Jak pandemie ovlivnila Erasmus? Zájem o program trvá, studenti mohou studovat online

© Pixabay

Pandemie a s ní spojené restrikce zastihly tisíce studentů na zahraničních studijních pobytech v rámci programu Erasmus+, který financuje EU. Navzdory komplikacím v podobě karanténních opatření a uzavírce hranic však zájem o program výrazně neklesl.

Před vypuknutím koronavirové pandemie bylo v zahraničí na studijním pobytu – tzv. Erasmu, kterého se účastní především vysokoškolští studenti – 4 800 lidí. Dům zahraniční spolupráce (DZS), který Erasmus v Česku koordinuje, doporučil Čechům návrat domů. Zpět do Česka se vrátily dvě třetiny účastníků a třetina zůstala v zahraničí. Podle mluvčí DZS Lucie Durcové zároveň dvě třetiny lidí pokračovaly ve studiu online, ať už v cizině, nebo po návratu domů. Asi pětina účastníků svůj pobyt zrušila a čtyři procenta jej přerušila.

Koronavirus a nejistá situace před přicházejícím podzimem však studenty od dalších výjezdů výrazně neodradili. Plánovaný studijní pobyt v zimním semestru zrušila zhruba desetina přihlášených vysokoškoláků.

„Až 75 procent studentů nadále počítá s tím, že do zahraničí vyjede. Pouze devět procent studentů nyní ruší výjezdy,“ doplnil pro ČTK vedoucí oddělení vysokoškolských mobilit a projektů Roman Klepetko.

Ze strany vysokých škol je situace podobná, většina jich hodlá nadále studenty přijímat. Vyplývá to ze statistiky European University Foundation, která shromáždila data od 1133 univerzit zapojených do programu Erasmus+. Podle průzkumu zatím plánuje na podzim zahraniční studenty fyzicky přijímat 63 procent univerzit. Devět procent se rozhodlo studenty z ciziny letos nepřijmout.

Studenti se budou moci z Erasmu vrátit domů

Stovky zahraničních studentů z programu Erasmus budou moct z Česka vycestovat domů navzdory omezení, které kvůli šíření koronaviru zavedla česká vláda i další země. České studenty na výjezdu v programu Erasmus v zahraničí osloví ambasády.

Digitální a zelené studium

Podle české europoslankyně Michaely Šojdrové (KDU-ČSL, EPP), která je členkou parlamentního výboru pro kulturu a vzdělávání, bude mít pandemie zejména dlouhodobý dopad na to, jak bude společnost o mobilních aktivitách do budoucna smýšlet. První vlaštovky změn už dorazily. V souvislosti s pandemií Evropská komise rozšířila možnosti, jak zahraniční výjezdy realizovat.

Studenti budou nově moci absolvovat studium online, ať už v prezenční či kombinované formě. Její podobu si školy mohou přizpůsobit. Některé univerzity zahájí studium online a studenti za prezenčním studiem do zahraničí vycestují, až to bude možné. Jiné univerzity mají v plánu převést do digitální formy přednášky, na kterých se setkává velké množství studentů, a naopak kapacitně skromnější semináře ponechat v prezenčním formátu. Některé z univerzit půjdou cestou plošné online výuky po celý semestr. „V takovém případě mohou studenti cestovat do zahraničí, pobývat v zemi výjezdu, a využívat například osobních konzultací či laboratoří univerzity,“ vysvětlil DZS v tiskové zprávě.

Kromě toho by se měl Erasmus stát do budoucna zelenějším. V rámci ekologického směřování Evropy chce Komise v příštím programovém období 2021-2027 zavést příspěvky na šetrnější způsob dopravy a podporu digitalizace administrace. „Erasmus+ chce snížit ekologickou stopu účastníků výjezdů, umožňuje proto navýšení finančního příspěvku na cestu a prodloužení uznatelné doby cestování,“ upřesnil Klepetko.

10 hlavních bodů Evropské zelené dohody z dílny nové Komise

Evropská komise ve středu představila očekávanou Evropskou zelenou dohodu (European Green Deal), která zahrnuje dlouhý seznam konkrétních plánů s cílem dosáhnout v EU do roku 2050 klimatické neutrality.

Větší menší rozpočet 

I proto Komise navrhla pro příští sedmileté období zdvojnásobení rozpočtu programu, který v současné době činí 14,7 miliard eur. Na to ale nekývla Evropská rada. Lídři se na červencovém rozpočtovém summitu nakonec dohodli na sumě 21,2 miliardy eur. Rozpočet ještě musí schválit Evropský parlament, ten přitom původně usiloval o to, aby došlo v případě Erasmu k trojnásobnému navýšení prostředků. Hlavní prioritou Evropského parlamentu je v rámci programu rozšířit přístup k hlavním činnostem a učinit jej inkluzivnějším.

„Šetření na vzdělání a získávání zkušeností není způsob, jak zachránit evropskou ekonomiku (…) Je třeba si uvědomit, že tato redukce připraví o příležitosti až statisíce mladých Evropanů,“ uvedla k dohodě evropských premiérů a hlav států Šojdrová.

„Dohoda mě netěší.“ Europoslanci kritizují výsledky rozpočtového summitu

Evropský parlament má výhrady k závěrům Evropské rady, během které se lídři EU dohodli na rozpočtu EU pro období 2021-2027 a na novém fondu obnovy. 

„S návrhem rozpočtu, který je o tolik nižší, nebude možné financovat ‚Evropské univerzity‘, program DiscoverEU, tedy jízdenku po Evropě zdarma pro 18leté, či rozvoj pedagogů v oblasti odborného vzdělávání a přípravy,“ doplnila europoslankyně.

To by podle ní bylo především špatným poselstvím pro budoucí generace. „Pevně věřím, že pandemie skončí během následujícího roku. Rozpočet EU se plánuje na dalších 7 let, nemůžeme připustit, aby se další generace studentů a učitelů stala rukojmím krize,“ míní Šojdrová.

Za poslední tři dekády na Erasmus vyjelo už více než 10 milionů lidí. Od roku 1998 jej využilo 315 tisíc Čechů. Z českých řad to byli kromě vysokoškoláků žáci středních i základních škol, učitelé, trenéři či řemeslníci, kteří nejčastěji zamířili do Německa, Francie, Španělska, Portugalska a Velké Británie.

I učňové a studenti odborných škol by měli mít IT znalosti. Lepší výuku má zajistit podpora z EU

Na středních odborných školách nebo učilištích v Evropské unii studuje více než 10 milionů žáků, což je téměř polovina všech středoškoláků. Vyplývá to z údajů unijního statistického úřadu Eurostat z roku 2017. Nejvíce z nich − necelých 300 tisíc − …