České zdravotnictví trápí nedostatek pracovníků, krizi však zvládlo dobře

© Pixabay.com

Tento článek je součástí Special reportu: ČR a evropský semestr

Český systém zdravotní péče v boji s koronavirovou krizí obstál, do budoucna ale rozhodně má co zlepšovat. Odbory upozorňují především na nedostatek a přetíženost zdravotníků. Evergreenem je pak pomalá elektronizace.

Pandemie koronaviru přinesla zátěžovou zkoušku pro zdravotnické systémy po celém světě. Některé nápor nezvládly, jiné zatím obstály na výbornou. Jak se běžně říká, nejlépe se připravuje na poslední válku, a i když tato ještě zdaleka neskončila, v zájmu všech je poučit se z ní a připravit se na další podobnou krizi.

Uvědomuje si to i Evropská komise, která tentokrát ve svých doporučeních v rámci tzv. Evropského semestru plošně vyzývá k posílení „odolnosti“ zdravotnických systémů členských zemí EU.

„Dnešní prioritou je posílit systémy zdravotní péče, podporovat pracovníky a ochránit podniky v Unii,“ uvedl italský eurokomisař pro hospodářství Paolo Gentiloni.

Právě Itálii Evropská komise doporučuje posílit kapacitu systému zdravotní péče, především v otázce počtu pracovníků nebo potřebné infrastruktury. Zlepšit má také koordinaci mezi národními a regionálními úřady. Například Belgie se pak má podle unijní exekutivy zaměřit kromě dalšího na zajištění dostatku zdravotnického vybavení.

Krize nutí EU řešit otázku zdravotnictví ve větší míře také na evropské úrovni. Mezi součásti fondu obnovy navrženého Komisí tento týden patří také nový program EU4Health.

Reakce na pandemii a odolnost českého zdravotnictví

Komise připomíná, že Česká republika v rámci reakce na pandemii nemoci covid-19 přijala rozpočtová opatření, která zajistila dostatečnou kapacitu nezvykle zatíženého systému zdravotní péče. Brzká česká zdravotní opatření pak podle EK pomohla zpomalit šíření viru.

Česká republika a české zdravotnictví koronavirovou pandemii přes počáteční problémy se zajištěním osobních ochranných pomůcek a jejich kvalitou podle předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníkové zvládly velmi dobře.

„Problémy jsme vnímali v počátku v rozdělení kompetencí a povinností mezi jednotlivými aktéry. Nicméně zřejmě i vzhledem k mimořádné situaci vláda fungovala jako tým a opatření byla propojována také na úrovni regionů,“ zhodnotila Žitníková. V koordinaci postupů podle ní sehrálo zásadní roli ministerstvo vnitra, velmi kladně lze prý hodnotit také epidemiologická opatření a postupy ministerstva zdravotnictví.

Česko nosí roušky a trasuje nakažené. Kde v Evropě sáhli ke stejným opatřením?

Česká republika byla prvním evropským státem, který zavedl povinné nošení roušek na veřejnosti. Má také svou oficiální trasovací aplikaci. Řada zemí v Evropě se rozhodla pro stejná opatření. Přinášíme grafický přehled.

Žitníková za zdravotnické odbory ocenila také postupné zlepšování managementu sledování vývoje epidemiologické situace, úsilí hygieniků a zdravotnické záchranné služby, disciplinovanost obyvatel nebo zavedený systém e-receptů a e-neschopenek. „Také nemocnice obstály na výbornou. Aktivace jejich pandemických plánů, změny provozů, postavení COVID týmů, ošetřování akutních pacientů, nic nebylo jednoduché, ale fungovalo,“ řekla pro EURACTIV.cz předsedkyně.

Ministerstvo zdravotnictví tvrdí, že systém zdravotní péče v ČR je v porovnání s ostatními zeměmi EU poměrně odolný vůči ekonomickým výkyvům. „Na toto poukázala již krize v letech 2008-2013 a současná situace toto potvrdila. Díky rezervám systému a zálohovým platbám nedošlo k ohrožení likvidity poskytovatelů ani pojišťoven, a zdravotní systém se tak mohl plně soustředit na zvládání epidemie bez obav z finančních důsledků krize,“ uvedla za ministerstvo Klára Doláková z tiskového oddělení.

Připravenost českého zdravotnictví se podle epidemiologa Rastislava Maďara ukázala být na vysoké úrovni, rozhodně porovnatelné se světovou špičkou. „Žádný systém však není bez limitů a záleželo by i na tom, jak významná krize by nás v budoucnu čekala. V každém případě je náš zdravotnický systém jedním z nejodolnějších,“ souhlasil s ministerstvem Maďar, který vede Ústav epidemiologie a ochrany veřejného zdraví na Ostravské univerzitě.

Epidemiolog: Koronavirus je vysoce infekční, panika ale ničemu nepomůže

EU je ohledně rozšiřování koronaviru v pohotovosti, v Itálii přibývají nakažení. V Česku se sešla Bezpečnostní rada státu, podle epidemiologa však zatím neexistuje důvod zavádět radikální opatření.

Palčivý nedostatek zdravotníků

„Přestože celkový počet nahlášených stížností na neposkytnutí dostatečné lékařské péče je [v Česku] jeden z nejnižších v EU, přetrvávají rozdíly mezi jednotlivými regiony, pokud jde o objem dostupné lékařské kapacity a personálu. (…) Očekává se, že značná část zdravotnické pracovní síly odejde v příštích letech do důchodu,“ upozorňuje Evropská komise. Jedním z doporučení pro Českou republiku je zajištění dostatečného počtu zdravotníků. Českým nemocnicím totiž v současnosti chybí přes tisíc sester a stovky lékařů.

