Ve snaze bojovat proti ekonomickým dopadům koronaviru na ekonomiku eurozóny nakoupí Evropská centrální banka (ECB) finanční aktiva za 750 miliard eur (20,8 bilionu korun). ECB o tom informovala ve středu pozdě večer po neplánované schůzce Rady guvernérů.
Nový podpůrný program nouzových nákupů v době pandemie (PEPP) poběží minimálně do konce letošního roku a bude se vztahovat na dluhopisy státního i soukromého sektoru. Nákupy dluhopisů však budou pokračovat do doby, než skončí „krizová fáze“ epidemie, uvedla ECB v prohlášení.
Poprvé ECB do nákupu zahrnuje i komerční cenné papíry nefinančních společností. Nákupy také budou poprvé zahrnovat dluh Řecka, který ECB nekupuje, protože země má nízký úvěrový rating. Podle řeckého ministra financí Christose Staikurase koupí ECB dluhopisy za 12 miliard eur.
„Mimořádné časy vyžadují mimořádná opatření,“ citovala agentura Reuters šéfku ECB Christine Lagardeovou.
„Co se týče našich závazků vůči euru, neexistují hranice. V rámci našeho mandátu jsme odhodláni využít plný potenciál našich nástrojů,“ uvedla také.
Extraordinary times require extraordinary action. There are no limits to our commitment to the euro. We are determined to use the full potential of our tools, within our mandate. https://t.co/RhxuVYPeVR
— Christine Lagarde (@Lagarde) March 18, 2020
ECB bude nadále nakupovat cenné papíry podle podílu jednotlivých zemí v bance, takzvaného kapitálového klíče. Upozornila nicméně, že bude flexibilní a že se může od tohoto pravidla odchýlit. To je považováno za jasné znamení toho, že nebude tolerovat zvyšování spreadu, tedy růst rozdílu mezi výnosy státních dluhopisů zemí eurozóny, jako tomu v posledních dnech bylo u dluhopisů Itálie a Řecka.
Některé vlády členských států už krok ECB uvítali. Podporu vyjádřila Francie, Německo, Španělsko nebo Řecko. Naopak Rakousko je ke stimulům EU proti koronaviru zdrženlivé. Místo toho je spíše nakloněno činnosti národních orgánů.
Plein soutien aux mesures exceptionnelles prises ce soir par la BCE. À nous États européens d’être au rendez-vous par nos interventions budgétaires et une plus grande solidarité financière au sein de la zone euro. Nos peuples et nos économies en ont besoin. https://t.co/dCV00uvmt5
— Emmanuel Macron (@EmmanuelMacron) March 18, 2020
ECB je pod silným tlakem, aby snížila náklady na úvěry u zadlužených zemí nejvíce zasažených koronavirem, jako je například Itálie. Včetně nového programu tak ECB už slíbila, že letos natiskne nové peníze za 1,1 bilionu eur (30,6 bilionu Kč). Nový program nákupů dluhopisů představuje zhruba šest procent hrubého domácího produktu (HDP) eurozóny.
Už minulý týden ECB zavedla nová stimulační opatření proti negativním dopadům koronaviru, trhy tím však neuklidnila.
Evropská centrální banka se proto stala terčem kritiky za to, že v porovnání s drastickými opatřeními, které podnikla centrální banka Spojených států (Fed), nedělá dostatečné kroky na podporu ekonomiky zemí platících eurem.
Kroky Euroskupiny proti koronavirové krizi
Kromě toho už se ministři financí zemí eurozóny v pondělí na zasedání Euroskupiny dohodli na mimořádných finančních opatřeních pro zmírnění ekonomických následků koronavirové krize. Finanční vzpruha by měla dosáhnout 120 miliard eur, respektive 1 procenta HDP.
Součástí dohody jsou i kroky na zabezpečení likvidity v hodnotě 10 procent HDP eurozóny. Částky se však mohou ještě navýšit. Kromě toho se uvažuje také o využití Evropského stabilizačního mechanismu (ESM), který vznikl v roce 2011 v době hospodářské a dluhové krize.
„Uděláme vše, co bude v našich silách a ještě mnohem více, abychom obnovili důvěru (v ekonomiku eurozóny) a podpořili její rychlé uzdravení,“ citoval předsedu euroskupiny a portugalského ministra financí Maria Centena EURACTIV.sk.
Pětihodinové videokonference se účastnili i zástupci zemí, které neplatí eurem. Na ní uvítali kroky Komise, Evropské investiční banky (EIB), ECB i Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA) v boji s koronavirovou krizí a povzbudili národní vlády k přijetí opatření pro zmírnění následků na ekonomiku.
Evropská ekonomika kvůli koronaviru oslabí
Kvůli pandemii koronaviru, jejímž epicentrem je v současnosti Evropa, se ekonomická aktivita v zemích eurozóny i mimo ně prakticky zastavila a akciové trhy klesají. Tento vývoj podle Reuters může znamenat příchod hluboké ekonomické recese srovnatelné s globální finanční krizí z roku 2008. Někteří dokonce tvrdí, že nadcházející krize může být ještě vážnější než ta minulá.
Podle odhadů Komise by ekonomika EU mohla v tomto roce poklesnout o 1 procento. Jak připomenul EURACTIV.sk, letos se podle únorových prognóz naopak očekával růst ekonomiky o 1,4 procenta.
Vlády a centrální banky zemí po celém světě kvůli hrozící krizi přišly s velkými plány na podporu ekonomik. V Německu i Nizozemsku se aktuálně uvažuje nad vydáváním eurobondů, tedy dluhopisů eurozóny, o nichž se dosud pouze diskutovalo, ale nikdy se nepřikročilo k jejich realizaci. S myšlenkou tzv. koronadluhopisů přišla již Itálie na úterní videokonferenci lídrů členských zemí a podporu má i ve Francii. Informoval o tom dnes EURACTIV.com.
ECB je pod silným tlakem, aby snížila náklady na úvěry u zadlužených zemí nejvíce zasažených koronavirem, jako je například Itálie. Včetně nového programu tak ECB už slíbila, že letos natiskne nové peníze za 1,1 bilionu eur (30,6 bilionu Kč). Nový program nákupů dluhopisů představuje zhruba šest procent hrubého domácího produktu (HDP) eurozóny.
ECB minulý týden zavedla nová stimulační opatření proti negativním dopadům koronaviru, trhy tím však neuklidnila.
Evropská centrální banka se stala terčem kritiky za to, že v porovnání s drastickými opatřeními, které podnikla centrální banka Spojených států (Fed), nedělá dostatečné kroky na podporu ekonomiky zemí platících eurem.