Evropské fondy dávají znevýhodněným šanci na uplatnění, podnikům se ale žádat nedaří

© Pixabay

Cílem podnikání nemusí být jen finanční zisk. Některé firmy vznikly proto, aby pomáhaly lidem uplatnit se na trhu práce – zejména pak těm, kteří dosud příliš štěstí neměli.

Pro podniky, které poskytují zaměstnání znevýhodněným lidem, jako jsou třeba dlouhodobě nezaměstnaní, handicapovaní či lidé propuštění z vězení, se vžilo označení „sociální“.

Jednou z nich je i havlíčkobrodská firma Semitam, která se zaměřuje na úklid bytových i nebytových prostorů.

„Naši klienti mnohdy ani nevědí, že jsme sociální podnik,“ řekla již dříve pro EURACTIV.cz zakladatelka firmy Martina Kadlecová.

Semitam poskytuje práci především zdravotně a mentálně postiženým lidem. „Zaměstnáváme například chlapce, který nemluví,“ vysvětlila sociální podnikatelka.

Rozhovor se sociální podnikatelkou: Chtěla jsem dát šanci propuštěným vězňům >>>>

V českém Adresáři sociálních podniků se registrovalo již 220 firem, přičemž většina z nich funguje s finančním příspěvkem z evropských fondů.

Význam dotací pro české sociální podniky dokazuje i zpráva Evropského hospodářského a sociálního výboru o stavu sociální ekonomiky v EU, podle které plyne hlavní podpora pro tento sektor právě z programů a iniciativ EU – alespoň v zemích střední a východní Evropy, mezi které se řadí i ČR.

Zpráva uvádí jako největší překážky pro sociální podnikání v těchto zemích v prvé řadě nedostatečnou informovanost a také nedostatečné pochopení ve společnosti. Sociální podnikání například chybí ve veřejných diskusích a na akademické půdě.

Dalším problémem je nedostatečná podpora sociálního podnikání ze strany státní správy. Mnoho evropských zemí také nemá sociální ekonomiku právně definovanou.

Stovky neúspěšných žadatelů

V programovacím období 2014 – 2020 jsou sociální podniky podporované z Operačního programu Zaměstnanost. Zájemci o dotace se ale často setkávají s neúspěchem – například ve výzvě otevřené v srpnu 2015 uspělo jen 16 žadatelů z 223 projektů.

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) tehdy komentovalo neúspěch tím, že žadatelé předkládaly projekty, které nezohledňovaly všechny aspekty sociálního podnikání. Buď byly projekty zaměřeny pouze sociálním směrem, nebo měly primárně ekonomickou motivaci.

Sociální podnik přitom musí plnit jak kritérium konkurenceschopnosti a soběstačnosti, tak i svůj smysl pro společnost. Nově by měly mít sociální podniky i environmentální rozměr a podílet se třeba na oběhovém hospodářství.

Lépe však na tom nejsou ani žadatelé, kteří mají zájem o dotace v rámci současné výzvy. Tu doprovázely i semináře v různých krajských městech, přesto ale zatím vyhověla požadavkům pouze hrstka projektů. Výzva běží až do listopadu letošního roku.