Budoucnost je v digitálním vzdělávání, Evropanům ale chybí dovednosti i vybavení, ukázala pandemie

European Commissioner for Promoting our European Way of Life Margaritas Schinas, European Innovation Commissioner Mariya Gabriel, and EU Commission Vice-President of the European Commission, Margrethe Vestager / © EPA

Covid-19 evropské země přinutil přejít v masovém měřítku na distanční výuku a práci z domova. Jak se ukázalo, mnozí lidé i regiony na to nebyli připraveni. Evropská komise chce zajistit, aby se to už neopakovalo.

Distanční výuka, práce z domova, rostoucí závislost na kvalitním internetovém připojení či nutnost umět používat různé komunikační nástroje a cloudová úložiště. I to jsou následky globální pandemie koronaviru. Evropané tak v dnešní době na digitální technologie spoléhají ještě více než dřív.

Členské státy a vedení EU si ale během koronavirové krize uvědomily, že zdaleka ne všichni občané či dokonce celé regiony tento přechod na distanční vzdělávání a práci zvládají.

Důvodů je více – nedostatek digitálních dovedností, nekvalitní vybavení ve školách, na úřadech nebo v domácnostech či nekvalitní internetové připojení. Pokud se ale EU chce rychle vzpamatovat z ekonomických otřesů, které pandemie způsobuje, musí na nové digitální technologie a digitální ekonomiku klást větší důraz.

To je důvod, proč Komise ve středu (30. září) představila dlouho očekávaný Akční plán pro digitální vzdělávání (Digital Education Action Plan). Ten má do budoucna členským zemím pomoci s digitálním vzděláváním svých občanů a zajistit dlouhodobou ekonomickou stabilitu unijní sedmadvacítky.

Pandemie jako milník v digitalizaci

Novou strategii v této oblasti tvoří dva pilíře – prvním je vytvoření Evropské oblasti pro vzdělávání (European Education Area), druhým pak zmíněný Akční plán pro digitální vzdělávání pro roky 2021-2027.

Pandemie odkryla nevyhnutelné změny na trhu práce. Je třeba zrychlit, shodli se ministři

Brusel klade dlouhodobě důraz na digitální transformaci. Pandemie koronaviru a s ní související restrikce ale ukázaly, že je třeba dělat mnohem více. Během online jednání se na tom shodli unijní ministři.

„Pandemie Covid-19 významným způsobem narušila vzdělávání a způsobila rychlý nástup distanční a online výuky. Masové užívání technologií však odhalilo velké mezery a nedostatky,“ uvedla místopředsedkyně Komise pro digitální agendu Margarethe Vestagerová.

„Je to ale zároveň příležitost přizpůsobit naše vzdělávání a získávání dovedností novému digitální věku. Téměř 95 % respondentů naší veřejné konzultace, která se týkala tohoto Akčního plánu, vidí koronavirovou krizi jako zlomový okamžik pro změnu našeho přístupu k technologiím ve spojitosti se vzděláváním,“ dodala.

Akční plán má podle Komise v první řadě zrychlit digitální vzdělávání Evropanů, zajistit kvalitní digitální infrastrukturu, rychlé internetové připojení a také kvalitní vybavení především pro žáky a studenty. Stejně tak nová strategie klade důraz na získávání základních digitálních dovedností už v útlém věku.

Oba pilíře představují směr, kterým se mají členské státy v příštích letech vydat. Na Akční plán v dalších měsících naváží konkrétní legislativní návrhy a doporučení pro členské země, které se budou týkat třeba metodiky distančního vzdělávání pro základní i střední školy nebo pokynů pro využívání umělé inteligence při výuce.

Ambicí Komise je i posílení digitální gramotnosti a zlepšení spolupráce a vzájemné výměny informací mezi státy. K tomu má sloužit nové Evropské centrum pro digitální vzdělávání (European Digital Education Hub), které Komise v nejbližší době zřídí.

„Centrum posílí spolupráci a synergii mezi politikami členských zemí, které se dotýkají digitálního vzdělávání, vytvoří síť národních poradenských služeb a zlepší dialog mezi odborníky napříč veřejným i soukromým sektorem,“ uvádí Komise.

