Evropské regiony, města a obce pandemie stála 180 miliard eur. Rostou obavy z „covidové chudoby“

© Pixabay

V Evropské unii je 230 regionů, 90 tisíc municipalit a více než milion lokálních politiků. Právě nižší úrovně vládnutí hrály v pandemii klíčovou roli a stále se potýkají s dopady covidové krize. Proč na některé regiony dolehly tvrději? A jaké výzvy má tato úroveň před sebou do budoucna?

„Náhlý šok.“ Tak popsal redakci charakter krize způsobené pandemií covid-19 analytik České spořitelny Tomáš Kozelský.

Evropská komise uvádí, že za rok 2020 zaznamenala unijní ekonomika pokles o šest procent HDP. Letos by ale podle odhadů unijní exekutivy mělo hospodářství EU růst o 4,8 procenta HDP. Zatímco v prvním čtvrtletí letošního roku došlo v EU k poklesu o 0,1 HDP, v tom druhém došlo k mezičtvrtletnímu oživení ve výši 2,1 procenta HDP.

Oživení však komplikují dopady krize v podobě narušení dodavatelských řetězů. „Pandemie a přijatá opatření měla vliv nejen na jednotlivé státy, ale i globální charakter. To se projevilo narušením či zastavením dodavatelsko-odběratelských řetězců, a tedy následným pokrizovým nedostatkem některých materiálů, výrobků či komponentů, což má citelný dopad na některá odvětví,“ vysvětlil Kozelský.

Eurostat: Ekonomika EU se vymanila z recese a opět roste

Ekonomika Evropské unie se ve druhém čtvrtletí vrátila k růstu, a vymanila se tak z dvojité recese, kterou způsobila pandemie nemoci covid-19. Hrubý domácí produkt (HDP) EU se proti předchozím třem měsícům zvýšil o 1,9 procenta, oznámil dnes Eurostat.

Jak je známo, ne na všechna odvětví dopadla krize stejnou měrou. Významně zasažen byl především sektor ubytování, pohostinství nebo autoprůmysl. Dařilo se naopak kurýrním službám, e-commerce nebo farmaceutickému průmyslu. Podle Kozelského však není namístě hovořit přímo o vítězích a poražených, nicméně tvrdě zasažená odvětví se s následky vypořádávají do nynějška.

Rozdílně dopadla krize také na jednotlivé členské státy EU. Oživení tak probíhá v některých zemích pomaleji.

„Zjednodušeně lze říct, že nejvíce ekonomickým poklesem byly postiženy jižní státy, které jsou turisticky velmi oblíbené (Španělsko −10,8 % HDP v roce 2020, Itálie −8,9 % HDP, Řecko −8,2 % HDP), méně naopak severské (které patří k nejkonkurenceschopnějším státům světa) a pobaltské státy s poklesem ekonomiky v roce 2020 kolem 2–3 % HDP,“ doplnil analytik.

Podcast: Doporučení evropského semestru pro ČR? Návrat k opatrné fiskální politice, jakmile to bude možné

Česko by se podle doporučení Evropské komise mělo vrátit k opatrné fiskální politice, jakmile to bude možné. S tím by však ČR mohla mít problém. Proč? Poslechněte si podcast s Pavlínou Žákovou ze Zastoupení Evropské komise v ČR.

Covidová chudoba

Rozdíly jsou vidět i napříč evropskými regiony. Podobně jako u států se dopady pandemie a restriktivních opatření liší zejména podle charakteru regionu. S výraznými dopady se tak musely potýkat regiony těžící z turismu nebo regiony s těžce zasaženými odvětvími průmyslu.

Příkladem může být, jak uvedl Kozelský, česká metropole. „Do Prahy se zahraniční turisté navracejí jen pomalu, takže restaurace, hotely a služby s tím spojené jsou hluboko pod tržbami z minulých let,“ dodal.

