Jarní hospodářská prognóza: Komise snížila odhad růstu ekonomiky EU

[© Shutterstock/RomanR]

Evropské hospodářství dál poroste. Zvyšuje se také počet pracovních míst a mzdy. Nebude to ale takovým tempem, jak se původně očekávalo. Příčinou jsou nejistoty ve světě, zejména obchodní rizika.

Evropská komise (EK) dnes mírně snížila odhad letošního růstu ekonomiky eurozóny i celé Evropské unie. V EU by se měl hrubý domácí produkt (HDP) podle nové prognózy zvýšit o 1,4 procenta a v eurozóně o 1,2 procenta. Oba odhady jsou tak o 0,1 procentního bodu nižší než v únorové prognóze Komise.

Hospodářský růst by měl navíc výrazně zpomalit ve srovnání s loňskem, kdy se HDP v Unii zvýšil o dvě procenta a v zemích eurozóny o 1,9 procenta. Na hospodářské vyhlídky Evropy má podle Komise negativní vliv zpomalování růstu světové ekonomiky. Na příští rok ale Komise předpokládá zrychlení hospodářského růstu v EU na 1,6 procenta a v eurozóně na 1,5 procenta.

https://twitter.com/EU_Commission/status/1125737735254355970

„Evropská ekonomika prokazuje odolnost vůči méně příznivému vnějšímu prostředí,“ uvedl místopředseda Komise Valdis Dombrovskis. „Hospodářský růst by měl pokračovat ve všech členských státech EU a v příštím roce zrychlit za podpory silné domácí poptávky, stabilního růstu zaměstnanosti a nízkých finančních nákladů,“ dodal.

Dombrovskis ale zároveň poukázal na přetrvávající rizika, včetně možné eskalace sporů v mezinárodním obchodě a útlumu v rozvíjejících se ekonomikách, zejména v Číně. Mezi rizika v Evropě řadí Komise například hrozbu odchodu Británie z EU bez dohody či nebezpečí vzestupu politické nejistoty.

V případě většiny jednotlivých zemí byly úpravy odhadu směrem dolů ve srovnání s únorovou prognózou jen mírné. Výraznou výjimku nicméně představuje Německo. EK totiž snížila odhad růstu této největší evropské ekonomiky na 0,5 z dosavadních 1,1 procenta.

Dospějí brexitová vyjednávání k celní unii nebo dokonce k novému referendu?

V úterý (7.5.) se mají sejít zástupci britské vlády a opozičních labouristů a britská média v této souvislosti píší o tom, že Theresa Mayová na schůzce navrhne dočasné setrvání v celní unii, a že údajně tajně vyjednává i o novém referendu.

Míra nezaměstnanosti v eurozóně by podle Komise letos měla klesnout na 7,7 procenta a v příštím roce na 7,3 procenta. Inflace v eurozóně by letos i příští rok měla činit 1,4 procenta.

Komise rovněž předpokládá, že poměr vládního dluhu k HDP se bude v letošním a příštím roce ve většině členských zemí EU snižovat. V celé EU by měl tento podíl klesnout z loňských 81,5 procenta na 80,2 procenta v letošním a na 78,8 procenta v příštím roce.

Komise také odhaduje, že deficit státního rozpočtu Itálie v příštím roce výrazně překročí evropská rozpočtová pravidla. V roce 2020 by měl podle nového odhadu činit 3,5 procenta HDP, ještě v listopadu Komise počítala s deficitem 3,1 procenta. Letos se v Itálii očekává schodek 2,5 procenta HDP.

Podle evropských pravidel nesmí rozpočtový deficit překročit tři procenta HDP. Itálie by tento limit v příštím roce nedodržela poprvé od roku 2011, píše list Financial Times.

Dluh zemí eurozóny se v roce 2018 snížil, výjimkou jsou Řecko, Itálie a Kypr

Celkový veřejný dluh zemí eurozóny loni klesl na 85,1 % HDP z 87,1 % o rok dříve. V Itálii a Řecku, dvou nejzadluženějších zemích bloku, se ale podle statistik Eurostatu zvýšil.

Růst české ekonomiky bude také nižší

Tempo růstu české ekonomiky v letošním roce rovněž zpomalí, a to na 2,6 procenta z loňských 2,9 procenta. V únorové prognóze Komise ještě předpokládala, že hospodářský růst si udrží loňské tempo. Odhad růstu české ekonomiky na příští rok dnes Komise snížila na 2,4 procenta z dříve předpokládaných 2,7 procenta.

Motorem růstu ekonomiky podle Komise pravděpodobně v letošním i příštím roce zůstane domácí poptávka, kterou podporuje růst mezd. Investice by také měly pokračovat v růstu, ale pomalejším tempem než v loňském roce.

Komise také předpokládá, že import se nadále bude zvyšovat rychleji než export. Obchodní bilance se tak zřejmě bude zhoršovat a zahraniční obchod bude v letošním i příštím roce brzdit hospodářský růst. Konkurenceschopnost českého exportu podle Komise možná začaly podkopávat rychle rostoucí mzdy.

České podniky chtějí investovat do výzkumu a inovací, ale brání jim v tom administrativní překážky

Evropská komise doporučila ČR, aby po roce 2020 více investovala do vědy a inovací. České podniky jsou na tuto výzvu připraveny, vyžadují ale snížení administrativní zátěže a více flexibility v přesouvání peněz.

Komise předpověděla, že rychlý růst mezd bude v letošním i příštím roce pokračovat v důsledku přetrvávajícího nedostatku pracovních sil. Očekává také, že růst zaměstnanosti v České republice bude v letošním i příštím roce zpomalovat. Míra nezaměstnanosti podle Komise letos zůstane na 2,2 procenta a příští rok vystoupí na 2,3 procenta.

Komise chce investovat peníze do českých firem i po roce 2020. Zaostávají totiž v inovacích

České podniky se podle Evropské komise málokdy pouštějí do inovací. Mohou proto jen těžko čelit konkurenci ze západních evropských zemí.

Komise rovněž předpokládá, že míra inflace v Česku v letošním roce zrychlí na 2,4 procenta z loňských dvou procent. Příští rok by se inflace měla podle Komise vrátit na dvouprocentní úroveň.

Poměr vládního dluhu k hrubému domácímu produktu podle dnešní prognózy Komise letos klesne na 31,7 procenta z loňských 32,7 procenta. V příštím roce očekává další pokles, a to na 31,1 procenta.

Za 15 let členství v EU je Česká republika 741 miliard ze společného rozpočtu v plusu

Česká republika získala od roku 2004 do konce loňského roku z rozpočtu EU zhruba 1,31 bilionu korun, do rozpočtu Unie poslala 565 miliard korun. Celkem tak ČR získala z EU o 741,3 miliardy korun víc, než zaplatila.