Dveře už nebudou dokořán. Česko začne prověřovat rizikové zahraniční investice

© Shutterstock

Obrana České republiky před rizikovými investicemi ze zahraničí nabírá na obrátkách. Po Evropské unii se na tento problém zaměřilo i české ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO).

Již v půli srpna ministerstvo představilo formální návrh nového zákona o prověřování zahraničních investic. Účinnosti by zákon mohl nabýt v první polovině roku 2020.

„Návrh zákona úspěšně prošel meziresortním připomínkovým řízením a v tuto chvíli je projednáván Legislativní radou vlády. Následně bude předložen vládě a poté jej projedná parlament,“ uvedla Miluše Trefancová z MPO.

Smyslem zákona má být zajištění bezpečnosti ČR v případě, kdy by ji investice prováděné investory ze zemí mimo EU mohly ohrozit. V současné době v Česku neexistuje žádný nástroj k monitoringu a případnému omezení či zákazu rizikových investic, což ministerstvo vnímá „jako bezpečnostní slabinu“.

Více než polovina členských států EU přitom podobný mechanismus již má. Evropští politici ale přijetím nařízení chtěli zintenzivnit diskuze o rizicích nekontrolovaných investic i v dalších zemích. A to se povedlo.

EU se zaměří na rizikové investice ze zahraničí. Státy mají více chránit kritickou infrastrukturu

Evropská unie si posvítí na rizikové zahraniční investice. Historicky první celoevropský rámec pro jejich prověřování ve čtvrtek definitivně schválili europoslanci.

Podle zástupců MPO návrh zákona společně s unijním nařízením umožní českým orgánům zapojit se aktivně do vznikajícího mechanismu spolupráce mezi členskými státy a Komisí, vyměňovat si s nimi informace o rizicích a následně přijmout potřebná opatření včetně omezení či zákazu investice.

Ochrana kritické infrastruktury

Důležité je v tomto ohledu zmínit, že konečné rozhodnutí zůstává členským zemím. Nařízení přijaté na unijní úrovni Komisi opravňuje jen k vydávání doporučení a nezávazných stanovisek. Omezení nebo zákaz investice umožní až nový český zákon.

A na jaké investice si stát posvítí?

„Jediným kritériem pro posouzení investice budou možné bezpečnostní a nikoli ekonomické dopady, přičemž nám půjde jen o ty, které budou prováděné investory ze zemí mimo EU a které jim umožní získat alespoň 10% podíl na české společnosti, popřípadě dostat se k informacím významným pro bezpečnost ČR,“ vysvětlila Trefancová.

Největší důraz bude kladen na tzv. kritickou infrastrukturu, tedy na investice směřující do energetiky, dopravy, komunikační a finanční infrastruktury, datových úložišť a jiných významných ICT systémů, vývoje a výroby vojenských materiálů, umělé inteligence, robotiky, nano a biotechnologií, kybernetické bezpečnosti či jaderných technologií.

„Některé z těchto investic, které směřují do nejcitlivějších odvětví, budou moci být do budoucna realizovány pouze na základě povolení státu,“ upozornila Trefancová.

Dodala přitom, že k ostatním investicím nebude třeba povolení, stát je ale bude moci prověřovat z moci úřední, a to až pět let zpětně. Samotné řízení o prověření zahraniční investice by mělo být standardně ukončeno do 90 dní.

Nová Hedvábná stezka je zatím spíš chiméra, ukazují zkušenosti Visegrádu

Slovensko, Polsko a Maďarsko mají s Čínou podobné zkušenosti. Navzdory velkému důrazu na vzájemné obchodní vztahy zůstává obchodní bilance ve výrazné nerovnováze a významné čínské investice zatím nepřichází. Jak se země V4 staví k Číně politicky? A co má vlastně asijská velmoc za lubem?

Jedním z odvětví, které by mohl zákon ovlivnit, je třeba bankovní sektor.

„MPO bude využívat informace od řady státních orgánů a institucí. Banky budou spolupracovat v rámci zákonných i regulatorních povinností,“ uvedl tiskový mluvčí České spořitelny František Bouc.

Podle něj je důležité zdůraznit, že bankovní tajemství bude i nadále striktně dodržováno. „V případě vedení spisů o konkrétních investorech či investicích z nich budou vyjmuty informace podléhající bankovnímu tajemství a odůvodnění konkrétních rozhodnutí budou uváděna pouze v rozsahu, ve kterém nepodléhají bankovnímu tajemství,“ zdůraznil.

