ECB nevyčerpala své možnosti. Na další podporu eurozóny je připravena

© Shutterstock

Evropská centrální banka (ECB) reaguje na obavy, že nebude už dále schopná podpořit ekonomiku eurozóny zasaženou problémy v souvislosti s šířením koronaviru. Banka uvedla, že je připravena svá opatření upravit či rozšířit.  

Evropská centrální banka minulý týden představila širokou škálu stimulačních opatření. Trhy se ale ptají, zda jí zůstaly nějaké účinné nástroje pro případ, že se krize prohloubí. Tyto obavy ještě posílil šéf rakouské centrální banky Robert Holzmann, který v jednom svém rozhovoru naznačil, že měnová politika je na hranici svých možností a že ECB nemůže splnit očekávání trhu. Později zveřejnil krátké prohlášení, ve kterém uvedl, že měnová politika „v žádném případě“ není na hranici svých možností.

ECB dnes uvedla, že je připravena upravit všechna svá opatření, pokud to bude nutné pro zajištění likvidity v bankovním systému a plynulého přenosu její měnové politiky do všech jurisdikcí. Viceprezident ECB Luis de Guindos pak posílil tuto zprávu prohlášením, že centrální banka toho může udělat víc, ale že v současnosti jde o zdravotní krizi, nikoli finanční, takže zodpovědnost musejí převzít vlády.

De Guindos také upozornil, že evropský stabilizační fond ESM má k dispozici 410 miliard eur (11,1 bilionu Kč), ale že užitečné mohou být i společné fiskální nástroje eurozóny, které ECB už dlouho podporuje.

The Capitals: Rozhodnutí šéfky Evropské centrální banky pobouřilo Itálii

The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí. 

Obavy trhu se pokusila zmírnit i členka Výkonné rady ECB Isabel Schnabelová. Ta v rozhovoru s německým listem Die Zeit uvedla, že ECB je připravena učinit vše, k čemu má mandát, aby zmírnila otřesy na trhu. Odvolávala se tak na památné prohlášení bývalého šéfa ECB Maria Draghiho. Ital Draghi slíbil udělat cokoliv pro záchranu eura. Schnabelová však varovala také před přeceňováním moci centrální banky s tím, že problém nelze vyřešit jen měnovou politikou.

Holzmannův komentář je podle Reuters další známkou komunikačních problémů ECB. Minulý týden se banka snažila vzít zpět komentář své šéfky Christine Lagardeové, která prohlásila, že banka tady není od toho, aby se snažila snižovat takzvaný spread, tedy rozdíl mezi výnosy státních dluhopisů zemí eurozóny. Její poznámka prudce dolehla na italské dluhopisy, naštvala politiky a vládní úředníky. Byla totiž chápána tak, že Francouzka Lagardeová nehodlá Itálii nijak pomáhat.

Problémem ECB je, že náklady na půjčky nejslabších členů eurozóny v posledních dnech prudce vzrostly, přestože banka uvedla, že je ochotna zasáhnout. Výnosy desetiletých italských státních dluhopisů dnes byly 271 bazických bodů nad výnosy stejných dluhopisů německé vlády, v případě španělských byl rozdíl 170 bazických bodů. Řecko, které není součástí programu nákupu dluhopisů ECB, si vede ještě hůř, tam se spread rozšířil na téměř 400 bazických bodů.

Českou ekonomiku čekají kvůli opatřením proti koronaviru nelehké časy, odhaduje ekonom Marek

Česká ekonomika se letos může dostat do stagnace kvůli uzavřeným školám i práci z domova. Pokud bude ekonomika fungovat měsíc v nouzovém režimu, mohou ztráty dosáhnout 0,8 až 1,1 procenta HDP, tedy až 66 miliard korun.