Ministři se dohodli na principech minimální mzdy v EU, nebude povinná pro všechny země

© Pixabay

Státy Evropské unie se shodly na společných principech, podle nichž by v budoucnu měly určovat minimální mzdy. Ministři sociálních věcí dnes odsouhlasili návrh pravidel, jež mají zajistit zlepšení podmínek pro nejchudší skupiny pracujících lidí. Norma nepočítá se zavedením jednotné úrovně minimální mzdy pro celou Unii, stanovuje ale postup, jak by země měly dospět k její dostatečné výši. Jejím cílem je také posílit kolektivní vyjednávání zaměstnanců se zaměstnavateli. O definitivním znění pravidel budou v příštích měsících vyjednávat zástupci států s Evropským parlamentem, který chce vyšší cíle pro kolektivní vyjednávání.

Sedmadvacítka se snaží sladit pravidla pro nejnižší výdělky, neboť jsou v unijních zemích velmi odlišná a v řadě států podle Evropské komise nereagují na vývoj cen a dalších hospodářských ukazatelů.

„Práce by se měla vyplatit. Nemůžeme dopustit, aby lidé dávající do své práce veškerou energii žili přesto v chudobě a nedosáhli na slušné životní podmínky,“ prohlásil po jednání slovinský ministr práce a sociálních věcí Janez Cigler Kralj, jehož země v současnosti EU předsedá, a vedla proto vyjednávání mezi všemi členskými státy.

Ta nebyla jednoduchá, neboť skupina především skandinávských zemí nemá stanovenou úroveň minimální mzdy a sází na propracovaný systém kolektivního vyjednávání. Nechtěly proto kývnout na žádná závazná pravidla spojená s nejnižší mzdovou hladinou.

Konečný kompromis požaduje po státech, které mají definovánu výši minimální mzdy, aby její výši pravidelně upravovaly podle pevných a jasných kritérií. Tento požadavek se týká 21 zemí EU včetně Česka. Zbylých šest států minimální mzdu dosud nezavedlo.

Jich se bude více týkat další závazné pravidlo stanovující, že pokud nebudou kolektivní vyjednávání o mzdách zahrnovat alespoň 70 procent ze všech zaměstnanců, bude muset země připravit plán, jak situaci zlepšit. V tomto bodě je hlavní rozdíl mezi návrhy schválenými státy a europoslanci, kteří požadují práh zvýšit na 80 procent zaměstnanců. Státy by měly pravidelně o výši minimálních mezd či podmínkách kolektivního vyjednávání informovat Evropskou komisi, která je může vyzvat k odstranění případných nedostatků.

„Je to jasný vzkaz, že by se pravidla měla sjednocovat a vést ke zvyšování minimálních výdělků,“ reagoval dnes eurokomisař pro zaměstnanost Nicolas Schmit na slova některých kritiků, že návrh nepřináší žádnou závaznou výši minimálních mezd. Konečnou podobu normy by měly státy s europoslanci dohodnout v příštích měsících během francouzského předsednictví EU. Není však vyloučeno, že se v případě neshod vyjednávání protáhne až do následujícího českého předsednictví, které začíná v červenci.