Alespoň základní digitální dovednosti

Pokud jde o vytvoření tzv. Evropské oblasti pro vzdělávání, toho chce Komise dosáhnout do roku 2025.

I zde jsou ambice velké. Tato strategie, jejíž konkrétní návrhy budou také postupně představovány, má zajistit více příležitostí studovat v zahraničí včetně celoevropského uznávání dosažené kvalifikace, posílit výuku cizích jazyků a smazat rozdíly v přístupu ke kvalitnímu vzdělávání. Pomoci by měly rozsáhlé investice do vzdělávacích systémů napříč EU.

Česko může doplatit na pomalou digitalizaci veřejné správy, varuje Komise

Evropská komise opět upozornila Česko na nedostatky v oblasti digitalizace, na které může v brzké době doplatit. Na druhou stranu nelze přehlížet české úspěchy, a to například v oblasti umělé inteligence.

Komisař Margaritis Schinas k tomu prohlásil, že „vzdělávání je pro zachování a podporu evropského způsobu života naprosto zásadní“.

„Naše vize Evropské oblasti pro vzdělávání je spojena s hodnotami svobody, rozmanitosti, lidských práv a sociální spravedlnosti. Společně s Akčním plánem pro digitální vzdělávání navrhujeme nové iniciativy a nápady jak se vzdělávat, jak pracovat,“ dodal.

Důraz na digitální vzdělanost a gramotnost nevyplývá jen z probíhající pandemie koronaviru, ale také z výsledků tzv. DESI indexu, který Komise každoročně vydává a ve kterém hodnotí úroveň digitalizace v jednotlivých zemích a v jednotlivých ekonomických a společenských sektorech.

DESI index totiž pravidelně ukazuje, že evropská populace postrádá základní digitální dovednosti, a to i přesto, že většina zaměstnavatelů tyto dovednosti vyžaduje. Komise proto chce, aby do roku 2025 mělo alespoň základní digitální dovednosti minimálně 70 % dospělých Evropanů.

Evropa vstoupila do digitální éry, Česko zatím klopýtá za průměrem

Česko zaostává za unijními státy především v elektronizaci veřejné správy nebo výměně zdravotnických údajů on-line. Index, který sleduje digitální konkurenceschopnost jednotlivých států EU, poslal tuzemsko až na 18. místo.

Oba představené dokumenty představují pouze vizi, na konkrétní návrhy v popsaných oblastech si budeme muset ještě počkat. Velká očekávání se ale už nyní vkládají do evropského summitu, který se zaměří na vzdělávání a který má proběhnout 10. prosince. Lídři zemí EU, ministři školství a experti na oblasti vzdělávání a digitalizace by zde měli projednávat především novou bruselskou strategii.

„Evropská oblast pro vzdělávání a Akční plán pro digitální vzdělávání jsou stěžejní z hlediska evropské ekonomické obnovy a budoucího růstu. Společně vytvářejí vizi pro budoucí evropskou podobu vzdělávacího systému,“ uzavřela komisařka pro inovace, výzkum a vzdělávání Mariya Gabrielová.

Unijní strategie v oblasti vzdělávání je součástí komplexní digitální strategie, kterou Komise představila v únoru letošního roku a která nese název Evropa v digitálním věku (Europe fit for the digital age).

Evropská vize digitální budoucnosti: Regulace internetu, umělá inteligence a sběr dat

Evropská komise dnes zveřejnila dlouho očekávanou a komplexní strategii s názvem Evropa v digitálním věku (Europe fit for the digital age). Na první pohled nudný a nic neříkající název v sobě obsahuje vizi směřování EU v digitální oblasti na příští desítky let.

Vedle výše zmíněného Akčního plánu pro digitální vzdělávání Komise v rámci digitální strategie do konce tohoto roku zveřejní ještě dlouho očekávaný Akt o digitálních službách (Digital Services Act), Akční plán pro demokracii (Democracy Action Plan) a Akční plán pro média (Media Action Plan).