Čína nepřiměřeně podporuje výrobce elektromobilů, kteří pak mají nespravedlivou cenovou výhodu nad evropskou konkurencí, prohlašuje Evropská komise s tím, že na to má důkazy. Pokud se potvrdí, bude moct vůči Číně uvalit dodatečná cla.
Článek původně vyšel v magazínu Český autoprůmysl.
Evropská komise zahájila v říjnu šetření dovozu bateriových elektrických vozidel z Číny. Snaží se především zjistit, zda Čína nezákonně subvencuje výrobce a zda tato praktika případně způsobuje újmu evropským podnikům.
Šetření z moci úřední
„Odvětví elektromobilů má obrovský potenciál pro budoucí konkurenceschopnost Evropy a její vedoucí postavení v ekologickém průmyslu. Výrobci automobilů v EU a související odvětví již investují a inovují, aby tento potenciál plně využili. Kdekoliv najdeme důkazy, že jejich úsilí brání narušení trhu a nekalá konkurence, budeme rozhodně jednat,“ uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen při oficiálním zahájení antisubvenčního šetření.
Iniciativu avizovala von der Leyen už ve svém projevu o stavu Evropské unie v polovině září. O měsíc později šetření spustila.
Předsedkyně při té příležitosti zdůraznila, že Evropa hraje při rozvoji elektromobility podle pravidel, a to jak na svém území, tak i celosvětově. „Toto antisubvenční šetření bude důkladné, spravedlivé a založené na faktech,“ dodala.
Komise spustila šetření „z moci úřední“, což znamená, že nejednala na základě žádosti členských států či firem, ale z vlastní vůle. V oznámení o zahájení šetření unijní exekutiva uvedla, že má důkazy o grantech, úvěrech, daňových slevách a dalších opatřeních, kterými Čína své výrobce podporuje, čímž pak vytváří tlak na evropský trh.
Rozhodnutí do listopadu 2024
Šetření má ukázat, zda jsou čínská opatření v souladu s mezinárodními pravidly, zejména těmi od Světové obchodní organizace (WTO). Komise má na šetření maximálně 13 měsíců, skončit tedy musí do listopadu 2024.
Už v prvních devíti měsících od spuštění šetření ale může uvalit na Čínu prozatímní opatření, musí to však právně odůvodnit. Nejpozději čtyři měsíce poté musí rozhodnout o případných konečných krocích.
Opatření mají obvykle podporu tzv. dodatečných či vyrovnávacích cel. Ta se vypočítávají na základě škod, jež mají evropské firmy utrpět v důsledku nespravedlivých subvencí. Uvalení cel budou moci zvrátit členské státy – rozhodnutí Komise může zablokovat kvalifikovaná většina zemí.
Evropská komise se při šetření subvencí a újem zaměří na období od října 2022 do září 2023. Opírat se bude mimo jiné o vyjádření dotčených firem – jak těch evropských, tak i čínských. Ptát se bude také čínské administrativy.
Čínská nadkapacita
Iniciativu Komise podpořili také poslanci Evropského parlamentu. S šetřením souhlasí i český europoslanec a místopředseda hospodářského a měnového výboru Luděk Niedermayer (TOP 09, EPP). Ten mimo jiné upozorňuje na zprávy agentury Reuters, podle kterých vykazuje čínský autoprůmysl obrovskou nadkapacitu – využití čínských továren by podle agenturních informací mělo být v průměru mírně nad 50 procent, což tlačí mzdy čínských pracovníků k nízkým částkám.
„Navíc prosakují zprávy, že tamní automobilky tratí obrovské sumy peněz a nejsou schopné generovat zisk. Za těchto podmínek by žádná evropská firma nemohla fungovat a žádný evropský pracovník by nebyl schopen se uživit,“ vysvětlil europoslanec. „Nelze vyloučit, že tamní vláda bude hledat všechny možné cesty, aby své firmy držela nad vodou. Pokud by šlo řešení na úkor ostatních, třeba vývozními subvencemi, musíme jasně a rychle reagovat,“ dodal Luděk Niedermayer.
Podle Niedermayera mají evropské automobilky konkurenceschopné produkty, které jsou schopny vyrábět se ziskem, pro zákazníky jsou ale ceny zatím nepříliš lákavé. Zdůraznil také, že konkurence sama o sobě je správná, ale nesmí být založena na neférových praktikách.
„Osobně si myslím, že by nebylo od věci, kdyby unijní státy pomohly svým automobilkám prodávat (elektromobily) ‚víc‘, a tím podpořily vytvoření prostoru pro pokles cen,“ uvedl český europoslanec. Ten také upozornil, že velkým konkurentem pro evropské výrobce je nejen Čína, ale také Spojené státy – zejména společnost Tesla.