Povolení, omezení, zákaz

Nová legislativa však podle jeho názoru nebude mít na banky velký dopad.

„Vyhodnocování rizik patří ke každodenním činnostem banky a je běžnou součástí našich úvěrových procesů. Neočekáváme, že bychom náš systém vyhodnocování rizik zásadním způsobem měnili,“ dodal.

Při prověřování potenciálně rizikových investic bude stát v první řadě zajímat vlastnická struktura investora, kdo jej ve skutečnosti ovládá, cíl investice nebo zda cílová firma pracuje s citlivými informacemi či zabezpečuje výrobu pro ČR klíčového produktu.

„V každém případě bude nutná součinnost zahraničního investora. Bude-li nám poskytovat neúplné nebo nepravdivé informace, už to samotné může být z hlediska prověřování problematické,“ prozradila Trefancová.

Výsledkem tzv. screeningu může být buď schválení původního záměru, stanovení určitých podmínek a v případě velkého rizika i zamítnutí investice. Schvalování investic bude mít v gesci MPO. Pokud však bude na místě investici omezit nebo zamítnout, bude takové rozhodnutí přijímáno na úrovni vlády.

„Na základě zahraničních zkušeností předpokládáme, že naprostá většina zahraničních investic bude schválena dle původního záměru. Případný zásah státu na poli zahraničních investic by měl být zcela výjimečným krokem, který bude fungovat jako systémová záchranná brzda,“ dodala Trefancová.

Nekontrolované investice z východu ohrožují národní bezpečnost, varují odborníci

K přímým zahraničním investicím je Česká republika čtvrtá nejotevřenější na světě. Nemáme žádné kontrolní mechanismy, které by nás před rizikovými investicemi chránily. Před pronikáním cizích mocností do strategických oblastí u nás pravidelně varuje BIS i další odborníci. Nic se však neděje a ekonomický a politický vliv Číny a Ruska se pomalu zvětšuje. A to nejen v ČR.

Ohrožení médií?

Největší riziko představují podle odborníků investice z východu, především pak z Číny a Ruska. K přímým zahraničním investicím je přitom Česká republika čtvrtá nejotevřenější na světě a investiční rizika jí doposud příliš nezajímala, a to i přes varování BIS.

„Na problém ekonomického pronikání cizí moci do strategicky významných odvětví v České republice pravidelně upozorňují výroční zprávy BIS, Bezpečnostní strategie ČR nebo Audit národní bezpečnosti z roku 2016,“ uvedl v minulosti pro EURACTIV  programový ředitel Pražského institutu bezpečnostních studií (PSSI) Petr Lang.

„Nová éra vzájemné spolupráce České republiky s Čínou, kterou dokazuje podepsání smlouvy o strategické spolupráci z března 2016, se neodráží pouze ve vyšší obchodní bilanci nebo častějšími politickými a obchodními kontakty, ale také zvýšeným zájmem čínských investorů o kritickou infrastrukturu v ČR,“ zdůraznil.

Ivana Karásková z Asociace pro mezinárodní otázky pak loni upozornila mimo jiné i na pronikání cizího vlivu do českých médií a následné ovlivňování veřejného mínění ve prospěch cizích zájmů, a to zejména v souvislosti se vstupem čínských investorů do vydavatelství Empresa Media a Médea.

„V době, kdy měla CEFC (dnes CITIC Group, pozn. red.) podíl ve vydavatelství Empresa Media, byly všechny výstupy TV Barrandov a časopisu Týden vůči Číně výhradně pozitivní. Ani jeden analyzovaný text nebyl vůči Číně negativní nebo ‚jen‘ neutrální,“ upozorňovala tehdy Karásková (TV Barrandov provozuje a časopis Týden vydává právě vydavatelství Empresa Media, pozn. red.).

Čína a Rusko získávají díky obchodu vliv. EU chce zahraniční investice prověřovat

Evropská komise chce společnou obchodní politiku EU posunout zase o krok dále. V hledáčku má hlavně dohodu o volném obchodu s Austrálií a Novým Zélandem. Důraz však bude kladen i na nebezpečné investice z Číny nebo Ruska. Tamní společnosti totiž chtějí přebírat kontrolu nad významnými evropskými firmami a tím získat výrazný vliv. Dovolit jim to ale rozhodně není naším strategickým zájmem.