Komise volá po sociálně spravedlivé Evropě. Zahajuje proto celoevropskou konzultaci

[© Shutterstock/Wolfgang Filser]

Digitalizace, přechod na bezuhlíkovou ekonomiku i demografické změny si vyžadují zvýšenou pozornost. EU proto nezahálí a zamýšlí posunout svou sociální politiku zase o krok dál,  a to zajištěním kvalitní práce, adekvátních mezd i možností pro zlepšení dovedností.

Evropská komise (EK) včera představila harmonogram, jaké iniciativy v oblasti zaměstnanosti a sociálních práv hodlá v tomto a následujícím roce představit. Udělala tak v souladu se svou hlavní iniciativou Evropské zelené dohody a budováním silné sociální Evropy pro spravedlivou transformaci, jejíž hlavní obrysy unijní exekutiva rovněž včera představila.

„Evropská inovativní a inkluzivní sociálně tržní ekonomika musí být hlavně o lidech: poskytnout jim kvalitní zaměstnání s adekvátní mzdou. Žádný členský stát, žádný region ani žádná osoba nemůže být ponechána stranou. Musíme nadále usilovat o co nejvyšší standardy na pracovním trhu tak, aby všichni Evropané žili důstojně,“ uvedl včera k navrženým opatřením komisař pro pracovní místa a sociální práva Nicolas Smith.

Mezi klíčovými body sociálního programu Komise je spravedlivá minimální mzda v EU, evropská strategie pro rovnost pohlaví včetně závazných opatření pro transparentnost mezd, reforma/aktualizace Agendy dovedností pro Evropu, reforma/aktualizace iniciativy Záruky pro mladé, summit pro práci prostřednictvím platforem, zelená kniha o stárnutí, strategie pro osoby s postižením, zpráva o demografických ukazatelích, evropský model podpory v nezaměstnanosti a několik dalších. Na těchto návrzích by měla Komise pracovat v průběhu roku 2020.

Uvedení sociálního pilíře EU do praxe

Navržená opatření zároveň přispívají k plnění Evropského pilíře sociálních práv, který předchozí Komise Jeana-Clauda Junckera navrhla na jaře 2017 a který potvrdily členské státy na prvním sociálním summitu EU v listopadu téhož roku ve švédském Göteborgu. Vyvrcholením současných snah Komise by pak v roce 2021 měl být Akční plán pro Evropský pilíř sociálních práv.

Co dobrého a zlého obnáší sociální rozměr EU

Unie má zatím v oblasti sociální politiky jen omezené pravomoci, jsou však nezbytné pro fungování vnitřního trhu. Výraznější angažmá EU by s sebou přineslo významnější dopady, které mohou přinášet jak užitek, tak i ekonomické problémy.

„Evropa podstupuje výrazný posun. Kvůli ekologické a digitální transformaci i stárnutí populace chce Komise zajistit, aby lidé byli nadále středem pozornosti a aby ekonomika fungovala pro ně. Pro to už máme jeden nástroj, evropský pilíř sociálních práv. Teď je potřeba zajistit, aby jej EU i členské státy a další zúčastněné strany využívali v praxi,“ uvedl včera výkonný místopředseda Komise pro hospodářství fungující ve prospěch lidí Valdis Dombrovskis.

https://twitter.com/EU_Commission/status/1217104508293206017

Na základě takového plánu zahájila včera Komise v souladu s primárním právem EU první šestitýdenní kolo celoevropských konzultací se sociálními partnery, se zástupci evropských odborů a se zaměstnavateli, stejně tak jako se členskými státy a regiony o těchto návrzích.  Podle výsledků bude určen další postup – zda bude EK moci představit legislativní návrhy či budou nezbytné další konzultace, jež by mohly trvat až do konce listopadu tohoto roku.

Spravedlivá minimální mzda

Jedna z prvotních a hlavních sociálních iniciativ se týká zajištění spravedlivé minimální mzdy ve všech členských státech. Důvodem je totiž skutečnost, že ačkoliv je dnes v EU zaměstnáno 241,5 milionů lidí a nezaměstnanost se stále snižuje, řada lidí čelí chudobě či nerovnostem ve výši platů. A tomu se chce Komise vyhnout.

Jak ve své tiskové zprávě zdůraznila, nemá se jednat o uniformní minimální mzdu EU. Snahou je zajistit každému pracovníkovi spravedlivý a spořádaný život, přispět ke sbližování pracovních podmínek, posílit národní systémy a zároveň respektovat vnitrostátní hospodářské a sociální podmínky, které se mezi členskými státy liší.

V některých zemích (typicky skandinávských) jsou totiž mzdy výsledkem kolektivních dohod. V jiných, jako například v České republice, jsou zase ustaveny legislativně. Některé země EU navíc minimální mzdu vůbec nemají zavedenou. Týká se to Dánska, Finska a Švédska a také Rakouska, Itálie a Kypru.

V Česku se letos minimální mzda zvýšila z loňských 13 350 Kč na 14 600 Kč měsíčně. Ve srovnání s ostatními členskými státy EU se jedná o pátou až šestou nejnižší. Nejlépe se mají v Lucembursku, kde měsíční minimální mzda loni dosahovala v přepočtu 53 467 Kč. Nejhůře v Bulharsku, kde si zaměstnanec loni vydělal v přepočtu minimálně 7 383 Kč měsíčně.

https://twitter.com/EU_Commission/status/1217107103602618369

Komise teď proto žádá členské státy, regiony, města a partnery, zda a jakým způsobem by měla EU do této oblasti zasahovat, či zda ji raději má ponechat v rukou členských států.

Původně se očekávalo, jak v prosinci informoval EURACTIV.com, že Komise představí návrh společného rámce na výpočet minimální mzdy napříč Unií. Jedním z kritérií mělo být, že minimální mzda má dosahovat 60 % průměrné mzdy v jednotlivých členských státech.

