Americká cla českému průmyslu výrazně neuškodí. Obchodní válka by ale mohla

© Shutterstock

Americká cla na ocel a hliník by se českého průmyslu výrazně dotknout neměla. Panují ale obavy z přetížení evropského trhu levnou ocelí především z Číny, ale i z amerických cel na dovoz evropských automobilů. EU v obou případech chystá protiopatření.

Dopad amerických cel na dovoz oceli a hliníku by měl celkově postihnout asi jen 0,02 % českého HDP, ukazuje studie společnosti Deloitte. Největší vliv bude mít na velké metalurgické firmy.

Příliš velké přímé dopady na český ocelářský průmysl se ale neočekávají a obchodní deficit v této oblasti by nemuselo být příliš těžké dohnat.

„Spojené státy sice byly pro české oceláře loni největším trhem mimo EU, ale pořád se jedná jen o přibližně pět procent hodnoty našeho vývozu,“ říká statutární ředitel Ocelářské unie Daniel Urban.

Díky tomu, že globální ekonomika roste, podle něj nebude tak těžké najít pro ocel původně určenou pro americký trh uplatnění jinde.

Podle europoslance a místopředsedy výboru pro mezinárodní obchod Jana Zahradila (ODS, ECR) ovšem nelze spoléhat na to, že by se ztráty mohly vynahradit vyššími tržbami na evropském trhu.

„Pro české oceláře je americký trh po zemích EU nejvýznamnější. V roce 2017 dodali čeští výrobci do Spojených států ocelové produkty v hodnotě téměř 5 miliard korun,“ řekl Zahradil serveru EURACTIV.cz.

Obavy z levné oceli ze třetích zemí

Existují navíc obavy, že evropský trh zaplaví levnější ocel ze třetích zemí, která po zavedení amerických cel hledá nová odbytiště. To je riziko i pro české oceláře.

TI se nemohou levné konkurenci ubránit sami, a podle Urbana proto spoléhají na Evropskou komisi, která by měla během července začít uplatňovat předběžná ochranná opatření. Pak bude mít Komise 200 dnů na to, aby rozhodla o zavedení dlouhodobější ochrany, tzv. safeguards.

„My jsme obecně pro volný obchod, vyvážíme velkou část české produkce oceli, ale zároveň říkáme, že EU nesmí být naivní a nechat si zlikvidovat průmysl neférovou konkurencí ze třetích zemí od Číny po Turecko,“ říká Urban.

Také podle europoslankyně Dity Charanzové (ANO, ALDE) by měla EU zvážit všechna možná protiopatření v souladu s pravidly mezinárodního obchodu.

Věří ovšem, že nedávno přijatá modernizovaná pravidla, podle kterých může EU chránit své trhy proti příliš levné produkci ze třetích zemí, by měla napomoci tomu, aby šok pro domácí průmysl nebyl tak drastický.

Evropa, Mexiko a Kanada vrací úder

Zároveň Charanzová zdůrazňuje, že by se Evropané a Američané měli proti dumpingovým praktikám bránit společně.

Podle expertů totiž velkou část problému způsobují dumpingové praktiky Číny, která je největším producentem oceli na světě a s téměř polovičním podílem na světovém trhu (v roce 2016 vyprodukovala 808 z celkových 1628 milionů tun slité oceli) si může dovolit manipulovat se světovými cenami a dostupností oceli.

Americký prezident Donald Trump ale v březnu uvalil cla na dovoz oceli a hliníku nejen z Číny, ale plošně. Proti tomu protestovala EU a dalších šest zemí včetně Kanady a Mexika, a Spojené státy jim na základě toho udělily dočasnou výjimku. Ta ale vypršela a od 1. června platí cla i pro tyto země.

Tento krok znepokojil světové trhy a vyvolal rázná protiopatření dotčených zemí. Evropská komise připravila seznam amerických produktů, na které hodlá aplikovat tarify v hodnotě až 2,8 miliard eur.

Cílem jsou hlavně výrobky ze silně republikánských států na jihozápadě USA, kde se Donald Trump drží největší podpory. Jedná se především o bourbon, motocykly Harley Davidson, džíny a jiné zboží. Mexiko a Kanada přistoupily k obdobným clům – ta kanadská dosahují až 15 miliard dolarů.

Charanzová vítá skutečnost, že se tyto země chystají společně s EU podat arbitrážní stížnost u WTO. Podle Zahradila EU tak chce reagovat podle pravidel Světové obchodní organizace a vyhnout se za každou cenu eskalaci obchodní války.

Trump vyhrožuje cly na evropské automobily

Ta by se nakonec mohla týkat nejrůznějších odvětví včetně automobilového průmyslu. Trump už v minulosti pohrozil, že na dovoz evropských aut uvalí vyšší cla. V této souvislosti se zatím spekulovalo o clech ve výši 35 %.

Dosud byla situace spíše opačná, protože vyšší cla se vztahovala na americká auta dovážená do Evropy (10 %) než na ta evropská dovážená do USA (2,5 %).

Ani Evropská komise ani americký Kongres zatím nemají jasno v tom, jestli zvýšení cel pro evropská auta skutečně přijde na pořad dne, zdůrazňuje europoslanec Zahradil.

Pokud by se tak ale stalo, pro Českou republiku by podle analytiků společnosti Deloitte byly přímé následky minimální, jelikož vozy značky Škoda a i ostatní zahraniční modely vyráběné v ČR se do USA příliš nevyvážejí. Celkový vývoz aut do USA vykazoval v roce obrat pouhých 34 milionů korun.

Například francouzská skupina PSA, která vlastní Citroën a Peugeot a provozuje spolu s Toyotou kolínskou TPCA, svá auta v USA neprodává. Stejně tak modely Hyundai vyráběné v Nižní Lhotě jsou pouze zaměřeny na evropský trh.

Českých automobilek se cla téměř netýkají

Ani dopady na české dodavatele součástek do aut směřujících na amerických trh by nebyly příliš drastické. Podle Deloitte by nečinily více jak 18,5 milionů korun. To jsou až překvapivě vlídné prognózy pro zemi, která vyrobí 1,3 milionů automobilů ročně.

Daleko hůř by na tom bylo podle Deloitte Slovensko, které by bylo případnými cly ze všech evropských zemí poškozeno nejvíce. Dále by to zpomalilo německou ekonomiku, která je největším evropským vývozcem automobilů, až o jeden procentní bod.

Sdružení automobilového průmyslu (AutoSAP) se spíše obává celkového dopadu na světovou ekonomiku po vzoru světové krize třicátých let, kde ekonomický izolacionismus oslabil kupní sílu obou stran, a tím pádem i poptávku. To stejné se prý může stát i s dnešními tarify a následně se projevit ve všech segmentech české ekonomiky.

Ředitel AutoSAP Zdeněk Petzl byl také spíše skeptický, když Právu sdělil, že „pokud dojde k výraznějšímu propadu odběru do USA na základě cel, může se to dotknout našeho trhu, a to až v rozsahu 5 až 10 procent obratu.“

V tuto chvíli by měla větší dopad na české automobilky spíše ochranná opatření EU, která by zdražila import oceli. Zahradilovi se prý již například ozval korejský velvyslanec v Praze s obavami, že by mohla zdražit korejská automobilová produkce v ČR, která vyrábí z dovozených materiálů.