Pro evropské místní a lokální orgány covidová krize znamenala vyšší výdaje z rozpočtů, ale zároveň pokles příjmů. Orgány totiž vynakládaly více prostředků do oblastí, jako jsou sociální ochrana či zdravotnictví, ale současně přišly o příjmy kvůli poklesu ekonomické aktivity.

To podle regionálního barometru v rozpočtech evropských regionů, měst a obcí „rozevřelo nůžky“. Řečí čísel, v evropských místních rozpočtech v důsledku pandemie chybí za rok 2020 180 miliard eur. Konkrétněji, na regionální a střední úrovni je to 130 miliard eur a na obecní 50 miliard eur.

Nizozemské municipality tak přišly až o 350 milionů eur na parkovném, kyperské lokální správy přišly o 25 procent příjmů rozpočtu, bulharské o více než 15 procent a italské o téměř 10 procent, uvedl několik příkladů předseda Výboru regionů Apostolos Tzitzikostas.

České regiony, města a obce jsou na tom o něco lépe, lokální rozpočty v tuzemsku tratily o 7,8 procenta. Ztráta nicméně lehce přesahuje průměr EU, který barometr vyčísluje na 7,3 procenta. V žebříčku evropské sedmadvacítky je Česko mezi poslední desítkou unijních členů.

Předseda Výboru regionů proto varoval před „covidovou chudobou“. Podle Výboru hrozí, že krize povede ke vzniku ztracené generace, přičemž nejvíce ohrožení jsou mladí pracovníci a pracovníci s nízkou kvalifikací.

„Portugalské město Torre Vedras nebude nadále schopné financovat jídlo pro studenty, české Kladno možná nebude schopné nadále rozvážet léky a jídlo důchodcům,“ upozornil.

Infografika: České kraje si polepšily, dostanou proto méně peněz z EU

Evropská unie dělí regionální části NUTS 2 (jeden a více krajů) do třech ekonomických kategorií, podle kterých určuje míru spolufinancování projektů podpořených z unijních dotací. Jak si stojí české regiony?

Peníze na takové a další služby pochází jak z lokálních, tak národních i evropských zdrojů, proto je podle Výboru regionů klíčové, aby spolu všechny tři úrovně spolupracovaly na cíleném a efektivním oživení ekonomik. Zejména pak na využití peněz z evropského pokrizového fondu, tzv. fondu obnovy. Právě v tomto ale optikou regionálních aktérů spolupráce zaostává.

Podle barometru však analýza prvních osmi národních plánu obnovy odevzdaných Evropské komisi odhalila, že pouze tři země naplnily požadavek na detailní konzultování plánů s lokálními orgány. Jedná se o Německo, Belgii a Polsko. Naopak tomu bylo v případě Rumunska, Španělska, Francie, Chorvatska a Itálie, přičemž Itálie si vedla v porovnání s ostatními nejhůře. Kritika se během příprav plánu objevovala i v případě České republiky.

„Diskuse s lokálními a regionálními zástupci a analýza obsahu národních plánů ukazuje, že zapojení lokálních a místních orgánů do příprav národních plánů bylo daleko od uspokojitelné míry, což může být překážkou pro jejich zavádění do praxe,“ uvádí barometr.

Výbor regionů na to upozorňuje i ve svém stanovisku: „(…) Naplnily se obavy vyjádřené v prvním ročníku barometru, neboť míra tohoto zapojení se ukázala jako omezená: velmi málo členských států podrobně informuje o zapojení svých místních a regionálních orgánů do konzultačního procesu nebo systematicky popisuje úlohu místních a regionálních orgánů v jednotlivých oblastech politiky.“

Výzvou do budoucna tedy bude stabilizovat lokální a místní rozpočty a postarat se o efektivní a cílené využití prostředků na oživení evropských ekonomik.

Národní plány obnovy: Peníze začínají proudit, zapojení regionů vázne

Národní plány obnovy téměř všech členských států EU se už dočkaly schválení, zapojení regionů při jejich implementaci ale nadále pokulhává. To může vést k neefektivnímu nebo neúplnému využití fondu obnovy. Problémem je také nedostatek času.