Evropský trh zaostává za globální konkurencí a všichni důležití hráči se shodnou na tom, že potřebuje zásadní změny. Zájmy různých sektorů byznysu nebo některých států ale celý proces brzdí a brzdit budou.
„Lettova zpráva vysílá naléhavý signál, že Evropa musí začít hrát vyšší ligu, pokud jde o technologie, a to dřív, než bude pozdě,“ napsala obchodní asociace DigitalEurope k čerstvé zprávě o vnitřním trhu EU, kterou připravil ekonom Enrico Letta, a kterou teď má celá Evropa pod drobnohledem.
Italský expremiér v uplynulých 10 měsících objížděl celý kontinent, aby do detailů zmapoval, co je na fungování evropského trhu potřeba zlepšit. „Ochotný naslouchat“ přijel i do České republiky, kde se kromě politiků potkal i s byznysem.
Ze zprávy samotné, která se prezidentům a premiérům zemí EU dostala na stůl minulý týden, je poznat, že Letta svůj „domácí úkol“ skutečně udělal.
„Zpráva přináší vcelku trefný popis spousty konkrétních nedostatků ve fungování jednotného evropského trhu a poukazuje na významné slabiny evropské ekonomiky jako celku v její soutěži s dalšími velkými ekonomikami světa,“ shrnul pro Euractiv.cz ekonom České spořitelny Michal Skořepa.
Se svým prvním hodnocením přišla i česká vláda. „Z hlediska České republiky je důležité, že je tam kladen velký důraz na konkurenceschopnost, prosperitu, propojení Evropy, včetně třeba vysokorychlostních tratí. Velký důraz je kladen také na dobré podmínky pro malé a střední podniky,“ okomentoval ve čtvrtek (18. dubna) zprávu premiér Petr Fiala s tím, že v českých očích jdou návrhy správným směrem.
Odvážné návrhy
Jak zpráva připomíná, jednotný trh je produkt minulého století, kdy EU i svět byly „menší“, jednodušší a méně integrované, a na scéně nebyli stejní velcí hráči jako dnes. Původní mantinely trhu tak už v dnešním světě nestačí, proto by měly přijít změny. Unie totiž čelí větším globálním výzvám než kdykoliv předtím.
A na co konkrétně Letta upozorňuje a co navrhuje? „Zmiňuje se například o potřebě sjednotit základnu pro výpočet daně ze zisku, o nežádoucím rozvolnění pravidel veřejné podpory v posledních letech nebo o zbytečně silné národní orientaci finančních, energetických a telekomunikačních sektorů a obecněji o nadále nízké otevřenosti národních trhů se službami konkurenci z jiných zemí EU,“ vyjmenoval Skořepa.
Právě integrace ve finanční oblasti, a to díky tzv. Unii kapitálových trhů, může být podle Letty pro evropskou konkurenceschopnost „game changer“. Může totiž odemknout velký potenciál soukromého kapitálu, který zůstává nevyužitý.
„Dostali jsme se do bodu, kdy už nemůžeme čekat. Máme poslední příležitost, poslední otevřené okno. Teď je ten správný čas to udělat,“ apeloval minulý týden Letta na lídry členských zemí. Ti sice vznik Unie kapitálových trhů podporují, na jejím praktickém fungování se ale zatím neshodnou, jak ukázal zmíněný summit Evropské rady.
Letta a jeho tým dále doporučují například zavedení „páté svobody“ na trhu, která by umožnila volný pohyb výzkumu, inovací, znalostí a vzdělávání, nebo vytvoření specializované celoevropské burzy zaměřené na startupy, které podnikají v oblasti pokrokových technologií (deep tech). S nerovnoměrnými dopady budoucího rozšíření Unie o další státy by podle Letty pomohl nový fond. A nápadů a návrhů nabízí dokument ještě mnohem více.
Asi nejkontroverznější částí Lettovy zprávy je podle Michala Skořepy volání po celoevropské průmyslové politice jako odpovědi na masivní podporu, kterou vybraným odvětvím ve svých zemích začaly dávat vlády v USA a v Číně.
