Česká koruna již není stabilní, přijetí eura v ČR přesto není na pořadu dne

© Pixabay

Koronavirová krize opět otevřela diskusi o stabilitě české koruny a přijetí společné evropské měny. Zatímco odborníci vstup do eurozóny doporučují, a to i s ohledem na probíhající krizi, vláda je k euru nadále skeptická.

Česká koruna se na jaře dramaticky propadla, což vedlo k nárůstu cen dováženého zboží, včetně potravin či elektroniky. Na síle tuzemské měny se nyní negativně odráží i druhá vlna pandemie a s ní spojený útlum ekonomiky.

„Koruna není žádný bezpečný přístav,“ zdůraznil prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza při příležitosti on-line debaty uspořádané Institutem pro křesťansko-demokratickou politiku (IKDP).

Podle Prouzy je nejvyšší čas, aby Česká republika konečně zavedla euro, k čemuž se zavázala již při vstupu do Evropské unie v roce 2004. Česká vláda je ale k přijetí společné evropské měny zatím skeptická.

Slováci jsou s eurem spokojení

Eurem se dnes platí v devatenácti evropských státech. V následujících dvou letech by se měl tento klub rozšířit o další dva členy – Chorvatsko a Bulharsko. Od vstupu do eurozóny je neodradila ani koronavirová krize. Právě naopak, od přijetí společné měny očekávají stabilitu, která je pro opětovné nastartování hospodářského růstu klíčová.

„Euro je stabilní a relativně mladá měna, druhá nejsilnější na světě,“ vyzdvihl přínos společné měny slovenský europoslanec Ivan Štefanec (EPP). Euro prý navíc pomáhá držet inflaci na uzdě, a spolu s ní i spotřebitelské ceny.

Slovensko se připojilo k eurozóně již v roce 2009, tedy v časech hluboké ekonomické krize. Přestože veřejnost k evropské měně nejprve nakloněna nebyla, nyní je s ní spokojena. Navíc, Slovensko podle Štefance díky přijetí eura uspoří zhruba 0,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP) ročně.

Proč mají Slováci rádi euro?

Projekt společné měny EU letos slaví dvacáté výročí. Konkrétně na Slovensku za eura nakupují už deset let a nemůžou si to vynachválit. Za slovenskou spokojeností stojí řada faktorů, včetně správného načasování přijetí nové měny.

Euro jako vstupenka do „lepšího“ klubu

Přijetí eura má podle účastníků diskuse ještě další přínos. „Zavedení eura znamená lepší vyjednávací pozici v institucích EU,“ uvedl europoslanec, který dříve působil jako vládní zmocněnec pro zavedení eura na Slovensku.

Předsedové vlád zemí eurozóny se totiž tradičně setkávají v užším klubu ještě před tím, než začne oficiální jednání celé sedmadvacítky. Stejně tak postupují i ministři financí, kteří důležitá rozhodnutí přijímají nejprve v omezeném kruhu.

Přijetím eura by si tak ČR mohla zajistit „vstupenku“ do vlivnějšího evropského klubu. S tím souhlasí i Prouza, podle kterého by ČR neměla u klíčových debat chybět, jako je tomu nyní.

Změní krize pozici ČR k euru?

Zatímco předchozí ekonomická krize z roku 2008 a 2009 ukázala na nedostatky evropské ekonomiky, nyní je situace jiná. Poukázal na to Eoin Drea, analytik Wilfried Martens Centre for European Studies. „Koronavirová krize nám ukázala, že se eurozóna poučila ze svých chyb,“ uvedl irský expert.

Evropa je nyní podle něj vybavena mnohem lepšími nástroji, které jí mohou pomoci krizi ustát. Příkladem je nástroj SURE, skrze nějž EU půjčí členským státům peníze na programy zachování zaměstnanosti, tzv. kurzarbeity. O půjčku již požádala i ČR. Země EU se také dohodly na vytvoření záchranného fondu obnovy s rozpočtem 750 miliard eur.

Na cestě z koronavirové krize: Co obsahuje evropský plán obnovy?

S úderem koronavirové pandemie se Evropa ocitla nejen v krizi zdravotní, ale také v krizi ekonomické. Redakce EURACTIV.cz přináší detailní popis plánu, který by měl pomoci ekonomiku EU opětovně nastartovat.

Samotná krize by mohla mít vliv i na pozici ČR k EU obecně. Nervozita spojená s ekonomickým propadem totiž vedla všechny státy včetně ČR k tomu, aby se snažily nacházet společná řečení. „Víme, že krizi nepřekonáme sami,“ uvedl Štefanec.

Co se týče přijetí eura, česká vláda zatím diskusi o změně měny neotevřela. „V tuto chvíli nemáme ani datum plánovaného přijetí eura, je to přitom základní kámen,“ podotkl Ľudovít Bán, vedoucí Českého a mezinárodního úseku v Commerzbank Praha.

Klíčové je podle účastníků debaty politické rozhodnutí vlády, která by neměla čekat na to, až se veřejnost začne k euru stavit pozitivně. ČR by měla nejprve stanovit realistický termín pro vstup do eurozóny a následně nastartovat potřebné reformy či komunikační kampaně. Podobný postup zvolili na Slovensku, kde vedl k úspěchu.

S krizí přichází změna

Koronavirová krize sice ještě neodezněla, již nyní je však jasné, že se výrazně podepíše na Evropské unii jako takové. Příkladem je již zmíněný záchranný fond obnovy, který bude financován ze společné evropské půjčky. Zadlužení EU bylo přitom ještě do nedávna tabu.

Evropská unie se společně zadluží. Co z toho vyplývá pro Česko?

Společný dluh Evropské unie. Před měsíci to byla revoluční myšlenka, kterou jako první začala prosazovat koronavirem zasažená Itálie. Dnes je to realita. 

„Krize ovlivní také architekturu eurozóny,“ podotkl analytik Drea. V Bruselu podle něj opět oživne debata o budoucnosti bankovní unie nebo unie kapitálových trhů.

„Měli bychom se soustředit na unii kapitálových trhů a vytvořit panevropské finanční a obchodní prostředí, které je důležité pro malé a střední podniky a také pro menší země, jako je právě ČR,“ dodal Drea.

Pro ČR bude v následujících měsících klíčové opětovné rozproudění nejen tuzemské ekonomiky, ale také eurozóny. Jak zdůraznil Bán, 85 % českého exportu směřuje právě do dalších evropských států, a zejména těch, co platí eurem.