Další posun v otázce „dvojí kvality“ výrobků. Výbor EP přijal přísnější návrh směrnice

© Pixabay

Zakázat firmám rozdílné složení výrobků ve stejných obalech napříč zeměmi EU jako tzv. nekalou obchodní praktiku prosazuje výbor IMCO Evropského parlamentu. Úspěch návrhu teď bude záviset na členských státech, rumunské předsednictví by ovšem podle experta mělo být změnám nakloněno.

Boj za stejné složení potravin a dalších výrobků ve všech zemích Evropské unie v úterý postoupil o krůček dále. Téma už nějakou dobu rezonuje především ve střední a východní Evropě.

Poslanci v rámci výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů Evropského parlamentu (IMCO) schválili podobu legislativního balíčku, jehož součástí je i upravená směrnice o nekalých obchodních praktikách. Ta míří na zákaz rozdílného složení výrobků ve stejných obalech v zemích EU, v Česku známého jako tzv. dvojí kvalita výrobků.

Směrnice po revizi mimo jiné říká, že pokud se budou produkty z jasně definovaných důvodů v jednotlivých zemích lišit, musí o tom mít spotřebitelé jasno na první pohled. Stejné obaly v Německu a třeba v Maďarsku by tedy měly zároveň znamenat stejné složení výrobku.

Pokud návrh schválí také plénum europoslanců, míč bude na straně národních vlád v Radě EU.

Komise vyslyšela prosby Visegrádu. Chce zakázat dvojí kvalitu potravin

Výrobci potravin, kteří v některých státech EU prodávají méně kvalitní zboží než v ostatních, dostanou od Unie stopku. Komise dnes představila návrh, podle kterého bude dvojí kvalita potravin posuzována jako nekalá obchodní praktika. 

Česká stopa a nová pravidla

Pod kompromisním návrhem, který ještě zpřísňuje pravidla navrhovaná Evropskou komisí, je podepsána také česká europoslankyně Olga Sehnalová (ČSSD, S&D). Ta se problematice věnuje dlouhodobě, v září Evropský parlament schválil usnesení z jejího pera, které se tématu „dvojí kvality“ věnovalo a zřejmě se stalo určitým katalyzátorem nynějšího legislativního procesu.

„Dnes jsem napsala další pomyslnou kapitolu do knihy, kterou píšu od roku 2011 k dvojí kvalitě výrobků. Evropský parlament chce na základě mého textu zakázat rozdílné složení značkových výrobků, které se tváří stejně, ale ve skutečnosti se liší. Zákazník o tom často nemá ani páru,“ napsala Sehnalová k výsledkům úterního hlasování na svůj web.

Výbor do seznamu nekalých praktik podle informací ČTK doplnil například také situaci, kdy firma určité hodnocení výrobku neodůvodněně předkládá spotřebitelům jako nestranné a pravdivé, či když neupozorní, že dobrá pozice výrobku ve výsledcích on-line vyhledávání byla zaplacená.

Pokuta za poškozování zájmů spotřebitelů napříč EU ve velkém rozsahu, tedy nejméně ve třech různých zemích, by pro producenty měla podle ČTK být až deset milionů eur nebo čtyři procenta z ročního obratu firmy v každé ze zasažených zemí. Zde se však nejedná pouze o problematiku rozdílného složení výrobků – legislativní balíček se věnoval širší ochraně spotřebitelů.

Kvalita může být subjektivní

Podle předsedy správní rady Spotřebitelského fóra Kryštofa Kruliše by se už za stávajícího znění směrnice o nekalých obchodních praktikách a navazujících národních zákonů mohlo rozdílné složení výrobků v jednotlivých státech postihovat, až nyní je však tzv. dvojí kvalita zboží zmíněna explicitně. Regulatorní orgány by tak podle něj mohly mít do budoucna pevnější oporu v zákoně.