„Personální podpora je nutná nejen primárně na pracovištích intenzivní péče a infekční medicíny, ale i v rámci orgánů ochrany veřejného zdraví,“ poznamenal Rastislav Maďar.

Právě kapacita zdravotníků a přirozeně také jejich pracovní podmínky představují nejdůležitější bod kritiky českého systému zdravotní péče ze strany odborů. Vládní Národní program reforem 2020, ze kterého vychází také doporučení Evropské komise, podle Žitníkové nereflektuje aktuální stav. „Skoro šokující bylo, že z materiálu dokonce zmizela část, která se týkala stabilizace zdravotnických pracovníků. A přitom se nedostatek všeobecných sester, ošetřovatelek, sanitářů a lékařů meziročně nelepší, situace je stále kritická,“ řekla s tím, že nedostatek personálu a jeho přetěžování umožňují v ČR právní normy.

Odborový svaz podle slov své předsedkyně zpracoval a opakovaně předal ministerstvu zdravotnictví kompletní návrh na personální stabilizaci zdravotnických pracovníků. Odboráři navrhují například navýšení příplatků za náročnost práce, využití nástroje aktivní politiky zaměstnanosti nebo úpravu zákoníku práce tak, aby se „odstranila diskriminace v odměňování zaměstnanců“.

„Z námi doporučených opatření nebylo realizováno nic. Ministerstvo zdravotnictví pouze proklamuje, že nedostatek zdravotníků řeší, ale konkrétní kroky chybí,“ zkritizovala přístup rezortu Žitníková.

Zaměřte se na zdravotnictví, digitalizaci a čisté zdroje. Komise poradila Česku, jak vyváznout z krize

Evropská komise každý rok doporučuje členským státům, jak by měly reformovat své hospodářské politiky. Letošní doporučení jsou zaměřená na obnovu evropských ekonomik, které zasáhla koronavirová krize. Jaká doporučení udělila Komise Česku?

Kde se skrývají další problémy

Další nedostatky, na které by se ČR měla zaměřit, vidí Komise kromě zmíněného zvýšení „odolnosti“ a připravenosti systému zdravotní péče také v oblasti zajištění rovného přístupu k primární a tzv. integrované zdravotní péči. České zdravotnictví si podle Evropské komise žádá také intenzivnější elektronizaci. Vláda sice má svou Národní strategii elektronického zdravotnictví, pokrok ale zatím podle EK není moc viditelný.

Maďar s doporučeními unijní exekutivy souhlasí. „Tyto záležitosti si uvědomujeme již delší dobu. Nelze s nimi nesouhlasit. Mohly by se takto definovat u většiny zemí Evropy,“ prohlásil epidemiolog a doplnil, že doporučovaná elektronizace už probíhat začala. Důležitým faktorem je prý vzájemné propojení systémů hlášení sbíraných dat.

„Krize nám ukázala silné stránky systému i prostor, kde může dojít ke zlepšení. Tyto oblasti, které navíc patří mezi dlouhodobé strategické cíle MZ, Komise ve svém návrhu doporučení poměrně dobře identifikovala,“ poznamenala za ministerstvo Doláková.

Česko se může chlubit supermoderním ústavem duševního zdraví. Stát ale nechce platit jeho provoz

Klecanech u Prahy funguje jedno z nejmodernějších psychiatrických center v Evropě. V Národním ústavu duševního zdraví mají přístroje, které umí „zapnout a vypnout“ části mozku odpovědné za duševní poruchy. Jako jediní mohou také léčit s využitím halucinogenních látek.

Jedním ze zásadních elementů dalšího posilování odolnosti zdravotního systému je podle ministerstva zdravotnictví monitoring jeho klíčových parametrů. „MZ proto ve spolupráci s ÚZIS (Ústav zdravotnických informací a statistiky) ČR pilotuje tvorbu hlavních indikátorů silných a slabých stránek systému. Z pohledu krizové připravenosti zdravotnictví je potom klíčovou oblastí digitalizace, o jejíž rozvoj budeme nadále usilovat,“ popsala plány státu Klára Doláková.

Důležité je však podle ministerstva také věnovat pozornost opatřením, která systém zdravotnictví navrátí zpět do „normálního“ chodu. Rezort plánuje vydat tzv. kompenzační zákon a vyhlášku, které budou údajně kompenzovat finanční ztráty poskytovatelů a nastaví finanční motivace k obnově dostupnosti péče.

Pokud jde o peníze, odbory považují za nezbytné, aby se objem výdajů na údajně podfinancované české zdravotnictví zvýšil minimálně na úroveň vyspělých zemí OECD, což by znamenalo 9 % HDP. Kromě výše zmíněných oblastí doporučují například také zvýšit důraz na prevenci a preventivní politiku nebo rozšířit kapacity škol, které vzdělávají zdravotnické profesionály.

Ministři zdravotnictví požadují, aby byla EU méně závislá na dovozu léků z Číny

Země EU musí snížit svou závislost na dovozu léků zejména z asijských států a zajistit, aby jich měly v případě dalších pandemií dostatek. Během dnešní videokonference se na tom shodli unijní ministři zdravotnictví, podle nichž by EU měla v následujících měsících připravit společnou strategii týkající se léčiv.