Dohoda s Jižní Amerikou se vyjednává dvacet let a stále není hotovo. Bolsonaro slibuje posun

© Shutterstock

Obchodní dohoda se sdružením Mercosur mohla být tou největší v dějinách. Jednání se ale protahují. Naproti tomu smlouvu s Vietnamem čeká finální hlasování.

V druhé polovině loňského roku to vypadalo, že Evropské unii se podaří vyjednat doposud největší obchodní dohodu v dějinách. Smlouva o volném obchodu s jihoamerickým sdružením Mercosur, který tvoří Brazílie, Argentina, Paraguay a Uruguay, by totiž předčila i nedávno uzavřené dohody s Kanadou nebo Japonskem.

S novým rokem je ale vše jinak. Původním plánem bylo uzavřít jednání ještě před brazilskými prezidentskými volbami, tedy loni na podzim. To se ale nestalo.

„V loňském roce jsme měli šanci jednání uzavřít. Termíny se ale začaly náhle posouvat, až nakonec jednání zcela zamrzla. Situace ještě na začátku loňského roku vypadala příznivě, ale během listopadu a prosince už k žádnému vývoji nedošlo,“ uvedla česká europoslankyně a místopředsedkyně výboru pro vnitřní trh Dita Charanzová. (ANO, ALDE).

„Příští jednání je naplánováno na 11. března v Buenos Aires. Půjde už o 38. vyjednávací kolo v pořadí a velmi se obávám, že nebude poslední,“ doplnil český europoslanec a místopředseda výboru pro mezinárodní obchod Jan Zahradil (ODS, ECR).

„Země Mercosuru by si měly mezi sebou lépe vyjasnit priority a na naše nabídky reagovat společně, koordinovaně, což se poslední dobou nedaří,“ dodal.

Hlavním důvodem průtahů jsou i nadále rozpory v otázce dovozu hovězího masa do EU a otevření brazilského trhu evropským automobilkám. Unijní vyjednavači však kladou důraz i na ochranu názvů některých potravin, jako je třeba řecký sýr feta nebo typický francouzský koňak.

Dohoda s Mercosurem je na dosah, jihoamerický blok má ale daleko větší ambice

Dohoda o volném obchodu s jihoamerickým sdružením Mercosur, který tvoří Brazílie, Argentina, Paraguay a Uruguay, se blíží ke zdárnému konci. Její úspěšné vyjednání by předčila i nedávno uzavřenou dohodu s Japonskem. Jihoamerický blok chce však otevřít obchod i s Asií.

„Brazilský Trump“ chce volný obchod

Tlak evropských zemědělců a brazilského automobilového průmyslu tak způsobil, že silný hlas v jednání získala i nová brazilská administrativa v čele s prezidentem Jairem Bolsonarem.

Ten v mnohém připomíná postoje amerického prezidenta Donalda Trumpa, což jednání o zóně volného obchodu může zkomplikovat. Podle prvních náznaků to ale vypadá, že protekcionismu se Bolsonaro bude chtít přeci jen vyhnout.

„Brazilský president Bolsonaro představil svou liberální vizi nedávno v Davosu. Jeho ,Nová Brazílie‘ má být otevřeným trhem s velmi atraktivními podmínkami pro zahraniční investory,“ upozornil Zahradil.

Situace v Brazílii se přitom už dlouho nelepší. Nezaměstnanost dosahuje rekordních 12 %, rozpočtový deficit víc jak 7 % a veřejný dluh je na 80 % HDP. I z toho důvodu nová brazilská vláda sází spíše na otevřenost svých trhů.

To potvrzuje i eurokomisařka pro obchod Cecilia Malmströmová. Ta minulý týden přiznala, že hlavním důvodem odkladu jednání byly právě brazilské volby, zároveň ale dodala, že zde prozatím nejsou žádné náznaky toho, že by nová vláda měla v plánu od rozhovorů odstoupit.

„Nový ministr zahraniční nás ubezpečil, že by byli šťastní, kdyby se povedlo dosáhnout dohody a že budou velmi rádi pokračovat v jednání,“ uvedla.

Podle jejího názoru by mohla být výsledná dohoda na stole do konce roku 2019. U dohody, která se vyjednává už neuvěřitelných 20 let, je však nutné brát taková slova s velkou rezervou.

A stejně tak musíme zatím přistupovat i k prohlášením Bolsonara, na jehož konkrétní kroky a politiky si v oblasti mezinárodního obchodu ještě musíme počkat.

„Prezident Bolsonaro se vyslovil pro pokračování vyjednávání, nicméně je fakt, že od jeho inaugurace k žádnému jednání zatím nedošlo. V březnu bude určitě zajímavé sledovat, do jaké míry bude Brazílie ochotná jednat o citlivých otázkách,“ upozornila Charanzová.

Další z úspěchů společné obchodní politiky je na spadnutí. Tentokrát je na řadě Vietnam

Evropští politici očekávají podpis dohody o volném obchodu s Vietnamem ještě v tomto roce. Pro evropské i vietnamské podnikatele je to dobrá zpráva. Lidskoprávní aktivisté však mají jiný názor.

Dohoda s Vietnamem je ve finále, volby se však blíží

O poznání lépe je na tom dohoda o volném obchodu mezi EU a Vietnamem. Ta byla po třech letech jednání podepsána v říjnu loňského roku a nyní se čeká na její schválení členskými státy v Radě EU a následně v Evropském parlamentu.

Právě v Radě se ale nyní text zasekl, europoslanci se mu tudíž prozatím nemohli věnovat.

„O textu dohody můžeme hlasovat, jakmile nám je pošle zpět Rada, kde ovšem nyní dochází k procedurálnímu zpoždění,“ vysvětlil Zahradil a dodal, že kvůli tomu již oslovil rumunské předsednictví, všech 28 ministrů zodpovědných za mezinárodní obchod i předsedu Evropské rady Donalda Tuska.

„Tato dohoda o volném obchodu představuje nejen obchodní, ale i politickou prioritu Evropské unie. Proto jsem Radu vyzval, aby co nejrychleji dokončili všechny formality,“ upřesnil.

Podle Zahradila by mělo ke schválení zóny volného obchodu s Vietnamem dojít ještě před koncem tohoto volebního období.

To potvrzuje i Charanzová. „V Evropském parlamentu je v plánu hlasovat o dohodě v březnu či dubnu tohoto roku, věřím, že s pozitivním výsledkem,“ uzavřela.

Obchodní politika EU pokračuje i bez Spojených států

Společná obchodní politika je oblastí, kterou se Unie snaží rozvíjet již několik desetiletí. I když se může zdát, že v poslední době je éra liberálního mezinárodního obchodu spíše na ústupu, EU chce i nadále obchodní vztahy se třetími zeměmi rozvíjet.