Kruliš upozornil na to, že problematika rozdílného složení je v současnosti zpolitizovaná a zažitý termín „dvojí kvalita“ může být poněkud zavádějící. Podstatné podle něj je, že některé výrobky ve stejných obalech se v jednotlivých zemích liší svým obsahem. To ovšem ale automaticky neznamená, že jsou méně kvalitní. „Ustálilo se o tom hovořit jako o dvojí kvalitě zboží, kvalita je ale hodně subjektivní. Každému může chutnat něco jiného,“ podotkl.

Zároveň ovšem řekl, že podle testů se u většiny výrobků, u kterých bylo zjištěno rozdílné složení napříč EU (jednalo se o desítky procent prodávaných výrobků), ukázalo, že na trzích ve střední a východní Evropě byly v obsahu zboží méně zastoupené složky, které jsou pro výrobce nákladnější.

„Dovodit by se z toho možná dalo, že se dá hovořit o nějaké rozdílné kvalitě, protože náklady na výrobu zboží ve složení, které se prodává v Německu, mohou být vyšší než náklady na výrobky na trh polský, český nebo rumunský,“ upozornil Kruliš.

Celá problematika je podle něj předmětem rozsáhlých diskusí. Na čem se ovšem všichni shodnou je, že praktiky některých globálních společností ve věci rozdílného obsahu zboží jsou realitou.

Dvojí složení potravin? Nechceme eurochuť, ale stejnou kvalitu, říká Sehnalová

Europoslanci chtějí zamezit prodeji zboží, které sice může v jednotlivých zemích vypadat stejně, ale liší se svým složením.

A co dál?

Rozhodnutí výboru musí potvrdil ještě celý Evropský parlament na plenárním zasedání. Zde se překážka nečeká, souboj postojů jednotlivých politických frakcí totiž proběhl už na úrovni výboru. Klíčové ovšem bude, jak k  parlamentnímu návrhu přistoupí členské státy.

Jak píše ČTK, členské země v Radě EU společnou pozici zatím nemají. Rakouské předsednictví ministrům k projednání věc nepředložilo, udělat by to tak mělo Rumunsko, které Unii předsedá nyní. O svých záměrech, jak s legislativou dál, by podle diplomatů mohlo informovat koncem měsíce.

Od rumunského předsednictví se podle Kruliše dá očekávat, že by tomuto návrhu mohlo dát prioritu v rámci projednávání. „Testy, které šly napříč různými členskými státy, ukazovaly, že by se mohlo hovořit až o třech stupních složení, možná i kvality výrobků,“ poznamenal expert s tím, že zatímco například v Německu byla u produktů (se zjištěným rozdílným složením) výroba nejnákladnější, a u zemí Visegrádské čtyřky by se dalo mluvit o „prostřední“ kategorii, právě pro rumunský nebo bulharský trh byla výroba u části zboží ve stejných obalech ještě levnější. Rumunsko by tak mohlo mít zájem situaci změnit.

Do vyjednávání v jednotlivých úrovních Rady samozřejmě zasáhne také Česká republika. „Svou bitvu za rovnoprávnost spotřebitelů a text směrnice musí v Bruselu svést také (české) Ministerstvo průmyslu a obchodu (…). Doufám, že ji jeho zástupci svedou na plno a že se jen tak nevzdají. Zatím tomu tak, bohužel, nebylo,“ postěžovala si Olga Sehnalová nedávno.

Evropská komise by chtěla, aby byly novinky přijaty ještě před květnovými volbami do Evropského parlamentu. Podle Kruliše bude rychlost schválení návrhu a následující dopad na unijní spotřebitele záviset na „průchodnosti“ Rady, tedy jak hladce bude vyjednávání mezi zeměmi probíhat.

Olga Sehnalová: Ochrana pracujících lidí je agendou sociální demokracie. Nikdo jiný to za ni neudělá

Dvojí kvalita výrobků, bariéry na vnitřním trhu, vzdělávání spotřebitelů, práva lidí s postižením nebo role sociální demokracie v EU – i to jsou otázky, které v současné době před volbami do Evropského parlamentu rezonují. V rozhovoru pro EURACTIV.cz na ně odpovídá Olga Sehnalová.  

Olga …