Europoslanci chtějí vyzvat Unii k vydání koronavirových dluhopisů

© European Union 2020

Předsedové čtyř frakcí Evropského parlamentu podporují vytvoření společných unijních dluhopisů. Tzv. koronabondy by podle nich pomohly evropské ekonomice postavit se zpátky na nohy poté, co odezní koronavirová krize. Vyplývá to z dokumentu, do kterého měl možnost nahlédnout server EURACTIV.com.

Europoslanci by měli o navrženém usnesení hlasovat během čtvrtečního plenárního zasedání, tedy ještě před summitem Evropské rady, který se má uskutečnit 23. dubna.

Právě na tomto summitu se mají předsedové vlád členských zemí EU dohodnout, zda společné evropské dluhopisy Unie vytvoří, čí nikoli. Dosavadní jednání ministrů financí o koronabondech totiž ztroskotala.

Ministři financí se na evropských dluhopisech opět nedohodli. O koronabondech mají rozhodnout premiéři

Ministři financí zemí Evropské unie se dnes dohodli na tom, že státy eurozóny budou moci k oživení ekonomik stižených koronavirovou krizí využívat záchranný fond ESM.

Dělící linie vede mezi severními a jižními členskými státy. Zatímco Itálie a Španělsko koronavirové dluhopisy prosazují, Německo a Nizozemí jsou proti. Parlament chce proto vyzvat ke kompromisnímu řešení, které by mohlo uspokojit obě dvě strany.

Masivní investice včetně koronabondů

Europoslanci se podle návrhu usnesení chystají vyzvat Evropskou komisi k předložení masivního balíku investic, který by byl součástí víceletého finančního rámce (MFF) pro období od roku 2021 do roku 2027. Investice by podle nich měly jít nad rámec toho, jak může členským státům pomoci Evropský stabilizační mechanismus (ESM), Evropská investiční banka (EIB) a Evropská centrální banka (ECB).

„Nezbytné investice by byly financované z navýšeného MFF, z existujících fondů EU a finančních nástrojů, a z dluhopisů garantovaných rozpočtem EU,“ píše se v navrženém usnesení.

„Balíček by neměl obsahovat vzájemné splácení existujících dluhů a měl by se zaměřit na budoucí investice,“ uvádí dokument.

Pod návrh se podle informací serveru EURACTIV podepsali předsedové čtyř frakcí Evropského parlamentu – Manfred Weber a Esteban Gonzalez Pons za lidoveckou frakci (EPP), Iratxe García Pérezová za sociální demokraty (S&D), Dacian Cioloș za liberály (Renew Europe) a Philippe Lamberts za frakci Zelení/EFA.

Levicová frakce GUE-NGL a konzervativní ECR se k podpisu nepřipojily. Někteří levicoví poslanci ale prozradili, že usnesení při čtvrtečním hlasování podpoří.

Dokument také vyzývá k tomu, aby byl investiční balíček v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu a se strategií digitální transformace.

Obnova evropské ekonomiky se musí ubírat „zeleným“ směrem, volá skupina států i europoslanců

V Evropě sílí hlasy, které podporují prosazování Zelené dohody pro Evropu, a to navzdory současné krizi. Jsou mezi nimi i ředitelé velkých společností. 

Flexibilita nadevše

Co se týče dlouhodobého rozpočtu EU pro období 2021-2027, Evropský parlament ho prosazuje v co nejflexibilnější podobě. Podporuje také navýšení objemu fondů.

„(Evropský parlament) trvá na přijetí ambiciózního MFF s navýšeným rozpočtem v souladu s unijními cíli, předpokládanými dopady krize na unijní ekonomiky a očekáváními, která mají občané od evropské přidané hodnoty,“ uvádí dokument s tím, že čerpání peněz z unijních fondů by mělo být flexibilnější a jednodušší. Europarlament v dokumentu vyzývá i k vytvoření nových vlastních zdrojů rozpočtu.

O víceletém finančním rámci pro období po roce 2021 budou příští týden jednat také předsedové vlád členských zemí. Dnes o tom informoval předseda Evropské rady Charles Michel.

Pandemie brzdí jednání o dlouhodobém rozpočtu EU i o brexitu

Koronavirové ohrožení zásadním způsobem paralyzovalo činnost institucí EU. Eurokomisaři i ministři členských zemí jednají výhradně na dálku, Brusel je navíc vytížen snahou koordinovat kroky států a zmírňovat ekonomické dopady epidemie. Dosavadní priority proto nabírají zpoždění.