Na rozpočtu pro eurozónu se EU27 neshoduje. Další detaily reformy mají být připraveny do konce roku

© European Union, 2018

Na pátečním eurosummitu v Bruselu se země EU příliš neposunuly v jednáních o reformě eurozóny. Do prosince má být jasno o společném jištění pro eurozónu, začne se také pracovat na Evropském systému pojištění vkladů. Ohledně zvláštního rozpočtu pro eurozónu mají státy stále rozdílné názory.

Článek vznikl ve spolupráci se slovenskou, řeckou, německou a španělskou redakcí EURACTIV.

Podmínkou k ustavení společného jištění pro eurozónu na základě Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) je dokončení bankovní unie a snížení rizik v bankovním sektoru, uvedla německá kancléřka Angela Merkelová po pátečním jednání evropské sedmadvacítky o reformě eurozóny.

Přesnou představu o tom, jak má společné jištění vypadat, by měla vypracovat euroskupina, tedy ministři financí eurozóny. Summit 27 zemí se pak bude věcí znovu zabývat v prosinci. Očekává se, že ESM by měl Jednotnému fondu pro řešení krizí (Single Resolution Fund, SRF) poskytovat jištění ve výši 60 miliard eur.

Před eurosummitem se zdálo, že dohoda o této otázce bude jedním ze snadnějších bodů, které se budou projednávat. Členské státy se ovšem zatím nemohou dohodnout na tom, jak bude nástroj řízen. Skupina zemí vedených Německem si přeje silný politický dohled, který by zahrnoval kontrolu za strany národních parlamentů.

Evropský měnový fond

Merkelová také připomněla, že se uvažuje o posílení ESM a jeho transformace do podoby „Evropského měnového fondu“ (EMF).

„Pravomoci Evropského měnového fondu by měly být nastaveny tak, aby mohl účinně pomáhat snižovat riziko vzniku nebo šíření krize po celé Unii. A měl by představovat efektivní využití zdrojů zemí Unie. O tom, kdy a jak by se EMF používal, by samozřejmě rozhodovali ministři financí zemí dle jasně stanovených pravidel,“ říká český europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09, EPP).

„Pro Česko je klíčové, aby byl ESM schopen bez ohledu na svou budoucí podobu nadále efektivně plnit svou funkci coby pojistky finanční stability eurozóny jako celku,“ řekl serveru EURACTIV.cz státní tajemník pro evropské záležitosti Aleš Chmelař.

Budoucí členové eurozóny by měli mít možnost vyslovit se k závazkům v rámci Evropského stabilizačního mechanismu, říká Chmelař.

ČR chce podle něj také minimalizovat riziko morálního hazardu, a proto klade důraz na jednomyslnost v důležitých otázkách.

„Dále se domníváme, že v případě překlopení ESM do institucionálního rámce EU by měla být dána nově přistoupivším zemím do eurozóny možnost se vyslovit k závazkům v tomto mechanismu obsaženým,“ zdůraznil Chmelař.

„Pokud by to z hlediska cíle fondu a zapojení financí členských zemí bylo efektivní, mám za to, že by fond, stejně jako ESM, měl mít možnost financování z trhu. Jinak by hrozilo, že by zbytečně zatěžoval země nebo by díky omezené ‚palebné síle‘ neposílil kredibilitu mechanismů měnové unie,“ myslí si Niedermayer.

Společné pojištění vkladů

Páteční eurosummit ve stručných závěrech také zdůrazňuje, že je potřeba zahájit práci na politických jednáních o budoucím Evropském systému pojištění vkladů (European Deposit Insurance Scheme, EDIS).

Skupina členských zemí včetně Německa a Nizozemska, vidí v tomto nástroji další zvyšování morálního hazardu. Požadují proto efektivnější politiku snižování rizik v bankovním sektoru a výraznější osekání objemu nesplácených úvěrů na účtech evropských bank.

Severské země trvají zejména na snižování rizik. Teprve pak je možné dokončit bankovní unii.

„My všichni jsme odhodláni pracovat na dotvoření bankovní unie. Politické jednání o první fázi EDIS ale můžeme spustit, až když dosáhneme dostatečného pokroku v opatřeních na snižování rizik,“ píše se také v nedávném  společném prohlášení třinácti severských zemí EU.

Tuto záležitost zatím ponechala otevřenou i francouzsko-německá dohoda ze zámku Meseberg, kde se před dvěma týdny Merkelová potkala s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem.

Spor o rozpočet eurozóny

Krátké závěry pátečního summitu se nijak nezmiňují o možných podobách případného rozpočtu eurozóny, na který mají státy velmi rozdílné názory. Francouzský prezident, který myšlenku nejvíce prosazuje, očekává jasnější představy na konci letošního roku. Na návrzích se nyní začne pracovat na technické úrovni.

