Investice přestávají být jen o zisku. Ty ohleduplné ke klimatu mají oporu v evropské legislativě

© Pixabay

Směrem k zelené budoucnosti se vydává i finanční a bankovní sektor. Nová legislativa EU, tzv. taxonomie, není jen o tom, jaké zdroje nebo činnosti budou považovány za ohleduplné k životnímu prostředí. Má zejména podpořit zelené investice.

Takzvané ESG investice jsou investice odpovědné a udržitelné z hlediska environmentálního, sociálního a z hlediska řízení. V rámci životního prostředí se dbá například na objem emisí CO2, v sociální oblasti pak na dobré podmínky zaměstnanců či důraz na lidská práva, a v oblasti řízení na dobrý a spravedlivý management společností postavený na vnitřních pravidlech a kontrolách.

Zejména investice odpovědné k životnímu prostředí chce Evropská unie v zájmu svých klimatických cílů podpořit.

Nová legislativa, které se zkráceně říká taxonomie, klasifikuje zdroje a činnosti právě podle toho, jak prospívají životnímu prostředí. Díky novému „zelenému seznamu“ mají být investoři lépe schopni rozlišit povahu svých investic a činit informovanější rozhodnutí o tom, kam nasměřují své peníze. Finanční trh by se tak měl na základě taxonomie stát transparentnějším.

A investice budou potřeba. Jak upozornil na Udržitelné konferenci český europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09, EPP), zpráva OECD odhaduje, že roční investice potřebné k přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku dosahují více než 6 000 miliard dolarů. „V případě Evropy se pak bavíme o částce o řád nižší, řekněme 200 až 250 miliard eur,“ dodal.

Soukromé investice rozhýbou vývoj nových zelených technologií

Evropští investoři se zajímají o ekologické aspekty. Dávají přednost zelenějším akciím, požadují transparentnost ve zprávách o ekologických dopadech a chtějí přispět k našim cílům v této oblasti, píší v komentáři místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis a komisařka Mairead McGuinnessová.

Loňský rok ukázal, že zájem o odpovědné investování roste.

„V roce 2020 byl nárůst (ESG investic) enormní. Ať to změříme jakkoliv, nárůst byl více než stoprocentní oproti roku 2019,“ řekl na konferenci hlavní ekonom Roger Dominik Stroukal.

ESG investice však bývají považovány za méně výnosné, protože nejsou jen o zisku, ale navíc o přidané hodnotě v podobě odpovědnosti, ať už té environmentální, sociální nebo v případě řízení. Podle Stroukala se ale jejich výnosnost od jiných aktiv příliš neliší.

„Jsou země, kde je určitá přirážka za to, že si člověk pořídí ESG investici. Týkalo se to Spojených států, týkalo se to Kanady. V Evropě jsou ale výnosy srovnatelné, není to žádný signifikantní rozdíl,“ řekl s tím, že do roku 2030 by měly ESG investice podle odhadů dosáhnout celosvětově dvacetinásobku svého objemu.

Na cestě z krize pomohou i soukromé investice. Europoslanci schválili program InvestEU

Evropský parlament v úterý schválil vytvoření dlouho připravovaného programu InvestEU, který má přilákat soukromé investice. Jeho předchůdce, Evropský fond pro strategické investice, pomohl rozjet například společnost BioNTech.

Vliv taxonomie

Podpora ze strany evropské legislativy by růstu investic odpovědných k životnímu prostředí mohla dále napomoci. Podle ekonoma České spořitelny Petra Zahradníka bude mít taxonomie z pohledu bank i nebankovních finančních a investičních společností zcela zásadní význam.

„EU Taxonomy, neboli pravidla a principy pro usnadnění a podporu udržitelných investic (…) nepochybně změní prostředí pro rozhodování o investicích jak na straně bank a finančních společností, tak též na straně dozorčích a kontrolních orgánů vykonávajících vůči nim svoji činnost,“ sdělil redakci EURACTIV.cz.

Evropa je na cestě k ekologickým investicím, nová legislativa rozhodne i „jaderné dilema“

Udržitelnost nezačíná snižováním emisí a nekončí transformací průmyslu, zelenou politiku přijímá za své i finanční sektor. Trendem jsou investice šetrné k životnímu prostředí. Co to ale znamená a jaká jsou pravidla?

V praxi budou banky klíčovým aktérem zeleného proudu zaměřeného na financování environmentálně vstřícných projektů. Pokud by se touto cestou instituce nevydaly, mohla by podle ekonoma utrpět jejich reputace.

„Je dost možné, že zvláště v případě České republiky, kde se k tématu životního prostředí stále velmi často přistupuje značně formalisticky, neuvědoměle a spíše z úřední povinnosti než z přirozeného přesvědčení, to může pro některé klienty případně i finanční instituce znamenat jistou formu kulturního šoku, kterou budou vnímat jako dodatečný ‚bruselský diktát‘, se kterým se nebudou ochotni smířit,“ doplnil Zahradník.

