Hlasování o daních by se mělo změnit, navrhuje Komise

© Pixabay

Dosavadní jednomyslnost by měla při hlasování o daňových otázkách v Radě EU nahradit kvalifikovaná většina. Změnit by se však měl i způsob danění u velkých digitálních firem.

Evropská komise v úterý 15. ledna navrhne členským zemím, aby při rozhodování o daňových otázkách od roku 2020 přestaly používat jednomyslné rozhodování. Návrh, který loni v září zmínil ve svém projevu o stavu EU i předseda komise Jean-Claude Juncker, ale nejspíš narazí na odpor některých členských zemí.

Státy dosud v Radě EU k rozhodnutí o daňových otázkách potřebují souhlas všech zemí, jeden stát tedy může určitý návrh svým odmítavým postojem „vetovat“.

Podle Komise by nově měla k přijetí návrhu stačit takzvaná kvalifikovaná většina členských zemí, což je už nyní nejběžnější způsob, jak státy o návrzích rozhodují. Kvalifikovanou většinou je návrh přijat, souhlasí-li s ním 55 % států reprezentujících 65 % obyvatel Unie.

Komisař pro hospodářské a finanční záležitosti, daně a cla Pierre Moscovici podle informací ČTK návrh zdůvodní tím, že umožní modernější a integrovanější EU lépe společně reagovat na globální výzvy. Dalším důvodem to, že trvání na jednomyslnosti už znemožnilo přijetí některých, podle Evropské Komise významných návrhů.

To ale některé členské země odmítají a vnímají spíše jako „podpůrnou propagandu“ Komise. Odmítnuté návrhy byly podle nich špatně připravené.

„Francouzský komisař se pouští do oblastí, ve kterých u výrazné většiny členských zemí nemá podporu,“ řekl ČTK diplomat informovaný o této záležitosti.

Členské země potřebu jednomyslného souhlasu u daňových otázek využívají někdy k prosazení svých témat. Komise by mohla připomenout například český postup. V něm Praha kvůli své snaze prosadit možnost využívat přenesený systém daňové povinnosti známý jako reverse charge, po řadu měsíců blokovala přesun elektronických publikací do nižší sazby DPH.

Základem systému je přesun platby DPH z dodavatele na odběratele, což má bránit takzvaným karuselovým podvodům. V těch se obchodníci snaží povinnosti platit DPH vyhnout tím, že své zboží pošlou do zahraničí pouze na oko.

EU si více došlápne na daňové podvodníky. Česku se podařilo prosadit systém reverse charge

Boj ČR za obecný systém přenesené daňové povinnosti, který se týká tzv. karuselových podvodů na DPH, je u konce. Novou podobu režimu chce ministryně financí požádat co nejdříve. Jednomyslně dnes byla podpořena i novela DPH na e-knihy.

Změna způsobu hlasování o daních proběhne v několika krocích

Komise v úterý nabídne „jízdní řád“, jak se k většinovému rozhodování o daních přiblížit, a to s představou, že by jej v květnu na summitu v rumunském Sibiu mohli schválit šéfové států a vlád zemí EU.

V první fázi by se změnilo jen rozhodování u věcí bez přímého dopadu na daňové systémy států, ale zásadních pro boj s daňovými podvody.

V druhé fázi by pak šlo o daňová opatření určená na podporu unijních politik jako je ochrana zdraví či životní prostředí.

V poslední fázi by se již jednalo o harmonizované oblasti, které bude třeba přizpůsobit novým podmínkám, jako je daň z přidané hodnoty nebo daně spotřební.

Další kapitolou jsou digitální firmy

Kromě změny samotného typu hlasování o daních, se již dříve objevila potřeba reformovat způsob danění u digitálních firem jako je například Google nebo Facebook.

Klasické firmy jsou daněny sazbou v průměru 23 %, zatímco digitální firmy odvádějí 9 %. Právě tomuto problému má čelit návrh Evropské komise z března minulého roku, jehož cílem je nastavit spravedlivou daň pro firmy podnikající v digitálním prostředí.

„Balíček obsahuje dvě řešení. První je globální a dlouhotrvající, jeho cílem je adaptace existujících daňových pravidel do digitální ekonomiky,“ vysvětlila Roberta Grappiolová z Generálního ředitelství Evropské komise pro daně a celní unii.

Digitální firmy daní tam, kde je to výhodné. Unie to chce změnit

Evropská unie potřebuje novou legislativu pro danění digitálních firem, jako je Google nebo Facebook. Byznys se však obává negativních dopadů. 

Podle takzvaného globálního řešení by firmy musely platit daně těm státům, ve kterých působí nejen fyzicky, ale i digitálně. Povinnost by se však vztahovala pouze na velké společnosti, které mají roční zisk větší než 7 milionů eur a také více než 100 tisíc uživatelů.

„Druhé řešení je krátkodobé a interní, týká se speciální daně uvalené na specifické aktivity firem,“ popsala Grappiolová. Daň ve výši 3 % by se v případě přijetí návrhu uvalovala na zisky společností z prodeje dat uživatelů, z internetové reklamy a z digitálních zprostředkovatelských služeb.

Přestože o návrh legislativy požádaly Evropskou komisi členské státy, právě v Radě EU, kde zasedají jejich zástupci, může vzniknout při přijímání legislativy problém.

„Členské země musí rozhodnout jednomyslně. Jsou ale státy, které z toho současného systému těží a změnám se brání,“ uvedl europoslanec Petr Ježek.