Český pohled na věc

Jak se ale zdá, jednání nebudou vůbec jednoduchá, což redakci EURACTIV.cz potvrdili i čeští europoslanci.

„Nalézt řešení nebude vůbec jednoduché. Švédsko má třeba dobře fungující systém kolektivního vyjednávání a chce, aby jeho systém byl zachován. Já sama jsem přívržencem tohoto systému. I v České republice již ve velkém počtu podniků velmi dobře funguje kolektivní vyjednávání,“ uvedla Radka Maxová (ANO, RE).

Podle ní by případný rámec EU pro výpočet minimální mzdy měl být navázán na stav ekonomiky jednotlivých zemí. Jedním z řešení by mohl být evropský valorizační mechanismus závislý na růstu ekonomiky či míře inflace.

„Něco jako je valorizace důchodů. Odpadla by někdy nepříjemná jednání o navýšení minimální mzdy a systém by byl předvídatelný jak pro zaměstnavatele, tak pro zaměstnance,“ dodala Maxová.

Výhodou ustanovení minimální mzdy by podle ní bylo zajištění důstojného života pro všechny a zmírnění rizika chudoby.

Radka Maxová: V europarlamentu se chci věnovat právům LGBT komunity

Více přístupné cestování pro osoby se zdravotním postižením, boj za rodinné dávky Čechů v Rakousku nebo práva homosexuálů. To je jen krátký výčet témat, kterými se chce nově zvolená europoslankyně Maxová zabývat v následujících pěti letech v Evropském parlamentu.

Pro zavedení evropské úrovně minimální mzdy by zvedla ruku i Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS).

„Velmi pozitivně vnímáme úsilí EK, které má nejvíce pomoci zemím střední a východní EU, a jsme připraveni, jak vyzývá EK sociální partnery v jednotlivých zemích, zahájit na toto téma diskusi i na poli české tripartity,“ uvedl pro EURACTIV.cz Josef Středula, předseda ČMKOS.

Podle něj by Česko mohlo následovat Slovensko, kde loni parlament „schválil změnu zákona o minimální mzdě, na základě které už v roce 2021 bude výše minimální mzdy dosahovat úrovně 60 % průměrné mzdy na Slovensku z roku 2019,“ dodal Středula.

Německé mzdy pro české řidiče kamionů? Dopravním firmám hrozí, že je změny položí

Podle nových evropských pravidel by řidiči kamionů měli dostávat při cestách za hranice stejné mzdy, jako mají jejich zahraniční kolegové. Pokud tedy zaměstnanec české firmy pojede na pracovní výjezd do Německa, měl by dostávat stejnou mzdu jako němečtí pracovníci.

Český europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL, EPP) však vidí v mechanismu spíše rizika, jako omezení pracovních míst a růst nezaměstnanosti, než zvýšení životní a hospodářské úrovně členských států.

„Ne bez důvodu jsou proti severské země, Rakousko a Itálie, kde by to mohlo znamenat i snížení některých mezd, protože zde mají zaběhnutý systém kolektivního vyjednávání, který nepřipustí zaměstnanému člověku živořit,“ uvedl na dotaz redakce.

Sám by proto preferoval spíše nezávazná opatření EU a ponechání rozhodování na uvážení jednotlivých států.

„Téma sjednoceného výpočtu minimální mzdy si prosadili socialisté s argumentem, že se tak zabrání úniku mozků z východu na západ, jak kdyby zrovna ti chytří a schopní odcházeli jinam kvůli tomu, že stát tohle „nereguluje dostatečně“. Přitom je to přesně naopak, „mozky“ vždy půjdou tam, kde dostanou nejlepší nabídku, kterou jim místní zaměstnavatel těžko dá, pokud bude muset dodržovat vysokou hranici platu i pro ty nejméně schopné,“ dodal Zdechovský.

Vladimír Špidla: Nízké mzdy ohrožují Českou republiku

Česká republika by se novým iniciativám Unie v oblasti sociální politiky neměla bránit. Může se tak přiblížit ostatním členským státům a pojistit si lepší budoucnost. Další výhody sociální dimenze EU nám přiblížil bývalý premiér a eurokomisař Vladimír Špidla.

Pro zavedení minimální mzdy na úrovni EU není ani Svaz průmyslu a dopravy ČR (SP ČR).

„Minimální mzda a způsob, jakým se stanovuje, jsou čistě v kompetenci jednotlivých členských států. U nás minimální mzda zároveň představuje minimální hranici ceny práce a odvozují se od ní další tzv. zaručené složky mzdy. Minimální mzdu dnes v Česku pobírají zhruba 4 procenta zaměstnanců, tedy asi 150 tisíc lidí. Pro firmy by bylo ekonomicky zcela neprůchodné, kdyby nejnižší úroveň mzdy měla odpovídat 60 % průměrné mzdy,“ prohlásila Jitka Hejduková, ředitelka sekce zaměstnavatelské SP ČR.

Ani ona proto nevidí v jednotné minimální mzdě žádné výhody. „Vnímáme naopak velké riziko, firmám by se zvýšily náklady, které již dnes při poměru minimální mzdy k průměrné mzdě činní 43,67 procent,“ zdůraznila Hejduková.

https://twitter.com/EU_Commission/status/1217105493409386497

Unifikovaná minimální mzda není na unijní scéně žádnou novinkou. Volal po ní ve svém plánu  již Emmanuel Macron a otázka byla rovněž předmětem debat spitzenkandidátů před volbami do Evropského parlamentu, zejména ze strany socialisty Franse Timmermanse. V minulosti jej podpořila i německé kancléřka Angela Merkelová.