Na cestě z krize pomohou i soukromé investice. Europoslanci schválili program InvestEU

Evropský parlament v úterý schválil vytvoření dlouho připravovaného programu InvestEU, který má přilákat soukromé investice. Jeho předchůdce, Evropský fond pro strategické investice, pomohl rozjet například společnost BioNTech.

Evropská unie plánuje společně „resuscitovat“ ekonomiky evropských zemí, a využije k tomu především veřejné finance. Do členských států je napumpuje například skrze nástroj Next Generation EU (fond obnovy), přesněji jeho největší součást – tzv. Facilitu na podporu oživení a odolnosti. Druhou stranou mince v rámci pomoci zasaženým ekonomikám jsou však soukromé investice, které je potřeba z investorů nějakým způsobem „vylákat“.

Právě k tomu by měl sloužit centrálně řízený program InvestEU, na kterém se instituce Unie předběžně dohodly loni v prosinci. Evropský parlament dohodu oficiálně potvrdil v úterý 9. března, a pokud to samé udělá i Rada EU, program může začít fungovat.

„InvestEU je jednotný podpůrný mechanismus investic, který stojí na záručních schématech. Nejsou to tedy peníze typu přímých dotací do ekonomiky, ale jde o systém úvěrových garancí,“ vysvětlil na pondělním tiskovém briefingu Evropského parlamentu stínový zpravodaj návrhu za liberální frakci Renew Europe, europoslanec Ondřej Kovařík (ANO). Garance z evropského rozpočtu podle něj mohou přes tzv. implementační partnery, typicky Evropskou investiční banku (EIB), přispět k mobilizaci dodatečného kapitálu. Díky nabízené záruce budou moci investoři podstoupit vyšší rizika a podpořit projekty, které by v normální situaci spíše odmítali.

Program InvestEU ležel na stole už od roku 2018, Evropská komise ho nicméně na jaře loňského roku přepracovala, aby co nejvíce pomohl s obnovou evropských ekonomik zasažených koronavirovou krizí. Měsíce vyjednávání mezi institucemi však objem programu poměrně výrazně „zeštíhlily“.

„Zastřešující celounijní finanční nástroj Fond InvestEU bude mít ve finále k dispozici částku 8,4 miliardy eur (výrazně, téměř o polovinu, méně, než předpokládal dokonce i první návrh nařízení na vytvoření Programu InvestEU z roku 2018), když 2,8 miliardy eur hradí v jeho prospěch VFR (víceletý finanční rámec, pozn. red.) a 5,6 miliardy eur přispívá NGEU (Next Generation EU, fond obnovy, pozn. red.),“ upozornil v únorovém Měsíčníku EU aktualit České spořitelny ekonom Petr Zahradník.

Zmíněná částka 8,4 miliardy eur umožní garanci z rozpočtu EU ve výši 26,2 miliardy eur, která by měla v ideálním případě mobilizovat až 400 miliard eur investic – soukromých i veřejných. Plány Evropské komise z loňského května nicméně hovořily o garanci 75 miliard eur a mobilizaci investic ve výši až 1 bilionu eur. Současná realita je však jiná.

Potřeba strategicky investovat

V průběhu času se poměrně výrazně měnila také tematická struktura programu. Komise vloni na jaře kvůli krizi navrhla rozšíření jeho priorit o páté tematické „okno“, zaměřené na strategické investice. Konečná dohoda však počítá pouze s původními čtyřmi „okny“ – udržitelná infrastruktura; výzkum, inovace a digitalizace; malé a střední podniky; a sociální investice a dovednosti.

Strategické investice budou nakonec možné v rámci všech čtyř oblastí, „a to s cílem uspokojit budoucí potřeby evropského hospodářství a podpořit otevřenou strategickou autonomii EU v klíčových odvětvích,“ píše Komise. Ve světle současné krize má InvestEU usilovat o podporu strategických investic do výroby farmaceutických výrobků, zdravotnických prostředků nebo spotřebního materiálu, stejně jako do rozvoje informačních a komunikačních technologií.

Program, který podle eurokomisaře pro hospodářství Paola Gentiloniho přispěje k hospodářskému oživení Evropy a ke klimatické a digitální transformaci, má za úkol podporovat udržitelné projekty s pozitivním dopadem na sociální otázky, životní prostředí nebo klima. Právě na oblast ochrany klimatu má jít minimálně 30 % finančních zdrojů programu, což vzhledem k dlouhodobým ambicím EU není žádné překvapení.

Europoslanci včetně Stanislava Polčáka (STAN, EPP) a Ondřeje Kovaříka si pochvalují především kapitálovou podporu pro malé a střední podniky postižené současnou pandemií. Podle dostupných indicií vyjednavači Evropského parlamentu velmi tlačili právě na tento typ podpory.

S programem souvisí i tzv. spravedlivá transformace, tedy cílená pomoc strukturálně postiženým regionům, včetně tří českých uhelných krajů. InvestEU představuje druhý pilíř mechanismu pro spravedlivou transformaci, který má doplnit klasický fond a vytvořit dodatečné investice. „Záběr“ programu je tedy poměrně široký.

Předchůdce pomohl i start-upům

InvestEU nevznikal „na zelené louce“, ale navazuje na tzv. investiční plán pro Evropu (nazývaný také „Junckerův plán“) z roku 2014, přesněji na jeho Evropský fond pro strategické investice. Ten měl za úkol pomoct Evropě dostat se ven z krize z let 2008 a 2009, a vrátit EU na trajektorii rostoucího podílu investic v HDP. To se podle Kovaříka i díky mobilizaci přibližně 500 miliard eur nakonec do jisté míry podařilo.

Do Česka díky fondu doputovalo přibližně 1,2 miliardy eur, a to i na poměrně známé projekty. „V českém kontextu se záruky, které poskytl Junckerův plán, podařilo využít při realizaci projektu Frusack, což je start-up, který zavedl udržitelnou alternativu plastovým sáčkům. To samé platí například o výrobci dětské obuvi Neobuto,“ upozornil europoslanec Kovařík.

Úspěch fondu je vidět i na celosvětové úrovni. „A ostatně jeden z projektů, které Junckerův plán také podpořil, dnes možná skloňujeme dennodenně. To je farmaceutický start-up BioNTech, který dostal podporu někdy v roce 2017 právě prostřednictvím Fondu pro strategické investice, a dnes vidíme, jaké má výsledky v praxi v rámci výroby vakcíny proti koronaviru,“ dodal liberální poslanec.

Pandemie COVID-19 potřebu investic ještě zdůraznila. InvestEU dosavadní fond a dalších třináct finančních nástrojů zastřeší a vytvoří komplexní a trvalý program. Jeho cílem bude zefektivnit unijní financování investičních projektů a také k němu zjednodušit přístup, a to díky sjednoceným podmínkám, menší administrativní zátěži či nižším nákladům.

Tento článek vznikl s podporou kanceláře europoslance Ondřeje Kovaříka (Renew Europe). Všechny výstupy realizované v rámci této spolupráce jsou dostupné pod tímto odkazem. Podmínky spolupráce jsou uvedeny zde.