„Vzhledem k jinému nastavení politických mechanismů na úrovni Evropské unie než ve zmíněných zemích je ovšem otázka, jestli by snaha o takové pan-evropské projekty a investice byla pro evropské ekonomiky celkově skutečně přínosná,“ upozornil ekonom.
Reakce trhu
„Jednotný trh nám v minulosti sloužil velmi dobře, ale je čas na modernizaci. Potřebujeme jednotný trh, který vytvoří správné podmínky pro podniky v EU, aby mohly prosperovat a konkurovat na světovém trhu,“ řekl za federaci technologického průmyslu Orgalim její generální ředitel Malte Lohan. Lettova zpráva se podle něj musí stát „katalyzátorem“ reforem.
„Pan Letta správně upozorňuje na znepokojivý trend, kdy podniky a investice mizí z Evropy kvůli příliš komplikované a byrokracií zatížené regulaci. Důrazně podporujeme jeho výzvu ke zjednodušení unijních pravidel,“ prohlásil Markus J. Beyrer, generální ředitel konfederace evropského podnikání BusinessEurope.
Stejně pozitivně zareagovala na zprávu také Evropská asociace obchodních a průmyslových komor Eurochambres se svým českým šéfem Vladimírem Dlouhým, celoevropská asociace malých a středních podniků SMEunited nebo Hospodářská komora ČR.
„Enrico Letta při psaní zprávy o vnitřním trhu pečlivě naslouchal, s jakými problémy se české firmy potýkají v EU. A nejen to, jejich požadavky zanesl do své zprávy, věnuje jim dokonce jednu celou kapitolu, v níž upozorňuje, že EU musí bojovat zejména s regulacemi a byrokracií,“ prohlásil prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček.
Komoře se líbí Lettovo doporučení, aby firmám díky digitalizaci stačilo předkládat informace úřadům pouze jednou. U legislativy dopadající na podniky vítá apel, že by se měl snížit její objem a že by dopadové studie měly vždy odrážet finální podobu nových pravidel, ne pouze původního návrhu Evropské komise, jako se tomu děje nyní.
Pozitivní ohlasy zaznívají také z dalších koutů evropského trhu. Gigant v oblasti telekomunikačních služeb Telefónica oceňuje, že Letta nezapomněl na strategickou důležitost sektoru telekomunikací, a to hlavně z hlediska kybernetické bezpečnosti. Vize italského ekonoma ve finančním sektoru si zase získala podporu od Evropské bankovní federace (EBF).
Souboj zájmů tady je a bude
Všechno jsou to ale jen slova, k činům mají zatím daleko. Jak upozornil Michal Skořepa, valná většina slabin jednotného trhu vznikla a přetrvává ne proto, že by se o nich nevědělo nebo se na ně zapomnělo, ale „protože jde o výsledek lobbování příslušných zájmových skupin nebo dokonce přímo vlád jednotlivých členských zemí.“
„Odstranění těchto principiálních překážek pro posílení jednotného trhu by ovšem bylo kvadraturou kruhu. V praxi je asi možné doufat nanejvýš pouze v pozvolný postup vyvolaný tlakem ze strany materiálů, jako je právě Lettova zpráva. V tomto smyslu je třeba zprávu přivítat, ale nečekat, že díky ní nastanou ve fungování jednotného trhu nějaké revoluční změny k lepšímu,“ odhadl ekonom.
Také premiér Fiala připomněl, že se jedná pouze o politický dokument, který udává směr, a na který musí navázat konkrétní kroky.
Sám Letta zmínil, že jeho hlavním cílem je to, aby zpráva „neskončila v šuplíku“. Už teď se však objevují první náznaky, že něco takového skutečně hrozí, alespoň pokud jde o některé součásti reportu.
Podle ekonomické reportérky webu Euractiv.com Anny Brunetti se lídři zemí na jednání Evropské rady vyhnuli diskusi o celoevropském systému veřejných investic, který Letta navrhnul, a místo toho se soustředili pouze na téma soukromého kapitálu. Evropská komise přitom odhaduje, že EU musí každý rok investovat dodatečných 620 miliard eur, aby dosáhla svých klimaticko-energetických cílů. Něco takového bez veřejných peněz nepůjde.