Eurozóna je nejspíš z nejhoršího venku, myslí si Lagardeová

© EPA

Eurozóna má zřejmě už tu nejhorší část hospodářské krize způsobené pandemií nemoci covid-19 za sebou, zotavení ale bude spíše nerovnoměrné. Uvedla to dnes prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová.

„Pravděpodobně už jsme za nejnižším bodem,“ řekla na neformálním setkání představitelů nejdůležitějších evropských podniků a celosvětově uznávaných odborníků nazvaném Northern Light Summit.

Varovala ale před druhou vlnou a tím, že oživení bude nerovnoměrné, neúplné a transformační, což znamená, že některé společnosti v odvětvích, jako je letecká doprava a zábava, se nikdy plně nezotaví, zatímco jiné vyjdou z krize silnější.

Evropská ekonomika se kvůli koronavirové krizi propadla mírněji, než se očekávalo

Hrubý domácí produkt (HDP) eurozóny v prvním čtvrtletí klesl proti předchozím třem měsícům o 3,6 procenta, v celé Evropské unii se pak snížil o 3,2 procenta.

Lagardeová rovněž vyzvala vlády, aby využily současné zmírnění v šíření koronaviru k přípravě na případnou druhou vlnu.

ECB tento měsíc rozšířila rozsáhlý program nákupů dluhopisů zahájený kvůli koronavirové krizi o 600 miliard na 1,35 bilionu eur (36 bilionů Kč). Program má trvat nejméně do června 2021. Stejnou částku půjčí bankám za negativní úrok. Tyto kroky mají podpořit ekonomiku eurozóny a poskytování úvěrů.

Opatření ECB doplněná vládními garancemi některých půjček zřejmě přinášejí ovoce. Úvěry poskytnuté společnostem v eurozóně totiž v květnu rostly nejrychleji od začátku roku 2009, uvedla agentura Reuters.

V reakci na nedávné rozhodnutí německého soudu ohledně stimulačního programu ECB Lagardeová prohlásila, že reakce ECB je přiměřená vzhledem k problémům, kterým čelí. Podobně se vyjádřil i guvernér finské centrální banky Olli Rehn, který dodal, že při rozhodování o rušení těchto opatření je lepší je ponechat v platnosti déle, než později litovat.

Hrubý domácí produkt (HDP) eurozóny v prvním čtvrtletí klesl proti předchozím třem měsícům o rekordních 3,6 procenta. Ve druhém čtvrtletí ekonomové očekávají ještě hlubší propad.

ECB očekává, že za celý letošní rok ekonomika eurozóny klesne o 8,7 procenta. V příštím roce čeká oživení a růst o 5,2 procenta.

Kvůli koronaviru nevznikne vlastní rozpočet zemí eurozóny

Dlouho dojednávané plány na vlastní rozpočet zemí platících eurem vzaly kvůli koronavirové pandemii za své. Takzvaný rozpočtový nástroj eurozóny ustoupil v příštím sedmiletém finančním rámci Evropské unie řádově objemnějšímu fondu obnovy, který chce Evropská komise naplnit bezprecedentní půjčkou.