Ekonomika EU i ČR letos poroste. Tahounem je domácí spotřeba, brzdou zase zahraniční obchod

[© Pixabay]

Evropská komise předložila očekávanou letní hospodářskou prognózu. Makroekonomické vyhlídky pro EU i eurozónu zůstávají pro tento rok stejné, Komise však zmírnila odhad inflace.

Ekonomika celé Evropské unie letos poroste o 1,4 procenta, v zemích používajících euro to bude 1,2 procenta, uvedla dnes Evropská komise ve své letní makroekonomické předpovědi. V příštím roce očekává EK pro celou unii expanzi hospodářství o 1,6 procenta a v eurozóně o 1,4 procenta. Prognóza přitom opět upozorňuje na nebezpečí, které představují vnější faktory, jako je napětí v mezinárodním obchodě či nejistoty související s mezinárodní politikou.

Evropská komise (EK) ve své nejnovější ekonomické prognóze potvrdila, že v letošním roce očekává zvýšení hrubého domácího produktu České republiky o 2,6 procenta. Současně ale EK zlepšila údaj za minulý rok a výhled na příští rok, oba o 0,1 procentního bodu. Loni ekonomika podle nejnovější zprávy vzrostla o tři procenta a v roce 2020 má růst zpomalit jen na 2,5 procenta.

https://twitter.com/EU_Commission/status/1148885836739559424

Spotřeba domácností táhne

EK ve své letní prognóze upozornila, že loni ekonomika znovu silně rostla. Pomohly jí hlavně vysoké investice a solidní spotřeba domácností. Zahraniční obchod však měl negativní dopad na hrubý domácí produkt (HDP), protože vysoká domácí poptávka způsobila, že růst dovozu byl vyšší než vývozu.

Hlavním tahounem ekonomického růstu zřejmě zůstane domácí spotřeba. Ta by měla nadále těžit z rychlého růstu mezd a penzí a z vysoké důvěry spotřebitelů. Růst investic se má po loňském prudkém zvýšení normalizovat. Kvůli akutnímu nedostatku pracovní síly by však mohly být prioritou pro firmy investice do automatizace.

Evropský semestr: Doporučení pro Českou republiku 2019

Jak je na tom české hospodářství, do jakých oblastí je třeba investovat a jaké politiky vyžadují reformu? Právě na tyto otázky odpověděla Evropská komise v letošním doporučení pro českou hospodářkou politiku.

Zahraniční obchod zřejmě bude mít letos opět negativní dopad na HDP, v příštím roce by však mohl být již vliv obchodu neutrální. Tempo růstu vývozu i dovozu o něco zpomalí kvůli zhoršení výhledu globálního obchodu.

Hlavními riziky poklesu jsou nadále nedostatek pracovních sil a závislost na vnějším sektoru, tedy spolupráci s jinými zeměmi. Rekordně vysoký počet volných pracovních míst ve všech sektorech způsobil v posledních letech výrazné zvýšení reálných nákladů na práci, zatímco růst produktivity práce je spíše mírný. To ohrožuje konkurenceschopnost českého vývozu v dlouhodobém horizontu, upozornila EK.

V letošním roce oživuje harmonizovaná inflace, hlavně kvůli vyššímu růstu cen energií, služeb a potravin. Letos by inflace měla stoupnout až na 2,4 procenta, tedy mírně nad dvouprocentní cíl centrální banky. Příští rok růst spotřebitelských cen zpomalí na 2,1 procenta.

Růst ekonomiky zemí EU letos i za rok

Letní prognóza, kterou novinářům představil komisař pro hospodářské a měnové otázky, daně a cla Pierre Moscovici, mírně snížila výhled pro celou EU i eurozónu na příští rok. Na jaře EK očekávala v celé Unii v roce 2020 růst 1,7 procenta a v zemích používajících euro 1,5 procenta.

Jarní hospodářská prognóza: Komise snížila odhad růstu ekonomiky EU

Evropské hospodářství dál poroste. Zvyšuje se také počet pracovních míst a mzdy. Nebude to ale takovým tempem, jak se původně očekávalo. Příčinou jsou nejistoty ve světě, zejména obchodní rizika.

„Všechny země EU by měly opět růst, jak v roce 2019 tak v roce 2020, silný pracovní trh podpoří poptávku,“ poznamenal Moscovici. Ale vzhledem k mnoha rizikům, které mohou výhled ohrozit, je podle něj třeba další práce na posilování odolnosti hospodářských systémů členských zemí i eurozóny jako celku.

Moscovici před novináři upozornil na „růst protekcionismu a napětí mezi USA a Čínou“, které mohou mít negativní vliv na mezinárodní obchod. Pokračující nejistota okolo americké obchodní politiky může mít podle Komise vliv na zpomalení obchodu a tím také výroby v různých regionech i sektorech hospodářství. Důsledkem by pak byly i negativní dopady na finanční trhy. Napětí na Blízkém východě by podle prognózy Komise mohlo vést k vyšším cenám ropy.

Komise bude vyjednávat s USA o vzájemném obchodu. Členské státy jí k tomu udělily mandát

Zástupci unijních států dnes na setkání Rady potvrdili mandát Evropské komise pro vyjednávání se Spojenými státy o odbourání překážek volného obchodu. Proti byla Francie, Belgie se zdržela.

Pro Unii je také rizikovým faktorem britský odchod z EU, připomněl Moscovici. Nyní by Británie měla Unii opustit ke konci října, dál ale není jasné, zda se tak stane na základě vzájemné dohody či bez ní.

Z prognózy plyne, že růst v EU je tažený domácí poptávkou, především spotřebou domácností. Hrubý domácí produkt by podle Evropské komise měl letos růst ve všech zemích Evropské unie, ale například ve střední a východní Evropě, na Maltě či v Irsku bude expanze výrazně vyšší než v Itálii či Německu, kde by měl být letos jen na úrovni půl procenta a 1,4 procenta v roce příštím. V Itálii Komise letos očekává hospodářský růst 0,1 procenta letos a 0,7 procenta v roce 2020.

https://twitter.com/ZEK_Praha/status/1148887425927786496

„Odolnost našich ekonomik testují přetrvávající nedostatky ve výrobě, které jsou důsledkem napětí v obchodních vztazích a politické nejistoty. Na domácí půdě zůstává hlavním rizikem brexit bez dohody,“ dodal místopředseda Komise zodpovědný za euro, sociální dialog, finanční stabilitu, finanční služby a unii kapitálových trhů Valdis Dombrovskis.

V nové předpovědi Komise o 0,1 procenta snížila odhad inflace v eurozóně i celé Unii pro letošek i pro příští rok, především v důsledku nízkých cen ropy a mírně nižšímu hospodářskému výhledu. V eurozóně nyní prognóza uvádí inflaci 1,3 procenta pro letošek i příští rok, pro celou EU je to letos 1,5 procenta a 1,6 procenta v roce 2020.