Dopady přijetí eura na Česko jsou nejasné. U jiných zemí dominovaly přínosy, říká ekonom

© Pixabay

Eurozóna se dokázala poučit z minulých krizí, bohužel za cenu čím dál složitějšího systému pravidel, povinností a kontrolních procedur. Dopady případného přechodu Česka na euro jsou tak velmi nejisté.

I když není vstup České republiky do eurozóny v dohledné době reálný, má smysl debatovat o potenciálních dopadech přijetí společné měny, stejně jako o „kondici“ samotné eurozóny. Nelze zapomínat na to, že členství by Česku otevřelo dveře k jednáním na evropské úrovni, ke kterým dosud nemá přístup, nebo k novým finančním zárukám určeným jen pro eurozónu. Stejně tak by s sebou mohlo přinést rizika.

Jak připomněla hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská, společná měna a měnová politika je projektem spíše politickým než ekonomickým.

„Při jejím vzniku a následném rozšiřování nehrály ekonomické faktory prim. Spíše sekundovaly. Proto si také myslím, že klíčovým přínosem případného přijetí eura v Česku a vzdání se vlastní měny, která tu je s námi více než 100 let, je politické ukotvení a propojení s vyspělou západní Evropou, a méně již pojistkou naší ekonomické prosperity,“ napsala ekonomka v nové publikaci Institutu pro křesťansko-demokratickou politiku.

Česká koruna již není stabilní, přijetí eura v ČR přesto není na pořadu dne

Koronavirová krize opět otevřela diskusi o stabilitě české koruny. Tuzemská měna se na jaře dramaticky propadla, což vedlo k nárůstu cen dováženého zboží, včetně potravin. Na její stabilitě se nyní negativně odráží i druhá vlna pandemie a s ní spojený útlum ekonomiky.

Ekonomické přínosy a náklady

Analytik Wilfried Martens Centre for European Studies Eoin Drea má zato, že z pohledu menších států patří k výhodám eura eliminace transakčních nákladů, snížení administrativních nákladů, odstranění kurzového rizika a větší transparentnost cen a konkurence napříč velkými ekonomikami v rámci EU.

„Z takových výhod mohou maximálně těžit zejména státy jako například Česká republika, které jsou do značné míry závislé na mezinárodním obchodu v rámci eurozóny,“ uvedl ve zmíněné publikaci.

Ekonom České spořitelny Michal Skořepa vidí potenciální ekonomické přínosy především ve snížení nákladů na směňování deviz, na vedení firemního účetnictví ve více měnách a na zajišťování proti pohybům kurzu.

„Ekonomické náklady se týkají ztráty kurzu coby poměrně rychle fungujícího přizpůsobovacího mechanismu pro případ šoků dopadajících jinak na eurozónu než na Česko. Dalším nákladem může být potenciální oslabení kvality dohledu nad finančním trhem,“ vyjmenoval možná rizika Skořepa.

Dopady případného přechodu Česka na euro jsou podle něj v celkovém součtu velmi nejisté. „Rozhodně nejsme v pozici některých jiných zemí, u kterých přínosy eura jasně dominovaly,“ upozornil ve vyjádření pro EURACTIV.cz ekonom.

Ta správná chvíle

Příkladem pro Česko bývá zcela přirozeně Slovensko, které platí společnou měnou už 11 let. Při analýzách spokojenosti s eurem v sousední zemi se velice často naráží na aspekty úspěšné komunikační kampaně s veřejností, a především vhodného načasování vstupu do mechanismu směnných kurzů a pak i přímo do eurozóny.

V současné době si například Bulharsko slibuje od urychleného posunu směrem k přijetí eura přístup k dalším prostředkům na obnovu po pandemii. Otázkou je, jestli by z něčeho takového nemohli těžit i Češi.

