Balkánské země chtějí založit společnou ekonomickou zónu

V albánském Drači se s eurokomisařem Johannesem Hahnem včera neformálně sešli zástupci západobalkánských zemí. Účastníci se shodli na tom, že do budoucna by mezi státy měla vzniknout společná ekonomická zóna. Řeč přišla i na rozšiřování EU.

Kromě regionální ekonomické integrace diskutovali zástupci balkánských zemí v Drači s komisařem EU pro rozšíření Johannesem Hahnem také o své snaze připojit se k EU. Schůzky se mělo původně účastnit šest premiérů, nakonec přijeli jen šéfové vlád Albánie, Kosova a Černé Hory. Premiéři Bosny a Srbska za sebe poslali zástupce a jejich makedonský kolega nedorazil kvůli špatnému počasí na letišti.

Babiš: O Balkán soupeříme se Saudy, Tureckem a Ruskem. Region potřebuje příslib členství v EU

Balkánské státy mají nakročeno k EU, ale Unie je zatím vůči rozšiřování skeptická. Podle kancléřky Merkelové je nutné, aby země regionu nejprve prošly reformami. Premiér Babiš si myslí, že konkrétní datum vstupu do EU by je k tomu motivovalo.

Zúčastnit se podle médií chtěl i předseda bulharské vlády Bojko Borisov. Cestu však musel zrušit kvůli včerejšímu státnímu smutku k uctění 17 obětí sobotní nehody autobusu. Ještě do nedávna Bulharsko předsedalo Radě Evropské unie, na přelomu června a července jej nahradilo Rakousko.

Hostitel, albánský premiér Edi Rama, podle AP na schůzce „ocenil politickou vůli a spolupráci v regionu na různých úrovních“. Zároveň ale vyjádřil politování nad tím, že tuto politickou vůli a spolupráci „nedoprovází stejná úroveň spolupráce hospodářské“.

Johannes Hahn mimo jiné poukázal na potřebu „podpořit region jako značku turismu, zemědělství a dalšího zlepšování energetického sektoru, kde je ještě nevyužitý potenciál“.

Vstup Makedonie a Albánie do EU má od Komise zelenou. V pokračování přístupových rozhovorů s Tureckem je ale zdrženlivá

Komise dnes doporučila zahájit přístupová jednání s Makedonií a Albánií. V obou případech ale rozhodnutí o vstupu může narazit u členských států. Turecko se naopak podle Unie vzdaluje jejím hodnotám. Nadále ale zůstává strategickým partnerem.

Setkání se rovněž zúčastnil prezident Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) Suma Chakrabarti, který slíbil zintenzivnění investic v regionu. EBRD chce podle agentury AP příští rok v květnu uspořádat v Sarajevu západobalkánský summit.

EU na Balkáně dlouhodobě investuje především v rámci tzv. Nástroje předvstupní pomoci (IPA II), který má za cíl pomoci s přípravou zemí na členství v EU a s reformami v mnoha oblastech. Celkový rozpočet nástroje na období 2014-2020 (pro země Balkánu a Turecko) činí 11,7 mld. eur.

EU a západní Balkán

Region západního Balkánu je pro EU strategicky důležitý především z bezpečnostního hlediska. V 90. letech zde proběhlo několik ozbrojených konfliktů těsně za hranicemi EU. Cílem EU tedy je zabránit tomu, aby se tato situace někdy opakovala. V červenci 2013 vstoupilo do EU Chorvatsko. Kandidátský status má Srbsko, Černá hora, Makedonie a Albánie.

Co se týká plánovaného rozšíření, EU zatím zahájila přístupová jednání se Srbskem (2014) a Černou Horou (2012), které by se do společenství mohly připojit v roce 2025. Albánie a Makedonie se v současnosti těší kandidátskému statusu, zatímco Bosnu a Hercegovinu, stejně jako Kosovo prozatím EU označuje pouze jako potenciální kandidáty.

EU by se v roce 2025 mohla rozšířit o Srbsko a Černou Horu

Unie se otvírá zemím západního Balkánu. Ke vstupu do EU má nejvíce nakročeno Srbsko a Černá Hora, a ačkoli je rok 2025 ambiciózním termínem, podle šéfky unijní diplomacie Mogheriniové je reálný.