Centrální banky vyhlíží „nový druh peněz“. Digitální euro má pomoct dohnat soukromý sektor

© Pixabay

Centrální banky po celém světě vymýšlejí nové způsoby, jak do budoucna zajistit „zdravou“ míru inflace a zároveň lépe konkurovat soukromým bankám. Řešením by mohly být tzv. digitální měny centrálních bank, kam spadá také plánované digitální euro.

V polovině července se v útrobách Evropské centrální banky (ECB) začalo oficiálně rodit tzv. digitální euro. Instituce by s jeho pomocí ráda získala větší kontrolu nad evropským finančním sektorem. V časech, kdy lidé stále méně používají hotovost, chce zabránit tomu, aby měly digitální platby pod palcem takřka výhradně komerční banky.

„Výzkumná“ fáze pro přípravu digitálního eura potrvá dva roky, pak přijde na řadu tříleté zavádění do praxe. Evropané se tak novinky dočkají nejdříve v roce 2026, podle expertů i později.

„Současnou iniciativu ECB k digitálnímu euru považuji za správnou, z pohledu aktuálního vývoje v oblasti digitálních finančních služeb takřka za nevyhnutelnou. V době, kdy dochází k razantní digitalizaci finančního sektoru, ať už v oblasti transakcí, virtuálních měn, či kryptoaktiv, je žádoucí, aby na tyto trendy reagovaly také centrální banky,“ řekl redakci EURACTIV.cz europoslanec Ondřej Kovařík (ANO, RE).

Ondřej Kovařík: Digitální prostředí potřebuje regulaci, firmy ale nesmíme udusit

Riziko zneužití umělé inteligence je vysoké. Regulační rámec musí rizika eliminovat, nebo na ně alespoň upozornit, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz europoslanec Ondřej Kovařík.

Jeho český kolega z Evropského parlamentu Mikuláš Peksa (Piráti, Greens/EFA) má za to, že digitální euro může představovat budoucnost pro platby v Evropě.

„Chceme vytvořit konkurenci MasterCard a Visa, aby tyto dvě společnosti už neměly monopol a nemohly si diktovat podmínky,“ uvedl Peksa. Digitální euro by podle něj mělo být dostupné zdarma pro každého, a to v podobě digitální peněženky i okamžitých plateb po celé Evropě v kurzu 1:1 ke klasickému euru.

Zatím se však jedná pouze o vizi, kolem nového nástroje panuje mnoho nejasností. ECB nicméně zdůrazňuje, že digitální euro bude pouze doplňkovým platebním řešením, které nemá nahradit hotovost.

Nový druh peněz

Digitální euro není jediným projektem svého druhu, spadá mezi rodící se digitální měny centrálních bank (CBDC).

Podle ekonoma společnosti Roger Dominika Stroukala se v centrálních bankách v současnosti diskutuje zejména o variantách, které přicházejí v úvahu. Jednotlivé modely CBDC se významně liší, motivaci však mají centrální banky stejnou – chtějí dostat část peněžní zásoby více pod kontrolu.

„CBDC není jen digitální verze korun, takové peníze už máme, a je jich dokonce drtivá většina, ale úplně nový druh peněz,“ vysvětluje Stroukal. Jedná se o peníze, které budou vytvářet a zároveň je mít pod kontrolou centrální banky. Chtějí tak konkurovat penězům soukromých bank, kterých je nyní většina. „Dnešní peníze vznikají téměř výlučně v bankách skrze úvěry,“ doplnil Stroukal.

Ekonom zároveň popsal, jaké další důvody stojí za vznikem konceptu CBDC. Historicky měly podle něj centrální banky poměrně přímočaré nástroje k tomu, jak dosáhnout svého typicky dvouprocentního inflačního cíle. Po recesi z let 2008 a 2009 však některé západní centrální banky narazily na své limity, úvěrové sazby už nebylo kam snižovat. Na řadu přišly nové nástroje. „CBDC jsou jen otevřením dalšího nástroje centrálních bank k dosažení inflačního cíle,“ dodal Stroukal.

Koruna vs. e-koruna?

Nový druh peněz s sebou logicky přináší také nová úskalí a nové otázky, které je potřeba vyjasnit, než se s nimi začne reálně platit.

„Můžeme si představit, že bychom u nás měli koruny, které vytváří obchodní banky, a e-korunu České národní banky. První otázkou je, jestli e-korunu může využívat člověk z ulice, nebo bude vyhrazena pouze pro mezibankovní styk,“ vysvětluje Stroukal.

Další neznámou je, jestli by se digitální měnou dalo platit v obchodech nebo zda by ji bylo možné vyměnit za zahraniční CBDC.

„Otázek, které centrální banky řeší, je celá řada. Ta nejzásadnější je, že stát skrze svou centrální banku ublíží soukromému podnikání obchodních bank. Makroekonomické modely dokonce počítají různé předpovědi, jak moc by to bankám ublížilo,“ upozornil ekonom.

I další experti varují, že pokud bude konkrétně digitální euro příliš úspěšné, může podkopat bankovní systém. Aby se tomu předešlo, ECB plánuje používání digitálního eura omezovat.

Expert: Digitální euro je nejisté a ještě nějakou dobu bude

Digitální euro vstupuje do své experimentální fáze. Odborníci však projekt evropské digitální měny kritizují. Podle nich jej doprovází řada nejasností. Nelíbí se jim ani, že přichází pozdě – dekádu po nástupu kryptoměn.

Osobní data musí být v bezpečí

Čeští europoslanci navíc upozorňují na podmínky, které musí nová evropská digitální měna splňovat, aby měla šanci uspět. Třeba bezpečnost.

„Jedním z hlavních aspektů, kterým bude nutné věnovat pozornost, je otázka zabezpečení digitální měny proti kybernetickým rizikům a možnému zneužití a také obava o ochranu soukromí uživatelů. To mimo jiné vyplynulo i z veřejné konzultace, kterou ECB v této věci nedávno vedla,“ podotkl Kovařík.

Doplnil, že pokud se tyto body nepodaří odpovídajícím způsobem vyřešit, nelze očekávat, že by širší veřejnost nebo podnikatelé digitální měnu přijali.

Mikuláš Peksa zmiňuje i jednoduchost a dostupnost. „Musí jít o dostupný nástroj, který bude stoprocentně zabezpečený. Elektronická peněženka s digitálním eurem musí být vytvořena tak, aby měl každý uživatel naprosté soukromí pro své transakce. A posledním, ale neméně důležitým bodem je decentralizace jako klíčové podhoubí pro všechny již zmíněné funkce,“ uzavřel Peksa.