Kosmetika prodávaná v Evropě je čím dál bezpečnější, dohlíží na to vědci

© Shutterstock

Kdo stojí za omezováním parabenů, silikonů a dalších problematických látek v kosmetice? Skupiny vědců, ale i evropská legislativa.

Pro kosmetické přípravky, které vstupují na evropský trh, platí přísná pravidla. Při jejich výrobě musí být dodržována správná výrobní praxe a od roku 2013 se výrobky ani jejich složky nesmějí testovat na zvířatech.

Právní úprava kosmetických přípravků dodávaných na trh EU je zakotvena v nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1223/2009 o kosmetických přípravcích z roku 2009, kterou Unie s ohledem na nové poznatky a rozvoj technologií upravuje a doplňuje.

Nejdůležitějším aspektem je přitom ochrana zdraví spotřebitelů. Nařízení definuje látky, které kosmetické přípravky nesmí obsahovat, povolené látky s omezením (u těchto látek je stanoveno jejich maximální množství, které může přípravek obsahovat), povolená barviva a povolené konzervační látky.

„Pokud dojde k zákazu nebo omezení některé přísady kosmetických přípravků, děje se tak na základě posouzení této látky Vědeckým výborem pro bezpečnost spotřebitele,“ sdělila redakci hlavní hygienička a náměstkyně ministra zdravotnictví ČR Eva Gottvaldová.

Vědecký výbor dohlíží na bezpečnost kosmetických přípravků společně s Evropskou komisí a také laboratořemi členských států EU. Výrobky odborně vyhodnocují, aby se vyloučil jejich negativní vliv na zdraví spotřebitelů. V potaz je brán i vliv látek na různé skupiny lidí, jako jsou děti či těhotné ženy.

Výbor vydává pozitivní stanovisko k přípravku pouze v případě, že experti prokazatelně doloží, že výrobek ani jeho složky nejsou v žádném ohledu ani míře škodlivé pro zdraví spotřebitele.

Testy kosmetiky na zvířatech? EU chce rozšířit zákaz do celého světa, tlačí i na Čínu

Evropská unie chce do roku 2023 prosadit celosvětový zákaz testování kosmetiky na myších nebo králících. Osmdesát procent zemí na světě totiž testy na zvířatech stále připouští.

Na mušce jsou parabeny a silikony

Seznam zakázaných látek, který je součástí evropské legislativy, se průběžně doplňuje na základě zjištění vědců.

„Regulace jsou zaměřeny zejména na omezení či zákaz látek s charakterem CMR, tedy karcinogeny, mutageny, látky toxické pro rozmnožování, nebo látky se silným potenciálem sensibilizace, které mohou mít vážný dopad na zdraví spotřebitele,“ vysvětlila pro EURACTIV.cz Dagmar Jírová, vedoucí Centra toxikologie a zdravotní bezpečnosti Státního zdravotního ústavu.

V obsáhlém seznamu zakázaných látek lze najít například antibiotika nebo kortikosteroidy. V současné době jsou také diskutovány silikony, parabeny a nanomateriály.

Již v roce 2014 Komise zakázala použití některých parabenů v kosmetice, a to vzhledem k nedostatku údajů pro opětovné posouzení těchto látek. Letos v lednu pak Komise vydala nařízení, které omezuje užívání silikonů v kosmetických přípravcích. Silikony, konkrétně se jedná o siloxany D4 a D5, se nyní řadí mezi povolené látky s omezením, přičemž limit pro množství těchto látek v přípravku je stanoven na 0,1 %.

„V minulosti provedené regulace jsou racionální, probíhají na základě vyhodnocení všech zdravotních rizik a po diskusi v odborných pracovních skupinách Evropské komise, kde se účastní i ČR,“ dodala Jírová.

Kosmetika je na celoevropské úrovni posuzována a omezována proto, že se jedná o časově, odborně i finančně náročný proces.

„Mnohé dnešní členské státy EU by to na národní úrovni zajišťovaly samy jen obtížně,“ uvedla Gottwaldová.

Unie loni zaznamenala více než 2 tisíce nebezpečných výrobků, nejčastěji šlo o hračky

Členské země za loňský rok odhalily více než dva tisíce výrobků, které by mohly lidem způsobit zranění. Polovina z nich pochází z Číny a skoro třetinu tvoří hračky.

Odpovědnost nese dodavatel

Každý kosmetický přípravek musí mít v EU určenou odpovědnou právnickou nebo fyzickou osobu. Tato odpovědná osoba pak musí dohlédnout na to, aby kosmetika dodávaná na evropský trh byla v souladu s existujícími právními předpisy.

Před uvedením produktu na trh musí odpovědná osoba postoupit informace o produktu Evropské komisi a zajistit posouzení bezpečnosti přípravku. Zprávu o bezpečnosti přípravku musí odpovědná osoba uchovat, zpřístupnit příslušným orgánům a s ohledem na dodatečné důležité informace získané po uvedení na trh aktualizovat.

Každý přípravek, který je uváděn na evropský trh, pak musí být notifikován, k čemuž slouží Evropský portál notifikace kosmetických přípravků (CPNP).

V případě, že u přípravku uvedeného na trh, dojde k riziku ohrožení lidského zdraví, odpovědná osoba o tom musí informovat příslušné orgány a sjednat nápravu. V důsledku může dojít ke stažení přípravku z trhu.

Lidé chtějí bezpečnou, ale také „zelenou“ kosmetiku

Podle hlavní hygieničky se počet zakázaných ingrediencí průběžně zvyšuje, což také lidé vítají.

„Existuje sílící tlak veřejnosti, zájmových skupin a médií, žádající ještě přísnější a rychlejší regulace. Namátkově lze jmenovat barviva a konzervanty obecně, zvláště pak parabeny,“ uvedla Gottwaldová.

Zvyšuje se také zájem o přírodní kosmetiku, což potvrdila Pavlína Kučerová ze společnosti Beautysense.

„Díky větší osvětě již ženy vědí, že běžné dostupné konvenční kosmetiky mohou mít nepříznivý vlit například na reprodukční schopnosti, krevní oběh či játra,“ uvedla zástupkyně společnosti, která do ČR dováží kosmetiku.

Legislativa v této oblasti ale podle ní značně pokulhává.

„Pojem ‚přírodní kosmetika‘ není v České republice právně definován. Proto je velmi běžnou praxí, že se kosmetické přípravky, které jsou z ingrediencí  petrochemie a podobných látek, stávají přírodní kosmetikou díky použité etiketě na svém obalu,“ vysvětlila Kučerová.