schopnost autonomní evropské politiky vůči Číně. V době, kdy jsou ekonomiky celého světa postiženy epidemií covid-19 nepotřebuje EU rozpoutávat s Čínou nějakou studenou válku o pozici geopolitického lídra,“ podotkl europoslanec.

Podle serveru Deutsche Welle se k americkému požadavku přidalo ze všech unijních zemí pouze Polsko. Podle Varšavy by bylo vhodnější před vyjednáním dohody s Pekingem konzultovat společný postoj vůči Číně s novým americkým prezidentem.

S tím však nesouhlasila ani Evropská komise, ani Berlín. I z toho důvodu došlo k vyjednání dohody jen dva dny před koncem německého předsednictví. Německá kancléřka Angela Merkelová si tak na závěr předsednictví připsala další velký úspěch, tentokrát na poli mezinárodního obchodu.

Musíme radikálně změnit vztahy s Afrikou, říká Komise. EU ale ujíždí vlak, o Afriku se zajímá i Čína

Nová Evropská komise se rozhodla diametrálně změnit vztahy s Afrikou. EU má nově druhý nejlidnatější kontinent světa vnímat jakožto rovnocenného partnera s velkou budoucností, a nikoli jako rozvojový svět, který je třeba neustále něco učit.

Podle Eurostatu unijní firmy v roce 2019 vyvezly do Číny zboží v hodnotě téměř 200 miliard eur. Pokud jde o dovoz zboží, ten se v tomto roce vyšplhal na částku 362 miliard eur. Vzájemná obchodní výměna dosáhla částky 650 miliard eur.

Pokud jde o evropské investory, Čína je i nadále druhým největším příjemcem přímých zahraničních investic z EU, a to hned po Spojených státech.

Obchodní dohodu s Vietnamem doprovázejí kontroverze

Evropská unie je blízko další ambiciózní dohodě o volném obchodu. Po úspěších v liberalizaci obchodní vztahů s Kanadou, Japonskem či Singapurem je nyní na řadě Vietnam. Na počátku týdne dal smlouvě zelenou i výbor Evropského parlamentu pro mezinárodní obchod (INTA).