Průmysl volí opatrná slova
Evropské sdružení výrobců automobilů ACEA rozhodnutí unijní exekutivy komentovalo s tím, že se jedná o „pozitivní signál“, neboť Komise uznává „narušenou hospodářskou soutěž“ mezi čínskými a evropskými výrobci. Německý zástupce automobilového průmyslu – Verband der Automobilindustrie (VDA) – ale zaujal opatrnější tón. Asociace upozornila především na to, že evropské šetření může vyvolat protireakci ze strany Číny.
Čeští průmyslníci apelují na to, že šetření ze strany Evropské komise musí být objektivní.
„Zahájení vyšetřování nijak nepředjímá výsledek, tedy nevnímáme toto jako politický problém,“ uvedl pro redakci Lukáš Martin, ředitel Sekce mezinárodních vztahů Svazu průmyslu a dopravy ČR, a zdůraznil: „Vyšetřování musí být objektivní a nestranné a musí řádně vyhodnotit, zda byla porušena pravidla WTO o nedovolené podpoře či evropská legislativa.“
„Je potřeba odlišit dovoz pomocí zaváděcích cen dravějších konkurentů a opravdu nedovolenou podporu, nekalé obchodní praktiky či dumpingové ceny,“ dodal s tím, že pro Svaz je zásadní podpora volného obchodu založeného na multilaterálních pravidlech a férovém přístupu pod dohledem WTO.
Naštvaná Čína
Jak se dalo čekat, reakce čínské vlády a tamních automobilek přišla v podstatě okamžitě. První reakce se objevily už 14. září, tedy den po projevu Ursuly von der Leyen, ve kterém informovala o plánu zahájit šetření.
„Čína vyjadřuje velké znepokojení a silnou nespokojenost“ nad tímto vyšetřováním, které „bude mít negativní dopad na hospodářské a obchodní vztahy mezi Čínou a EU“, uvedlo čínské ministerstvo obchodu ve svém prohlášení. „Čína bude věnovat velkou pozornost protekcionistickým tendencím a následným krokům evropské strany a důrazně chránit legitimní práva a zájmy čínských podniků,“ stojí dále v prohlášení.
Když ale Evropská komise na svých plánech nic nezměnila a šetření 4. října oficiálně zahájila, čínská rétorika se ještě stupňovala. Čínské ministerstvo obchodu přislíbilo, že bude „neochvějně chránit oprávněné zájmy čínských společností“. Číňané vyvinuli diplomatický tlak na Brusel a stěžovali si například na příliš krátké lhůty pro konzultace před zahájením šetření. EU zároveň obvinili z toho, že nedodržuje pravidla Světové obchodní organizace.
EU nyní uvaluje clo na dovoz čínských vozů ve výši 10 procent. Zavedení dodatečných vyrovnávacích cel v důsledku šetření by podle výzkumného pracovníka Ústavu mezinárodních vztahů Jana Švece mohlo čínská auta na evropském trhu zdražit a snížit tak jejich konkurenceschopnost. „Ukazuje to případ USA, kde je na čínská auta uvaleno celkové clo 27,5 procenta a jejich konkurenceschopnost je nižší než v Evropě,“ zmínil Jan Švec, který se specializuje právě na Čínu.
Jaká bude odpověď?
Zvýšení cel podle Švece pravděpodobně povede k reakci ze strany Pekingu. „Evropa je na Číně momentálně závislá z hlediska dodávek některých klíčových produktů, jako jsou baterie do elektroaut, ale i kritických surovin, u kovů vzácných zemin takřka stoprocentně. Již nyní Čína v reakci na americká a evropská opatření reagovala omezením vývozu germania, galia a grafitu. Další opatření nejspíše přijdou, pokud EU přistoupí ke konkrétním restrikcím,“ odhaduje Jan Švec.
Zatím však platí, že pouhé zahájení šetření Čínu k ráznější ekonomické odpovědi pravděpodobně nevyprovokuje. Myslí si to alespoň Jacob Gunter, vedoucí analytik berlínského think tanku Merics, který dříve působil jako konzultant v Pekingu.
„Neočekával bych, že by Peking na oznámení o vyšetřování nějak výrazně reagoval,“ řekl serveru Politico Gunter a dodal, že čínský režim si v minulosti vyhrazoval ekonomický nátlak na chvíle, „kdy společnost nebo země překročí politickou červenou linii“, například v otázkách jako Sin‑ťiang nebo Tchaj‑wan.
