Hospodářství EU letos poroste, v příštím roce zpomalí. V Česku se dá nižší růst očekávat už letos

[© Shutterstock/Number1411]

Ekonomika Evropské unie letos poroste shodně s dosavadními odhady o 1,4 procenta. Růst hospodářství zemí eurozóny však bude proti minulé předpovědi slabší o desetinu bodu a dosáhne 1,1 procenta. Ve své podzimní makroekonomické prognóze to dnes uvedla Evropská komise (EK).

Předpověď zároveň varuje před zpomalováním růstu hospodářství v příštích letech, které bude výraznější, než Komise soudila v červencovém odhadu. Nebezpečí vidí Brusel zejména v napjaté geopolitické situaci a nejistém vývoji mezinárodního obchodu.

https://twitter.com/EU_Commission/status/1192386892211339266

Evropská ekonomika roste od finanční krize už sedmý rok v řadě a růst bude podle Komise pokračovat i v příštích letech. V roce 2020 hospodářství EU vzroste o 1,4 procenta, což je o 0,2 bodu méně, než Komise předpokládala v červenci. Také pro eurozónu je nový odhad 1,2 procenta pro příští rok o dvě desetiny bodu nižší než ten předchozí.

Nejistoty na mezinárodní scéně, které vyvolává zejména obchodní válka mezi Spojenými státy a Čínou a protekcionismus amerického prezidenta Donalda Trumpa, podle EK ovlivňují zejména výrobní sektor. Ten navíc prochází strukturálními změnami.

„Možná však vplouváme do nejistých vod: období velké nejistoty související s obchodními konflikty, rostoucím geopolitickým napětím, přetrvávajícím útlumem výrobního odvětví či brexitem,“ uvedl k předpovědi místopředseda EK pro euro a sociální dialog Valdis Dombrovskis.

Stav a budoucí výhled české ekonomiky

V případě české ekonomiky Evropská komise snížila odhad růstu na letošní rok na 2,5 procenta. Ve své makroekonomické prognóze zároveň uvedla, že slabší budou i následující léta. V příštím roce zpomalí tempo růstu hrubého domácího produktu (HDP) na 2,2 procenta, což je o tři desetiny procentního bodu méně než při červencové předpovědi.

V roce 2021 by pak české hospodářství mělo růst tempem 2,1 procenta, předpovídá komise.

Růst české ekonomiky dál potáhne zejména domácí spotřeba. Tu podle Komise podpoří výrazný nárůst platů související s vysokou poptávkou po pracovní síle. Pozitivním faktorem i nadále zůstane silná spotřebitelská důvěra.

EK naproti tomu očekává pokles tempa růstu soukromých investic po jejich loňském výrazném zvýšení.

Bilance veřejných financí by měla v následujícím období podle Komise zůstat vyrovnaná.

Harmonizovaná inflace bude podle prognózy letos vyšší, než Komise předpovídala v létě. Činit by měla 2,6 procenta místo dosud uváděných 2,4 procenta. Přispějí k tomu hlavně ceny energií, služeb a potravin. Příští rok ale růst cen zpomalí na 2,3 procenta, stále tak zůstane mírně nad dvouprocentním inflačním cílem centrální banky.

Ekonomika EU je na vzestupu. Míra nezaměstnanosti je nejnižší od roku 2008

Hrubý domácí produkt (HDP) zemí Evropské unie ve třetím čtvrtletí podle sezoně upravených údajů zrychlil na 0,3 procenta z 0,2 procenta v předchozích třech měsících. Míra nezaměstnanosti meziročně poklesla. I hospodářský vývoj eurozóny je lepší než se očekávalo.