Evropané pijí méně a kvalitněji, trh se kvůli tomu mění

© Pixabay

Evropské lihoviny patří mezi ty vůbec nejznámější, od francouzského koňaku po skotskou a irskou whisky. Chutě spotřebitelů se ale mění a nárůst popularity nízkoalkoholických a nealkoholických variant, společně s ekonomickými problémy, mění podobu tohoto odvětví.

Výrobci ve Francii, která je jedním z největších světových producentů a vývozců alkoholických nápojů, bijí na poplach. Vývoz lihovin se v roce 2023 snížil o 13 procent v objemu a o 12 procent v hodnotě, zákazníci totiž kvůli inflaci utráceli méně.

Největší propad zaznamenal koňak, jeho vývoz se loni snížil o více než 21 procent. Výrobci se teď navíc připravují na další problémy, protože Čína v lednu zahájila antidumpingové šetření, které by mohlo vést k uvalení cel právě na vývoz koňaku.

Za pokles spotřeby ale nemohou jen inflační tlaky. Ve hře je také dlouhodobý trend směrem k umírněnému pití alkoholu.

„Lidé pijí méně,“ zhodnotila pro bruselský Euractiv Emily Neill, provozní ředitelka společnosti IWSR, která se zaměřuje na sběr informací o nápojích. Tento trend prý pohánějí nejen finanční problémy, ale také rostoucí důraz na zdravější životní styl.

Neill poukázala na to, že střídmost, často spojovaná s mileniály (narozenými v letech 1981 až 1996) a generací Z (narozenými v letech 1997 až 2012), se stále více rozšiřuje ve všech věkových skupinách. „Rozšiřuje se také geograficky – nejen na vyspělých trzích, jako jsou USA a západní Evropa, ale pozorujeme ji také v Asii a Latinské Americe,“ dodala.

Nápojový průmysl ale nepanikaří. Vzestup moderních nízkoalkoholických variant nápojů, jako jsou koktejly typu spritz, vytváří spolu s nealkoholickými džinem a pivem nové obchodní příležitosti.

Mezi deset největších trhů s nealkoholickými a nízkoalkoholickými nápoji patří evropské země, jako jsou Francie, Německo, Španělsko a Velká Británie, a také Austrálie, Brazílie, Kanada, Japonsko, Jihoafrická republika a USA. Tyto trhy dohromady představují 70 procent celosvětového prodeje.

V těchto regionech vzrostla spotřeba nealkoholických nebo nízkoalkoholických nápojů v roce 2023 o pět procent a dosáhla tržní hodnoty přes 11 miliard eur, přičemž v letech 2023 až 2027 se předpokládá šestiprocentní růst.

Podle srpnových dat Eurostatu zaznamenalo v Evropě nejrychlejší růst prodeje pivo s nulovým obsahem alkoholu, jehož produkce v EU v roce 2023 vzrostla o 13,5 procent, zatímco tradiční pivo pokleslo o pět procent.

V celosvětovém měřítku vzrostl v loňském roce prodej piva s nulovým obsahem alkoholu o třetinu.

„Firmy vyřešily problém s chutí,“ poznamenala Neill a zdůraznila, že investice do potravinářských technologií v posledních desetiletích výrazně zlepšily nealkoholické výrobky.

Ačkoli trh s nealkoholickými a nízkoalkoholickými nápoji rychle roste, stále představuje pouze malý segment celkového prodeje, upozornil Ulrich Adam, generální ředitel lobbistické společnosti Spirits Europe.

„Trh s nealkoholickými a nízkoalkoholickými nápoji vypadá slibně, ale z hlediska absolutního podílu na prodeji stále není moc velký,“ řekl Adam.

Pokud jde o deset největších trhů, IWSR předpovídá, že do roku 2027 na nich budou mít nealkoholické nápoje přibližně čtyřprocentní podíl.

Méně je více

Podle Neill jsou změny v trendech spotřeby součástí širších společenských změn, které ovlivňují způsob konzumace alkoholu.

„Několik desetiletí zpátky bylo ve Velké Británii zvykem, že dělníci z továren chodili po práci do hospody,“ vysvětlila s tím, že šlo o konzumaci většího objemu obvykle levného alkoholu, který nebyl příliš silný.

„Nyní jsou (restaurace) více zaměřené na rodinu, více na jídlo a více na zážitek,“ dodala.

Adam i Neill se shodují, že za tento posun může fakt, že lidé začali dávat přednost prémiovým alkoholickým nápojům – řemeslným pivům, jednosladové whisky a prémiovým šumivým vínům.

Adam také poznamenal, že mladí zákazníci se stále častěji obracejí ke globálním, dobře zavedeným značkám, na rozdíl od generace jejich rodičů, kteří často dávali přednost domácím lihovinám.

Tento trend umožnil mezinárodním společnostem rozšířit své podnikání na nových trzích. I když celková spotřeba mírně klesá, hodnota naopak roste.

Efekt brexitu: Potraviny z EU se na britské pulty dostávají se zpožděním

Představitelé britského potravinářského průmyslu si stěžují na podle nich nedostatečné kapacity testovacích laboratoří u vstupu do země. Dovozové potraviny se tak musejí na testování vozit zpět do EU. O to později se zboží dostává na prodejní pulty.

Kalendář