Itálie musí do třech týdnů změnit plány svého rozpočtu, jinak Římu hrozí pokuta od EU

[© Shutterstock/David Carillet]

Aby Itálie nastartovala hospodářský růst v zemi, její rozpočet na příští rok počítá s dalším zadlužením, které už dnes přesahuje 131 procent HDP. To se nelíbí EU, protože důsledky nezodpovědné italské politiky mohou mít dopad na celou eurozónu. Vláda v Římě ale odmítá rozpočet měnit.

Evropská komise (EK) odmítla plán italské vlády na podobu rozpočtu na rok 2019 a dala Římu tři týdny, aby předložil návrh nový. Ve Štrasburku to dnes novinářům řekl místopředseda Evropské komise pro euro, sociální dialog, finanční stabilitu a kapitálové trhy Valdis Dombrovskis.

Itálie ale trvá na svém a rozpočet měnit nehodlá, vyplývá z reakce Mattea Salviniho, předsedy vládní strany Liga.

Odmítavý pohled Komise na plán rozpočtu se schodkem 2,4 procenta hrubého domácího produktu (HDP) při vysokém zadlužení země nezměnilo podle něj ani pondělní vysvětlení italské vlády.

Dluhy splácet dluhem nelze donekonečna

Je to vůbec poprvé v historii, kdy Komise při hodnocení rozpočtových plánů zemí eurozóny k podobnému kroku sáhla. Fiskální pravidla EU jí to umožní od roku 2013.

„Italská vláda jde otevřeně a vědomě proti závazkům, které na sebe země vzala,“ upozornil Dombrovskis. Porušování pravidel podle něj může na první pohled vypadat lákavě, může nabízet iluzi svobody.

„Je lákavé snažit se vyléčit dluh novými dluhy. Ale v určité chvíli je potřeba dluh splatit,“ dodal.

Podle komisaře pro hospodářské a měnové záležitosti, daně a cla Pierra Moscoviciho by rozhodnutí nemělo nikoho překvapit. Hlavní obavy má Komise především z výše schodku, úrovně dluhu v kombinaci s možnostmi růstu italského hospodářství.

Předsedu vládního Hnutí pěti hvězd Luigi Di Maio zase rozhodnutí Komise nepřekvapilo. Na svém twitteru napsal, že se jedná o první italský rozpočet, který byl vytvořený v Římě, a ne v Bruselu, citoval jej server EURACTIV.sk.

Hospodářský růst za cenu vysokého dluhu

Plánovaný rozpočet, kterým se koaliční vláda premiéra Giuseppa Conteho snaží plnit předvolební sliby, zahrnuje například zavedení základního příjmu pro chudé, snížení věku odchodu do důchodu nebo snížení daní a zavedení rovné daně ve výši 15 a 20 procent. Snahou vlády je těmito opatřeními nastartovat hospodářský růst v zemi.

Rozpočtové plány Říma ale okamžitě po publikaci vyvolaly kritiku ze strany EU i obavy mezi investory. Zadlužení Itálie v současnosti přesahuje 131 procent HDP. Pro každého občana této jihoevropské země tak představuje zátěž přibližně 37 tisíc eur. Náklady na obsluhu dluhu zhruba odpovídají výdajům země na školství.

Nová krize v EU? Italská vláda hrozí vetováním dlouhodobého rozpočtu EU

Itálie obviňuje ostatní státy EU z nedostatku solidarity. Požaduje od nich větší zapojení do řešení migrační krize a hrozí Unii vetováním dlouhodobého rozpočtu, pokud nedojde ke změně. Itálii hrozí navíc další zadlužování, z důvodů předvolebních slibů dvou hlavních stran.

Dluh Itálie je po dluhu Řecka v eurozóně druhý nejvyšší a Moscovici jej dnes označil za „nepřítele italské i evropské ekonomiky“. Jeho snížení musí být pro Itálii strategickou prioritou, což ale nyní odmítnutý návrh neukazuje. Eurozóna je postavena na vzájemné důvěře členských zemí, podotkl Dombrovskis.

Moscovici dnes před novináři upozornil, že Komise nehodlá zpochybňovat priority italské vlády například při snaze podpořit investice či boj s chudobou. „Mnohé z nich dávají v italském kontextu smysl a Komise do domácích rozhodnutí italské vlády nechce nijak vstupovat,“ řekl.

„Co nás ale znepokojuje jsou dopady této rozpočtové politiky na italské občany, na lidi,“ dodal eurokomisař.

Důsledky italské nezodpovědné politiky

Pokud italská vláda složená z populistického Hnutí pěti hvězd a krajně pravicové Ligy nepřepracuje svůj rozpočet do třech týdnů, hrozí jí od Unie finanční sankce. K tomu ještě v historii eurozóny od 90. let zatím nedošlo, připomenul dnes EURACTIV.sk.

Česká europoslankyně Martina Dlabajová (ANO, ALDE) na svém twitteru dnes uvedla, že chování italské vlády považuje „za nezodpovědné a populistické“.

„Rozpočtová zodpovědnost zemí eurozóny je důležitá i pro ČR, pokud máme někdy uvažovat o přijetí eura,“ dodala europoslankyně.

Diskuse o zavedení eura se scvrkla na výroky euroskeptických politiků, tvrdí odborníci

Vstup do eurozóny není pro Českou republiku ani po 14 letech členství v Unii prioritou. O přijetí společné měny se nevede ani politická, ani společenská debata.

Situace v Itálii hýbe i devizovými trhy. Jak dnes informoval Roklen 24, díky tomu například posiluje dolar.

Obavy kolem italského rozpočtu také oslabují evropské akcie. Prudký pokles dnes zaznamenaly například akcie rakouského dodavatele čipů AMS, jehož výhled na čtvrté čtvrtletí zaostal za očekáváním analytiků. Dolů zamířily také akcie francouzského poskytovatele služeb v oblasti informačních technologií Atos, který dnes snížil odhad letošního růstu tržeb.