Škodí jaderná energetika klimatu? Brusel zatím nerozhodl, Česko zůstává v napětí

Patří jaderná energetika mezi udržitelné zdroje energie? Právě na tuto otázku měla tento týden odpovědět Evropská komise. Rozhodnutí ale oddálila, otázka jaderné energetiky totiž patří v rámci Evropské unie k nejkontroverznějším.

Podle Niedermayera bude záležet na rozhodnutí jednotlivých investorů a finančních institucí. „Některé si řeknou, že taxonomie pro ně bude velmi důležitá věc a budou se snažit svým klientům prezentovat, že třeba polovina jejich portfolia je v souladu s taxonomií. Ale je také možné, že naopak některé finanční instituce – samozřejmě v souladu s vůli těch, kterým peníze patří – touto cestou nepůjdou a budou pokračovat ve financování aktivit, které pro klima nejsou úplně pozitivní,“ uvedl na konferenci.

To, jak přesně taxonomie dopadne na aktéry, kteří se udržitelnou cestou nevydají, však podle europoslance zatím není jasné. „Do jaké míry budou znevýhodněny aktivity, které nejsou pozitivní pro fungování naší planety a udržitelnost, se teprve ukáže,“ uvedl.

Nicméně podle Zahradníka je v Evropě o zapojení se do zeleného proudu zájem, a to již nyní. „Finanční instituce se ve značné míře v duchu tohoto nařízení dobrovolně chovají, což vytváří pozitivní vztah finanční komunity k obsahu tohoto nařízení,“ uvedl.

Budoucnost? Zelené dluhopisy

Zezelenají i dluhopisy a půjčky. Ty pomohou zafinancovat právě projekty, které jsou dlouhodobě udržitelné a přispějí k přechodu ke klimatické neutralitě.

Peníze z nich tedy bude možné použít například na projekty zaměřené na úsporu energie nebo obnovitelné zdroje. Zkrátka pouze na projekty, které jsou v souladu s ochranou životního prostředí. A v tom pomůže právě zmiňovaná taxonomie. „Taxonomie udržitelných aktivit poskytuje rámec pro veškeré zelené investice. Zelené dluhopisy a půjčky budou na taxonomii postaveny, jinými slovy, měly by být zaměřeny na aktivity, které taxonomie pokrývá,“ vysvětlil Filip Gregor z advokátní kanceláře Frank Bold.

Infografika: Jak si stojí Česko v rozvoji obnovitelných zdrojů energie?

Obnovitelné zdroje energie (OZE) se zeleným směřováním Evropy nabývají na významu i počtu. Jak moc se mají OZE podílet na spotřebě energie do roku 2030 v Evropské unii a v Česku? A jak je na tom s jejich podílem Česko ve srovnání se státy EU nyní?

Podle advokátní kanceláře je výhodou zelených dluhopisů a půjček kromě environmentální odpovědnosti také marketingová atraktivita. „Například značka ‚zelený dluhopis‘ v kombinaci s argumentem, že jsou finance investovány do trvale udržitelných projektů, umožňuje emitentům nabídnout investorům nižší úrok, protože udržitelnost projektu je pro investory zárukou dlouhodobé návratnosti financí,“ vysvětlila kancelář.

Právě zelené dluhopisy a půjčky budou dalším dílem skládačky, jak zmobilizovat investice potřebné k přechodu ke klimatické neutralitě.

Gregor očekává, že o ně bude velký zájem i v tuzemsku. „Přední české banky vydaly na půdě České bankovní asociace Memorandum pro udržitelné finance, ve kterém deklarovaly svou podporu a připravenost spolufinancovat projekty podpořené z EU fondů. V tomto ohledu budou hrát zásadní roli zelené půjčky, které tvoří dominantní způsob financování v ČR,“ sdělil redakci.

Finanční sektor se podle něj vydá cestou maximalizace poměru zelených investic a půjček. „Ve strategiích bank a investorů na evropské úrovni se zelené investice překotně mění z podružné aktivity na hlavní obchodní cíl,“ dodal.

Unie se na trh zelených dluhopisů přidává s příchodem tzv. fondu obnovy (NextGenerationEU) na oživení evropských ekonomik po koronavirové krizi. Záměrem Evropské komise je vydat 30 procent obálky tohoto nástroje právě v podobě zelených dluhopisů. Standardy unijních zelených dluhopisů by měl představit místopředseda Evropské komise pro hospodářství ve prospěch lidí Valdis Dombrovskis na začátku července.

Infografika: Co se skrývá ve fondu obnovy?

Next Generation EU, pokrizový fond, fond na oživení ekonomik, fond obnovy. To vše jsou označení finančního balíčku, se kterým EU přišla v reakci na koronavirovou krizi. Z čeho se skládá?