Dohoda s Japonskem je největší v historii. Myslí i na ochranu klimatu

© Shutterstock

Evropská unie po pěti letech vyjednávání podepsala zatím nejrozsáhlejší bilaterální obchodní dohodu ve své historii. Pokrývá třetinu světového HDP a její součástí je i závazek k dodržování klimatické dohody. Politici a odborníci v ní ale vidí i boj proti americkému protekcionismu.

Evropská unie v Japonsku v polovině července podepsala zatím nejrozsáhlejší dohodu o volném obchodu. Pokrývá skoro třetinu světového HDP a zahrnuje přes 600 milionů lidí.

Základem je stejně jako u jiných obchodních dohod odstranění valné většiny celních bariér, což evropským firmám ušetří kolem miliardy eur ročně. Mnozí politici v ní ale spatřují mnohem více.

„Jde o významný signál na globální úrovni. Nahlas říkáme, že EU i Japonsko stále věří v otevřené trhy a multilaterální obchodní systém. To je důležité právě v době hrozby protekcionismu a obchodních válek,“ řekl redakci EURACTIV.cz český europoslanec a místopředseda výboru pro mezinárodní obchod Jan Zahradil (ODS, ECR).

Podobného názoru je i předseda Evropské rady Donald Tusk. „Vysíláme jasný vzkaz, že stojíme společně proti protekcionismu,“ uvedl. „Je to světlo v rostoucí temnotě mezinárodní politiky,“ dodal.

Obchodní politika EU pokračuje i bez Spojených států

Společná obchodní politika je oblastí, kterou se Unie snaží rozvíjet již několik desetiletí. I když se může zdát, že v poslední době je éra liberálního mezinárodního obchodu spíše na ústupu, EU chce i nadále obchodní vztahy se třetími zeměmi rozvíjet.

Důvod těchto poměrně silných slov je jasný. Současná americká administrativa pod vedením prezidenta Donalda Trumpa v posledních měsících světu jasně ukazuje, že jejím cílem v oblasti mezinárodního obchodu je spíše návrat protekcionismu. To je podle odborníků jeden z hlavních faktorů, které dojednání této dosud největší unijní bilaterální smlouvy urychlilo.

Profitovat budou i čeští podnikatelé

Trumpova protekcionistická opatření „přiměla Japonsko a EU k urychlení rozhovorů o dohodě“, uvedl podle ČTK analytik Džuniči Sugawara ze společnosti Mizuho Research Institute.

„Japonsko a EU vytvoří jednotnou frontu proti americké hrozbě zavádění cel na klíčové produkty, například na automobily,“ dodal.

Že je finální podpis dohody úspěchem pro celou EU dokazuje fakt, že evropské firmy do Japonska ročně vyváží zboží a služby v hodnotě přes 2,2 bilionu korun. Velká očekávání mají zejména zdejší potravináři, kterým doteď v obchodování s Japonskem překážely hlavně vysoká dovozní cla na sýru a vína. EU naopak odstraní třeba desetiprocentní cla na dovoz automobilů.

„Dohoda má obrovský ekonomický potenciál. Okamžitě se vstupem dohody v platnost bude odstraněno clo na 90 % vývozů z EU do Japonska a po vypršení přechodných období u nejcitlivějších produktů bude bezcelních 97 % unijních vývozů,“ upřesnil Zahradil.

Podle něj budou z dohody významně profitovat i čeští podnikatelé.

ČR je montovnou západu. Ke změně mohou přispět i obchodní dohody EU s Asií

Vyjednávání obchodních dohod mezi EU a třetími zeměmi má pomoci jak státům, tak firmám v jednotlivých regionech členských zemí. Pokud však podnikatelé chtějí prorazit na trzích mimo Unii, musí vyrábět výrobky s přidanou hodnotou. České prostředí je však z velké části spíše montovnou západních společností. A místní podmínky jim cestu příliš neusnadňují.

„Japonsko je mimo EU pátým největším obchodním partnerem České republiky. Největší podíl z našeho exportu tvoří strojírenské výrobky a dopravní prostředky. A díky dohodě vývoz určitě ještě poroste. Očekávat se dá také zvýšení vývozu sklářských výrobků a českého piva,“ myslí si.

Nejen obchod, ale i ochrana klimatu

Smlouva, která se vyjednávala od roku 2013, však přináší ještě jeden zásadní zlom. Jedná se totiž o první dohodu podepsanou EU, která obě smluvní strany zavazuje k dodržování Pařížské klimatické dohody, která byla přijata pod hlavičkou OSN. V případě nedodržování těchto závazků pak může strana části obchodní dohody vypovědět.

Součástí smlouvy je také ustanovení, ve kterém stojí, že Japonsko a EU usilují o usnadnění obchodu s obnovitelnou energií a budou klást důraz na nízkouhlíková řešení.

Důraz na dodržování Pařížské dohody ze strany EU ale není nic nového. Už v únoru se evropská komisařka pro obchod Cecilia Malmströmová nechala slyšet, že účast a dodržování klimatické dohody z Paříže bude jednou s podmínek pro vyjednávání obchodních dohod s EU.

Kritici ovšem namítají, že důraz na ochranu klimatu není tak velký, jak se může na první pohled zdát. „Komise se primárně zajímá o liberalizaci obchodu,“ myslí si Laurens Ankersmit, právník z organizace Client Earth.

Soudní dvůr EU sice v roce 2017 rozhodl, že Komise může v případě porušení kapitol o ochraně klimatu přestat dodržovat určité body obchodní dohody, Ankersmit ale pochybuje, že by tak skutečně učinila.

EU se s Japonskem shodla na obchodní dohodě a připravuje se na Vietnam. Problémy ale přetrvávají

Evropské unii se podařilo vyjednat ambiciózní obchodní dohodu s Japonskem. Vzniknout by tak mohla největší zóna volného obchodu na světě. Problémem ale zůstávají neshody ohledně ochrany investic a řešení investičních sporů. Na stole pak i nadále zůstává dohoda o volném obchodu s Vietnamem.

Finální schválení dohodu má nyní v rukou Rada EU a Evropský parlament. Ten by měl o konečném přijetí smlouvy hlasovat v únoru na zasedání ve Štrasburku. Původně však hrozilo, že ke schválení dohody bude třeba souhlas všech národních i regionálních parlamentů v celé EU, stejně jaké tomu bylo v případě obchodní dohody s Kanadou (CETA).

Problémem byla především část týkající se ochrany investic. Vyjednavači se ale nakonec rozhodli, že tato ustanovení z dohody vyčlení a budou o nich v následujících měsících jednat zvlášť.

Článek je součástí miniseriálu věnovanému aktuálním otázkám společné obchodní politiky EU, který vznikl na základě rozhovorů s místopředsedou výboru EP pro zahraniční obchod Janem Zahradilem (ODS, ECR), místopředsedkyní výboru EP pro vnitřní trh Ditou Charanzovou (ANO, ALDE) a zástupci Ministerstva průmyslu a obchodu.