Bulharsko a Chorvatsko jsou v „čekárně“ na euro. Společnou měnu mohou mít za dva roky

Bulharsko a Chorvatsko byly přijaty do takzvané čekárny na euro, tedy do mechanismu směnných kurzů označovaného jako ERM-2. Oznámila to dnes Evropská centrální banka (ECB).

Česká státní tajemnice pro evropské záležitosti Milena Hrdinková by považovala za moudřejší, aby Česko přijalo společnou měnu až v období ekonomické konjunktury.

„Je naprosto zásadní, abychom i nadále kladli důraz na dodržování rozpočtové odpovědnosti všech států eurozóny. Tím bude posílena stabilita měnové unie, a i česká veřejnost bude vnímat eurozónu jako oblast prosperity,“ dodala Hrdinková s odkazem na skeptický pohled veřejnosti na novou měnu.

Michal Skořepa si nemyslí, že nejbližší roky jsou pro přijetí eura výrazně méně nebo více vhodné než kdykoli jindy. „Citlivou otázkou je samozřejmě kurz koruny, při kterém by se vstup odehrál, ale jinak jde o rozhodnutí s dlouhodobými dopady, kde pár let nehraje velkou roli,“ doplnil ekonom.

Poučení z krizí za cenu složitějších pravidel

Koronavirová krize představuje pro eurozónu nový test odolnosti. Zdá se však, že se dokázala poučit z ekonomické a finanční krize v předchozích dekádách, což jí může pomoct.

„K poučení určitě došlo v mnoha směrech. Vzhledem k základní konstrukční vadě v podobě členství zemí s velmi odlišnými ekonomikami má toto poučení bohužel podobu čím dál složitějšího systému pravidel, povinností a kontrolních procedur,“ upozornil ekonom Skořepa.

„Řešení v podobě vystoupení některé ,nehodící se‘ země by ale bylo natolik složité a nákladné, že je eurozóna odsouzena k pokračování za cenu neustálého tance na hraně platné legislativy – viz například debata ohledně nákupů cenných papírů do portfolia ECB,“ doplnil.

Viceguvernér České národní banky (ČNB) Marek Mora se na nedávné debatě nechal slyšet, že mezi současné problémy eurozóny patří i nedokončená bankovní unie a nedodržování rozpočtové zodpovědnosti včetně implementace strukturálních reforem ve členských státech.

Eurozóna se změnila, český závazek přijmout euro je diskutabilní, říká viceguvernér ČNB Marek Mora

Eurozóna není v dobré kondici, navíc prošla zásadními změnami, ČR by si proto měla velmi dobře rozmyslet, zda se chce do klubu vstoupit. Upozornil na to viceguvernér ČNB. S přijetím eura se však pojí i řada výhod.

Skeptická ČNB

Česká národní banka a její zástupci tradičně patří mezi nejhlasitější kritiky potenciálního českého vstupu do eurozóny. Jeden z důvodů se nabízí – přijetí eura by roli ČNB oslabilo.

„Konkrétně ČNB vnímá svůj výkon v oblasti měnové politiky a obezřetnostního dohledu nad finančním sektorem jako poměrně kvalitní, a tudíž nevidí celkově zřejmou přidanou hodnotu v přesunu pravomocí v těchto oblastech do Frankfurtu. Nezapomínejme ale, že rozhodnutí přísluší vládě, nikoli ČNB,“ připomněl Michal Skořepa.

Bez souhlasu vlády se Česko směrem k přijetí eura skutečně neposune ani o kousek. Vláda Andreje Babiše však evidentně nemá zájem ani o spuštění debaty o vstupu do eurozóny.

Česko vstoupí do eurozóny až po reformě EU, řekl Babiš

Česká republika je připravena na vstup do eurozóny, nicméně raději počká, až Evropská unie přijme některé nezbytné reformy, jež například umožní členským státům donutit země na jihu Evropy, aby „rozumněji“ nakládaly se svými rozpočty, prohlásil český premiér Andrej Babiš v rozhovoru časopisu Harvard International Review.