Další z úspěchů společné obchodní politiky je na spadnutí. Tentokrát je na řadě Vietnam

© Shutterstock

Evropští politici očekávají podpis dohody o volném obchodu s Vietnamem ještě v tomto roce. Pro evropské i vietnamské podnikatele je to dobrá zpráva. Lidskoprávní aktivisté však mají jiný názor.

Už v říjnu tohoto roku čeká Evropskou unii další milník v její společné obchodní politice. Na summitu EU a asijských států by totiž mělo dojít k podepsáni několik let vyjednávané obchodní dohody s Vietnamem. Alespoň v to doufá český europoslanec Jan Zahradil (ODS, ECR), který je v Evropském parlamentu jejím stálým zpravodajem.

„Jsme na dobré cestě. Musíme udělat všechno proto, aby došlo k podepsání  dohody na summitu EU-Asie v říjnu a abychom stihli parlamentní hlasování ještě na jaře před volbami do Evropského parlamentu. To je moje priorita,“ uvedl.

K dojednání smlouvy přitom došlo již před třemi lety. Vyjednat finální podobu textu se však podařilo až letos v červnu.

Tříleté oddalování podpisu podle Zahradila souviselo zejména s jinými politickými prioritami Komise. „Komise ze zřejmých politických a geopolitických důvodů jasně dávala prioritu Japonsku a Vietnam zůstával na vedlejší koleji,“ komentoval celou situaci.

Dohoda s Japonskem je největší v historii. Myslí i na ochranu klimatu

EU po pěti letech vyjednávání podepsala zatím nejrozsáhlejší bilaterální obchodní dohodu ve své historii. Pokrývá třetinu světového HDP a její součástí je i závazek k dodržování klimatické dohody. Politici a odborníci v ní ale vidí i boj proti americkému protekcionismu.

Rychle rostoucí asijský tygr

To by se ale mělo za pár měsíců změnit. Dohoda s Japonskem již byla podepsána a dokončení zóny volného obchodu s Vietnamem už nic nestojí v cestě.

„Na konci června 2018 byla oznámena shoda na finálním textu obchodní dohody a ukončení diskuzí o dohodě o ochraně investic.  Nyní probíhají překlady do všech oficiálních jazyků EU a vietnamštiny a v případě investiční dohody bylo zahájeno právní čištění. Jakmile budou tyto kroky hotovy, Evropská komise doporučí Radě EU dohody podepsat a uzavřít,“ upřesnili zástupci ministerstva průmyslu a obchodu (MPO).

Svou rozsáhlostí dohoda sice nedosahuje potenciálu zóny volného obchodu s Japonskem nebo s jihoamerickým sdružením států Mercosur. Přesto má pro evropské exportéry obrovský význam.

„Smlouva je obrovskou příležitostí pro evropské vývozce. Vietnam je jednou z nejrychleji rostoucích ekonomik v jihovýchodní Asii. Jde o trh, který v sobě má velký potenciál zejména pro vývoz unijních zemědělských a průmyslových výrobků či služeb,“ prohlásila evropská komisařka pro obchod Cecilia Malströmová.

V tom se komisařka nemýlí. Tento „asijský tygr“ je z Asociace států jihovýchodní Asie (ASEAN) druhý největší obchodní partner EU, a to hned po Singapuru. Vzájemná obchodní výměna dosáhla v roce 2017 téměř 50 miliard eur.

Liberalizace obchodu by však toto číslo měla výrazně zvýšit. Ustanovení smlouvy mluví například o odstranění 99 % vzájemných cel nebo odstranění netarifních překážek pro automobilový průmysl. Stejně tak dohoda myslí i na ochranu tradičních evropských produktů. Jak už je u obchodních dohod vyjednávaných EU zvykem, evropské společnosti se budou moci ucházet o vietnamské veřejné zakázky.

Unie uzavírá obchodní dohody s celým světem. Vděčí za to i protekcionismu Donalda Trumpa

Pravidla globálního obchodu se mění a může za to především americká administrativa. Ze změny ale paradoxně těží i Evropa, která právě připravuje obchodní dohody například s Japonskem a Singapurem.

Evropská komise zdůrazňuje také to, že obsahem dohody jsou kromě vzájemných obchodních výhod také ustanovení o udržitelném rozvoji včetně důrazu na bezpečnost práce, ochranu spotřebitelů a přírody, otázky klimatických změn a zejména pak závazek k respektování lidských práv.

Aktivisté nevěří, že vláda bude dodržovat lidská práva

„Vietnam je dobrým příkladem rozvíjející se země, která se na jednu stranu otevírá globálnímu obchodu, na druhou stranu přistupuje i na závazky respektovat lidská práva či pravidla Mezinárodní organizace práce,“ zdůraznila Malmströmová.

To připomíná i Zahradil. „Lidská práva a jejich ochrana součástí obchodní dohody jsou. Vietnam se tam zavazuje, že situaci v tomto ohledu výrazně zlepší. Situace samozřejmě není ideální, ale fakt, že závazky jsou integrální součástí dohody, v podstatě nutí vietnamskou vládu jednat,“ zdůraznil.

S tim ale ne úplně všichni souhlasí. Už v březnu 2016 se k dohodě vyjádřila například unijní ombudsmanka Emily O´Reillyová, která Komisi kritizovala za to, že nedokázala poskytnout kvalitní informace o tom, jaký vliv bude mít sjednaná obchodní dohoda na dodržování lidských práv ve Vietnamu.

„V tomto ohledu zastávám jednoduchý postoj – tato otázka měla být kladena před vyjednáním dohody, nikoli až potom,“ uvedla tehdy. Podle ní bylo jednání Komise, která nevytvořila možné scénáře dopadu obchodní dohody na tamní stav lidských práv, nesprávné. A mnozí jí dávají za pravdu.

Obchodní dohody přinášejí zisky, je ale třeba mluvit i o lidských právech

Evropská unie klade velký důraz na liberalizaci světového obchodu a uzavírání stále ambicióznějších obchodních dohod. Jednou z takových je i smlouva s Vietnamem. Nebylo by ale dobré se kromě ekonomických ukazatelů a prognóz podívat i na otázku lidských a občanských práv? Ve Vietnamu jsou stovky politických vězňů.

Ustanovením obchodní dohody, které mají Vietnam zavazovat k dodržování lidských práv, příliš nedůvěřují ani vietnamští disidenti

„Být aktivistou ve Vietnamu je složité. Vláda nás považuje za nepřátele a snaží se udělat vše pro to, aby nám zabránila v práci,“ uvedl v jednom z rozhovorů pro DVTV vietnamský lidskoprávní aktivista Nguyen Quang A.

„V dnešní době jsou ve vězení stovky aktivistů. A v posledních 18 měsících je zatýkání intenzivnější než dřív,“ upozornil a dodal, že situace ve Vietnamu připomíná 80. léta v Československu.

Evropská komise sice může v případě porušování těchto částí dohody suspendovat platnost ustanovení o vzájemném obchodu, aktivisté si však myslí, že by se k tomu neodhodlala.

Článek je součástí miniseriálu věnovanému aktuálním otázkám společné obchodní politiky EU, který vznikl na základě rozhovorů s místopředsedou výboru EP pro zahraniční obchod Janem Zahradilem (ODS, ECR), místopředsedkyní výboru EP pro vnitřní trh Ditou Charanzovou (ANO, ALDE) a zástupci Ministerstva průmyslu a obchodu.