Jak popohnat Česko v běhu za německými mzdami? Klíčovou roli hraje výzkum a vývoj

[© Pixabay]

Země V4 nosí nálepku „montoven Evropy“. Souvisí to mimo jiné s nízkými mzdami, které zaostávají za těmi západoevropskými. Situace se sice postupně zlepšuje, je ale stále na čem pracovat. Podporou vzdělávání, výzkumu a inovací se má například Česko podle odborníků zaměřit na zvýšení přidané hodnoty.

Pneumatiky, karoserie, převodovky, airbagy či podvozky se vyrábějí zahraničními dceřinými společnostmi v České republice a následně se posílají pro finální zhotovení aut hlavně do Německa a dalších evropských i mimoevropských zemí. Podobný osud stihne také součástky elektrických a elektronických spotřebičů či jiných zařízení, které se nejprve zformují v tuzemsku, ale pak se posílají do jiných zemí, kde vzniká konečný produkt.

S výrobky odchází do zahraničí každoročně i kapitál, což dále zapříčiňuje sociální napětí, nízké mzdy, nedostatečné investice do výzkumu a inovací, a omezuje technologický rozvoj produkce. Právem je tak ČR a další země středoevropského regionu nazývána „montovnou Evropy“.

Marek: Kombinace investičních pobídek, nižší cenové a mzdové hladiny a méně kvalitních univerzit a vysokých škol než v západní Evropě vedla k tomu, že nadnárodní firmy umístily do střední a východní Evropy části výrobního procesu s relativně nízkou přidanou hodnotou.

„Země střední a východní Evropy se díky přílivu zahraničního kapitálu staly součástí nadnárodních firem, které mají své výrobní řetězce rozprostřeny napříč Evropou či dokonce globálně,“ upřesnil důvod postavení těchto zemí David Marek, hlavní ekonom společnosti Deloitte.

„Kombinace investičních pobídek, nižší cenové a mzdové hladiny a méně kvalitních univerzit a vysokých škol než v západní Evropě vedla k tomu, že nadnárodní firmy umístily do střední a východní Evropy části výrobního procesu s relativně nízkou přidanou hodnotou, tj. výrobu,“ vysvětlil pojem montovny Marek.

V západní Evropě naopak zůstávají činnosti s vyšší přidanou hodnotou jako výzkum a vývoj, design, marketing, management a služby, dodal ekonom.

Ekonomika V4 se k západním zemím tolik neposouvá

Výhodou zemí Visegrádské čtyřky je naopak vysoká úroveň příjmové rovnosti, dobrá zdravotní péče nebo základní infrastruktura.

Konvergence příjmů zemí V4 k západní úrovni však není nadále podle studie Aspen Institutu příliš výrazná. V porovnání s německými platy jsou ty české poloviční. V případě Česka a Maďarska je nedostatečné sbližování patrné zvláště od globální finanční krize. Naopak Slovensko a Polsko dosahují lepších výsledků, i zde ale nejsou platy takové jako na Západě.

Kvůli nízkým mzdám tak musí pracovníci v zemích V4 pracovat déle než jejich kolegové v Německu či jiných bohatších zemích, aby získali stejný plat.

Podniky volají po zaměstnancích, řada lidí ale stále nepracuje. Přitom je lze k práci přitáhnout. Více >>>>

Důvody nedostatečného sbližování leží v charakteru produkce založené na nízkokvalifikované pracovní síle a nízké přidané hodnotě. Nevhodná je také struktura ekonomiky nebo stabilita institucí.

ČR je sice nejrychleji se zlepšující ekonomikou mezi Visegrádskými zeměmi (Maďarskem, Polskem a Slovenskem), v konvergenci příjmů ale má ještě co dohánět.

V porovnání s bohatšími západními ekonomikami se také liší role průmyslu a výroby, která často v zemích V4 (a zejm. v ČR a Maďarsku) dominuje nad službami, což souvisí s přetrvávající automatizovanou prací. Proto budou tyto země náchylnější na robotizaci, upozornila studie.

Limitem podle Hospodářské komory ČR zůstává také produktivita práce nebo vyšší zdanění. Není to však neřešitelná situace.

Možná řešení

Podle Miroslava Beneše z Odboru vnější komunikace Hospodářské komory ČR by se měla mimo jiné změnit investiční politika.

„Stát by měl podporovat a zvýhodňovat především ty společnosti, které do ekonomiky přinášejí inovace, vědu a výzkum – tedy výraznou přidanou hodnotu. Zpracovatelské a dodavatelské závody ji totiž pozvednou jen velmi těžko,“ upřesnil.

Kromě toho se má klást větší důraz na kvalitu vzdělávání.

Beneš: Stát by měl podporovat a zvýhodňovat především ty společnosti, které do ekonomiky přinášejí inovace, vědu a výzkum – tedy výraznou přidanou hodnotu.

„To jsou jediné spolehlivé cesty, po kterých jsme se za posledních deset let posunuli, ale nijak výrazně. Současný růst produktivity je ale dán spíše nedostatkem lidí a nutností automatizace, nikoliv systémově,“ vyzval k další činnosti Beneš.

Výše zmíněná studie navíc do budoucna doporučuje v boji s nízkými mzdami posílit kvalitu veřejných institucí, odstranit nedostatky na pracovním trhu nebo snížit administrativní a daňové zábrany, které jsou překážkou zejména pro startupy a malé firmy.

Podle ekonoma Marka to ale nebude běh na pár kilometrů, nýbrž maraton, který může trvat roky.

Situace se mění

Dnes je už situaci o poznání jinačí. Mzdy podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) s menšími či většími výkyvy stoupají od března 2014. Každý čtvrt rok se platy zvyšují zhruba o 5 – 8 %.

Zahraniční investoři se proto pomalu poohlížejí po jiných destinacích pro produkci dílů do jejich produktů.

Pozitivní trendy lze pozorovat i v případě výzkumných středisek, které se postupně, i za pomoci evropských dotací, staví či modernizují.

Česká věda a výzkum příliš závisí na penězích zvenčí. Zlepšit by se měla i spolupráce firem a vědců. Více >>>>

Konkurence českých firem se také posiluje. Spolu s Polskem je země podle Indexu globální konkurenceschopnosti mezi 40 státy, které mohou nejvíce soupeřit s jinými ekonomikami na světě. Je to dáno stabilním makroekonomickým prostředím se silným a rozvinutým finančním sektorem, píše se ve studii Aspen Institutu.