Ať už bude výsledek tohoto evropsko‑čínského pnutí jakýkoliv, je třeba si na něj nějakou dobu počkat. „Nemůžeme očekávat, že v příštích několika týdnech nebo dokonce měsících budeme mít větší přehled. Koneckonců se jedná o celoroční proces. Pochybuji, že se do evropských voleb (v červnu 2014, pozn. red.) dočkáme nějakých novinek,“ uvedla na začátku října Elvire Fabry, odbornice na obchod z pařížského Jacques Delors Institute.
Čínský export na vzestupu
Pokud jde o elektromobilitu, Čína ostatní skutečně „válcuje“, vyrábí totiž více než polovinu všech elektromobilů na světě, navíc ovládá klíčové výrobní a dodavatelské řetězce. Prognózy hovoří o tom, že navzdory velkým investicím ze strany EU platí, že 70 procent veškeré výroby lithium‑iontových baterií bude do roku 2030 probíhat v Číně.
Ačkoli z hlediska podílu na evropském trhu hrají čínské značky i nadále relativně malou roli, export elektromobilů je na strmém vzestupu. Podle Evropské komise se podíl elektrických vozidel z Číny prodaných v EU nedávno zvýšil z méně než procenta na osm procent. Tento podíl by se navíc mohl do roku 2025 zvýšit na 15 procent.
Pokud jde o konkrétní počty, podle údajů Čínské asociace osobních automobilů vyvezly čínské společnosti v první polovině letošního roku do devíti evropských zemí téměř 350 tisíc elektromobilů, což je více než za celý rok 2022. Jiný čínský státní zdroj uvádí, že za období leden–červen 2023 vyvezli čínští výrobci do Evropy bateriemi poháněné elektromobily v celkové hodnotě 13,122 miliardy dolarů (12,45 miliardy eur).
Za posledních pět let se dovoz čínských automobilů (všech typů celkově) do Evropské unie zčtyřnásobil. Podle zprávy společnosti Deloitte zveřejněné koncem roku 2022 navíc platí, že se téměř všechny čínské automobilky plánují v příštích třech až pěti letech zaměřit na hlavní evropské trhy, jako je Německo a Francie.
Jak předpovídá analýza neziskové výzkumné organizace Center for Strategic and International Studies (CSIS), pokud se výrazně nezvýší evropská lokální výroba elektromobilů nebo pokud EU nevyužije zmíněné obchodní nástroje, je pravděpodobné, že dovoz z Číny bude i nadále stoupat a do roku 2024 bude mít Evropská unie s Čínou trvalý deficit ve vzájemném obchodu s automobily. Něco takového bylo ještě před několika lety nemyslitelné.
Dvojsečná kontrola dodavatelů
Ani dodatečná cla na elektrická auta ale nemusí stačit k tomu, aby se trend narušil. Podle odhadů čínské mediální skupiny Caixin nebude mít vyšetřování v krátkodobém horizontu významný dopad na čínské výrobce, protože mají zatím v Evropě jen malou část svého byznysu. V následujících třech letech sice toto opatření ovlivní snahu čínských producentů rozšířit svůj podíl na evropském trhu, z dlouhodobého hlediska však nebude konkurenční výhoda Číny nijak zvlášť otřesena.
Přestože mají čínští výrobci v Evropě do budoucna velké plány, kromě cel na ně čekají i další překážky, takže cesta k peněženkám Evropanů není úplně „umetená“. Jak se nedávno nechal slyšet generální ředitel BMW Oliver Zipse, „vstup na evropský trh se nikomu nepovede přes noc, pouhá ambice se nerovná úspěch“. Hui Zhang, viceprezident čínského výrobce Nio, uznal, že komplikací při cestě na trh EU je pro jeho společnost především malé povědomí o značce mezi evropskými zákazníky.
Evropská unie má navíc v rukávu ještě další nástroje, jak rozmach čínským firmám znepříjemnit. „Pokud chce EU řešit neférovost prodejních cen čínských automobilů, měla by se zaměřit na kontrolu celého dodavatelského řetězce z hlediska dodržování důstojných pracovních podmínek a ochrany životního prostředí. Do budoucna EU plánuje přijmout Due Dilligence Act, který bude kontrolu dodavatelských řetězců vyžadovat,“ připomněl Jan Švec.
To by podle něj pravděpodobně značně zasáhlo jak dovoz čínských aut, tak ale i evropský automobilový průmysl, který je do značné míry na dodávkách surovin a součástek z Číny závislý.