V Mesebergské deklaraci se uvádí, že hlavním cílem speciálního fondu pro 19 zemí platících eurem je posílit konvergenci a konkurenceschopnost eurozóny. Rozsah rozpočtu se v dokumentu nezmiňuje, ale německá kancléřka uvedla, že by upřednostnila nástroj, který by byl v rozsahu „pár desítek miliard eur“.

Ambiciózní plán, přes který podle francouzského ministra financí Bruna Le Maire nejede vlak, však pravděpodobně narazí na odpor hlavně u severních států EU. Ty dlouhodobě upřednostňují důraznější prosazování fiskálních pravidel Unie.

Niedermayer: „U rozpočtu eurozóny je podstatné, zda bude představovat dlouhodobé přerozdělování ve prospěch některých zemí, anebo zda bude jen vyrovnávat ekonomické a rozpočtové výkyvy bez toho, aby na to střednědobě některé země doplácely.“

Česká vláda má podle Chmelaře pochybnosti, zda by mělo vytvoření rozpočtu eurozóny pozitivní vliv i na zbytek EU. „Eurozóna má již v tuto chvíli řadu specifických institucionálních instrumentů – například euroskupinu či ESM. Je tedy opravdu potřeba vytvářet další nástroje a instituce? Není například jasné, jaká by byla přidaná hodnota rozpočtu pro eurozónu a zda by neměl negativní dopad na rozpočet EU,“ řekl redakci.

„Návrh vlastního rozpočtu pro eurozónu je navíc poměrně čerstvý a nejsou zatím známy jeho přesné parametry. Není například jasné, zda by rozpočet eurozóny měl být dle autorů součástí příštího víceletého rozpočtového rámce EU či zda by stál mimo něj,“ dodává Niedermayer.

„Také je podstatná otázka, zda bude představovat dlouhodobé přerozdělování ve prospěch některých zemí, anebo zda bude jen vyrovnávat ekonomické a rozpočtové výkyvy, ale bez toho, aby střednědobě na to některé země finančně doplácely,“ říká europoslanec.

Ohrožení na domácím hřišti

Německá kancléřka navíc musí společný návrh na vytvoření fiskálního nástroje eurozóny bránit před silnou kritikou na domácí politické scéně. Ta přichází i od sesterské strany CSU, se kterou se Merkelová dlouhodobě rozchází i v názorech na migrační politiku Německa.

Aby toho nebylo málo, kancléřka naráží na odpor i uvnitř vlastní strany CDU. „Rozpočet pro eurozónu, nové preventivní úvěrové linky ESM a Evropský fond pro stabilizaci nezaměstnanosti: kombinace těchto návrhů vytváří program prevence reforem,“ nešetřila kritikou v nedávno zveřejněném dokumentu Hospodářská rada křesťanských demokratů.

Hlubší integraci eurozóny podporují němečtí sociální demokraté. V domovské straně naráží Merkelová na kritiku.

Francouzsko-německé návrhy naopak podporuje šéf Evropského stabilizačního mechanismu Klaus Regling. Německý ekonom, který zastává i myšlenku vytvoření evropské hospodářské vlády, považuje návrh za „celkem rozumný“. Připomíná, že návrh mimo jiné jasně stanoví, že by „nemělo docházet k trvalým transferům“.

Regling však jedním dechem přiznává, že „pokud bychom více peněz vyčlenili pro země eurozóny, pro ty ostatní by zůstalo méně“.

Není překvapením, že návrh se těší i podpoře sociálního demokrata a šéfa resortu financí Olafa Scholze. Podle něj je hlubší integrace eurozóny nezbytná pro pokrok celé Unie. „Další rozvoj hospodářské a měnové unie posílí naši měnu před budoucími ekonomickými krizemi,“ říká Scholz.

Podpora ze Slovenska i Španělska

Německo a Francie také mohou počítat s podporou některých dalších zemí.

Slovenský rezort financí serveru EURACTIV.sk sdělil, že Bratislava dlouhodobě podporuje „vytvoření fiskální, respektive makroekonomické stabilizační funkce pro eurozónu, přičemž společný rozpočet je jednou z možných variant“.

Cílem by podle ministerstva měla být fiskální stabilizace v případě budoucích makroekonomických krizí. Stabilizační funkci by mohlo zajistit vytvoření mechanismu určeného k ochraně investic nebo zřízení evropského nástroje pojištění v nezaměstnanosti.

Sánchez: Eurozóna už ztratila příliš mnoho času.

„Absence individuální měnové politiky v měnové unii by v případě nejvýznamnějších šoků měla být kompenzována stabilizací na nadnárodní úrovni,“ píše se ve stanovisku ministerstva.

Za návrhy Paříže a Berlína se jasně postavil i nový španělský sociálnědemokratický premiér Pedro Sánchez. Ten se předminulý týden sešel s Macronem v Paříži, kde vyjádřil názor, že Unie potřebuje silnější ekonomickou integraci v měnové i fiskální oblasti.

I on považuje vytvoření rozpočtu pro eurozónu za nezbytný krok pro posílení měnové unie, která už podle něj ztratila příliš mnoho času.