Sociální politika je sice primární odpovědností členských států, Unie ji však může podporovat financemi, vodítky i vytvářením partnerství. Komise dnes pro to navrhla cílená opatření na zlepšení a posílení integrace migrantů ze třetích zemí, kteří již na evropském kontinentu žijí, často se ale potýkají s nerovným zacházením.
Státy Evropské unie by měly v příštích letech usilovat o lepší začlenění přistěhovalců z mimounijních zemí do společnosti. Počítá s tím dnes zveřejněný nezávazný plán Evropské komise, podle které je větší integrace jak v zájmu imigrantů, tak v zájmu států.
EK nabízí unijním zemím finanční podporu z unijních fondů, aby se více snažily poskytovat lidem s mimoevropskými kořeny rovný přístup ke vzdělání, zaměstnání, bydlení a lékařské péči.
Today, we presented a new plan on integration and inclusion, to build diverse & cohesive societies that give everyone a fair chance.
Proper integration is a good investment for the individual & the community.
It benefits us all. https://t.co/ZMZx5y3AGF
— Ursula von der Leyen (@vonderleyen) November 24, 2020
Migrace je v Unii žhavým tématem od chvíle, kdy před pěti lety začaly proudit do Evropy statisíce lidí prchajících před válečnými konflikty či chudobou. Brusel v září po několika neúspěšných dočasných pokusech předložil názorově rozděleným členským státům závazný návrh reformy azylového systému, který počítá se solidaritou všech zemí i efektivnějším vracením neúspěšných žadatelů o azyl. Diskuse o podrobnostech návrhu potrvají patrně ještě mnoho měsíců.
Sedmiletý integrační plán
Dnešní plán na roky 2021 až 2027 s migrační reformou souvisí pouze vzdáleně a je zaměřen na lidi, kteří již v zemích EU žijí. Podle Komise se 34 milionů obyvatel členských států Unie, tedy zhruba osm procent, narodilo mimo EU.
„Migranti tu žijí s námi, patří mezi nás, není to dělení na ´my a oni´,“ řekla eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová. Větší integrace bude podle ní výhodná pro obě strany, neboť umožní imigrantům „plně rozvinout jejich potenciál a naše společnost bude profitovat z jejich síly a schopností“.
Brusel nabízí členským zemím finance z regionálních a sociálních fondů, aby například umožnily dětem přistěhovalců dosáhnout od raného věku lepší vzdělání včetně zvládnutí jazyka a mít tak jednodušší cestu k uplatnění v práci.
EK chce také přispět k dialogu se zaměstnavateli, aby nabízeli imigrantům pracovní místa odpovídající jejich vzdělání a schopnostem. Země by rovněž měly zajistit, aby přistěhovalci, především těhotné ženy, měli adekvátní přístup ke zdravotní péči. Komise také země přesvědčuje, aby zabránily diskriminaci imigrantů při hledání odpovídajícího bydlení.
„Inkluze by měla být zároveň právem i povinností,“ prohlásil místopředseda EK Margaritis Schinas s tím, že lepší začlenění do společnosti by mělo přistěhovalce motivovat, aby snáze přijímali pravidla evropských zemí. Na straně většinové společnosti by pak inkluze a integrace měla pomoci odbourání xenofobie a nedůvěry k migrantům, řekl Schinas.
https://twitter.com/EUHomeAffairs/status/1331153833758748672
EK již podobné výzvy členským zemím adresovala před čtyřmi lety, situace se však podle unijní exekutivy od té doby nijak zásadně nezlepšila. Schinas zdůraznil, že Brusel nebude zemím v této věci nic diktovat a že je integrace přistěhovalců pouze v jejich rukou. Unijní plán je však má popohnat k činnosti.
Plán má být součástí Evropského pilíře sociálních práv a je úzce provázán s dalšími akčními plány a strategiemi, které unijní exekutiva v posledních měsících představila, jako je akční plán proti rasismu, strategie pro genderovou rovnost nebo plán proti diskriminaci LGBTQ+ komunity.
