Jak zachránit evropskou ekonomiku? Země eurozóny se na tom zatím neshodly

© Shutterstock

Ministři financí zemí eurozóny se neshodli na podobě záchranného plánu pro evropskou ekonomiku postiženou dopady koronavirové pandemie. Kompromisní návrh odmítá Itálie trvající na koronabondech a Nizozemí. Země se neshodnou ani na úvěrech z ESM. 

Ani po dlouhém nočním jednání nedospěli ministři ke kompromisu v otázce vydání společných dluhopisů ani čerpání úvěrů ze záchranného fondu ESM. Šéf euroskupiny Mario Centeno proto po 16 hodinách odložil další jednání na čtvrtek.

O co nejširší společné sdílení nákladů způsobených pandemií usiluje přibližně desítka zemí platících eurem v čele s Itálií a Španělskem, zatímco Německo či Nizozemsko se obávají zadlužování eurozóny.

Lídři zemí EU se přou o ekonomická opatření proti koronaviru. Podporu nemají koronabondy ani pomoc z ESM

Vůdci evropských zemí jsou rozdělení v pohledu na to, jakou sílu mají mít opatření určená na pomoc ekonomikám poškozeným koronavirovou krizí. Shodli se naopak na pokrizovém plánu.

Itálie vs. Nizozemsko

Během noční debaty sestávající většinou z oddělených diskusí Centena s různými skupinami politiků se ministrům podařilo přiblížit kompromisnímu návrhu, na který byly ochotny kývnout všechny země s výjimkou Itálie na jedné a Nizozemska na druhé straně.

Zatímco italský ministr financí Roberto Gualtieri podle listu Financial Times trval na přímé zmínce o dluhopisech, kterou návrh neobsahoval, jeho nizozemský kolega Wopke Hoekstra odmítl formulaci, že plán bude obsahovat „nové finanční nástroje“. Oba politici se neshodli ani na podmínkách čerpání úvěrů ze záchranného fondu eurozóny známého jako Evropský stabilizační mechanismus (ESM), který má být jedním z důležitých nástrojů pomoci.

Centeno proto zrušil plánovanou tiskovou konferenci a odložil další jednání na čtvrtek. „Můj cíl zůstává: Pevná záchranná síť proti dopadům nemoci COVID-19 (k ochraně zaměstnanců, firem a zemí) a dohoda na rozsáhlém plánu oživení,“ napsal dnes ráno Centeno na twitteru.

„Z hlediska dlouhodobé ekonomické pomoci je podle nás rozumné spojit využívání ESM s určitými podmínkami,“ napsal na twitteru Hoekstra, podle něhož Nizozemsko souhlasí s financováním okamžitých potřeb zdravotnictví z fondu bez jakýchkoli podmínek. Gualtieri naproti tomu nechtěl svazovat žádnými požadavky ani dlouhodobé čerpání úvěrů z ESM.

Tento fond podle svého šéfa Klause Reglinga může na pomoc spojenou s koronavirovou krizí uvolnit asi 410 miliard eur (téměř 11,2 bilionu Kč) a může zemím nabídnout úvěry až do výše dvou procent jejich HDP. Eurokomisař pro ekonomiku Paolo Gentiloni přitom odhaduje, že země do obnovy ekonomik nalijí až deset procent HDP a budou proto potřebovat i další společné fondy.

Kompromisní návrh byli ochotni podpořit i zástupci Francie nebo Španělska, kteří patří ke skupině zastánců společných dluhopisů, ale i německý ministr financí Olaf Scholz, jehož vláda se dosud stavěla po bok Nizozemska. Scholz po jednání společně s francouzským kolegou Brunem Le Mairem ve zjevném vzkazu Itálii a Nizozemsku na twitteru na země EU apeloval, aby souhlasily s přijetím „ambiciózního plánu“.

Francouzský ministr později po jednání vlády prohlásil, že euroskupina musí dospět ke kompromisu ohledně ESM, který byl vytvořen pro potřeby krizí, které nyní EU čelí.

„Proto je nezbytné, abychom tento Evropský stabilizační mechanismus mohli využívat bez dodatečných podmínek, které mohou být vnímány jako provokace ze strany některých členských zemí a které nejsou nutné,“ řekl podle agentury Reuters Le Maire v narážce na postoj Nizozemska. Jeden z činitelů Elysejského paláce podle Reuters označil přístup Haagu za nepochopitelný a řekl, že od něj Nizozemsko musí ustoupit.