Europoslancům dochází trpělivost. Požadují, aby nadnárodní firmy zveřejňovaly informace o ziscích a daních

© Shutterstock

Už dva roky na stole leží legislativa, která má zvýšit transparentnost placení daní u velkých nadnárodních firem. Evropský parlament ji od začátku podporuje. Členské státy se jí ale odmítají zabývat.

Evropské státy se dlouhodobě potýkají s problémem neefektivního výběru daní od nadnárodních společností. Těm globalizovaná ekonomika poskytuje řadu možností, jak se daňovým povinnostem vyhýbat.

Státní rozpočty a občané tak přicházejí o velké peníze. Nejviditelnější je to u velkých internetových společností, které i přes miliardové zisky platí v řadě evropských zemí jen minimální daně.

Řešení mohou být různá – od boje proti daňovým rájům až po zavedení tzv. digitální daně. Evropský parlament ale prosazuje ještě další možnost.

EU se nedohodla na zavedení digitální daně, Visegrád se proto chystá jednat na vlastní pěst

Evropský plán na zdanění digitálních gigantů ztroskotal kvůli odporu některých členských států. Komise proto navrhuje, aby Rada EU rozhodovala o této oblasti kvalifikovanou většinou. Země V4 nový způsob hlasování odmítají a digitální společnosti chtějí místo toho danit po svém.

Nadnárodní firmy by podle europoslanců měly mít povinnost zveřejňovat informace o svých ziscích a zaplacených daních v daném státě. Veřejnost by tak jasně viděla poměr mezi ekonomickou aktivitou dané firmy a výší odvedených daní.

„Nadnárodní firmy s ročním globálním obratem nad 750 milionů eur by zveřejňovaly v přehledné formě základní informace o svém fungování v jednotlivých zemích. Šlo by hlavně o místní aktiva, údaje o ziscích či o počtu zaměstnanců. Spolu s tím by zveřejňovaly i kolik odvádějí na daních z příjmů právnických osob,“ vysvětluje český europoslanec a místopředseda hospodářského a měnového výboru Luděk Niedermayer (TOP 09, EPP).

Smyslem nových pravidel by tak mělo být především posílení daňové transparentnosti. Veřejnost by díky tomu měla získat dobrou představu o tom, kolik peněz takové společnosti ve skutečnosti odvádějí a jak se tyto částky v různých zemích liší.

„Samozřejmě, šlo by jen o velmi hrubý odhad, protože existují důvody proto, aby u různých firem a v různých zemích byla výše zaplacených daní odlišná. Ale stále by to jisté vodítko poskytlo,“ myslí si Niedermayer.

Podle něj by firmy případné velké rozdíly v odvedených daních musely veřejnosti vysvětlovat, popřípadě by své praktiky změnily.

Velké firmy mají velkou odpovědnost

„Problémy s výběrem firemních daní zašly díky chování řady společností hodně daleko, a je třeba hledat dobré cesty k tomu, aby se stav změnil. Vysoká transparence je jednou z nich,“ dodávala europoslanec.

Boj proti dotačním podvodům? Visegrád se v otázce evropského žalobce neshodne

V roce 2020 začne fungovat úřad, který si posvítí na dotační a daňové podvody ve výši desítek miliard eur. Jeho pravomoci ale nedosáhnou na největšího příjemce dotací, tedy Polsko. A mimo zůstává i Maďarsko. Žádný jiný region není v této otázce tak rozdělený, jako Visegrád.

Návrh legislativy leží na stole více než dva roky. Europoslanci jej podpořili už v červenci 2017. Od té doby se však proces nikam neposunul. Evropský parlament se proto k návrhu před pár týdny vrátil a přijal právně nezávazné usnesení, ve kterém apeluje na členské státy v Radě EU, aby se legislativou začaly konečně zabývat.

Text návrhu vedle výše zmíněných informací počítá i s povinností zveřejňovat údaje o všech dceřiných společnostech a o místech, ve kterých působí a generují zisk. Dále by firmy byly povinny přiznávat svůj základní kapitál, čistý obrat nebo výši akumulovaných příjmů.

Kritici návrhu se ale obávají, jestli by nedocházelo k porušování obchodního tajemství. Návrh sice počítá s možností udělit z povinnosti výjimku v případě citlivých obchodních informací, to ale nemusí stačit.

Niedermayer ale připomíná, že právě proto je zde stanovena tak vysoká hranice ve výši 750 milionů eur ročního obratu (téměř 20 miliard korun).

„Myslím si, že většina firem v navržené kategorii obdobné informace na různých místech publikuje a bezesporu je má snadno dostupné v informačních systémech. Tak velké firmy mají jistou odpovědnost nejen k vlastníkům ale i k celé společnosti,“ dodává.

Mezi českými plátci daní dominují banky

Ochotu společností zveřejňovat informace potvrzuje i František Bouc z tiskového centra České spořitelny. Právě banky patří k největším plátcům daní z příjmů právnických osob v České republice.

„Informace o svém hospodaření Česká spořitelna zveřejňuje na konci každého čtvrtletí, a následně i v roční výroční zprávě. Součástí výkazů jsou i informace o hospodářském výsledku, výši aktiv, či vývoji počtu zaměstnanců. Výkaznictví České spořitelny i Erste Group je tedy velmi transparentní,“ upozorňuje Bouc.

Největším plátcem daně z příjmů právnických osob v ČR je Skupina ŠKODA. Vyplývá to z žebříčku nejvýznamnějších plátců, který každoročně sestavuje ministerstvo financí.

„Daň z příjmu právnických osob tvoří významnou část daňových příjmů státního rozpočtu. Jen v minulém roce zaplatilo 20 nejvýznamnějších plátců dohromady více než 40 miliard korun,“ zdůrazňuje ministryně financí Alena Schillerová.

Ve vedoucí skupině plátců daní je kromě Skupiny Škoda celkem pět bank. Hned na druhém místě je Česká spořitelna, která v roce 2018 v Česku na dani z příjmů odvedla přes 3,5 miliardy korun. I z výše této částky vyplývá, že větší daňová transparentnost je u všech velkých mezinárodních firem určitě na místě.

EU si více došlápne na daňové podvodníky. Česku se podařilo prosadit systém reverse charge

Boj ČR za obecný systém přenesené daňové povinnosti, který se týká tzv. karuselových podvodů na DPH, je u konce. Novou podobu režimu chce ministryně financí požádat co nejdříve. Jednomyslně dnes byla podpořena i novela DPH na e-knihy.