Krize uspíší odchod od fosilních zdrojů energie, říká předsedkyně vlivného výboru Schwengová

© EHSV

Válka na Ukrajině a nejisté dodávky energií z Ruska urychlí evropskou transformaci směrem k čistým zdrojům energie. V rozhovoru pro EURACTIV.cz to uvedla Christa Schwengová.

Christa Schwengová je předsedkyní Evropského hospodářského a sociálního výboru (EHSV), poradního orgánu Evropské unie. Úkolem výboru je mimo jiné připravovat pro instituce EU stanoviska a průzkumné zprávy. Ve výboru jsou reprezentanti zaměstnavatelů, zaměstnanců a občanské společnosti zemí sedmadvacítky. 

Evropská unie se snaží mít i svou sociální dimenzi. Jejím jádrem má být Evropský pilíř sociálních práv, který vzešel z předešlé Evropské komise Jeane-Claudea Junckera. Splnila EU očekávání v oblasti sociální politiky?

Sociální politika EU nezačala Evropským pilířem sociálních práv, ale byla zahrnuta již do zakládajících smluv. EU má svůj sociální rozměr od počátku a v průběhu let jej posiluje. Nyní máme Evropský pilíř sociálních práv, kompas, který vede ke sbližování členských států v oblasti sociálních politik.

V současné době máme více než 70, ne-li 80 směrnic EU v oblasti sociální politiky. Nikdo tedy nemůže říci, že EU celou dobu spala a právě se probudila, aby řekla: „Hej, teď se pustíme do sociální politiky“. Ne, to se nestalo. Pilíř sociálních práv je nicméně důležitým krokem při vyvažování ekonomických a sociálních zájmů. Když se podíváme na výzvy, kterým v současnosti čelíme, na dvojí – zelenou a digitální – transformaci a na válku na Ukrajině, jsme pevně přesvědčeni, že to v lidech vyvolává nejistotu. Domníváme se, že nikdo by neměl zůstat na holičkách a to lze zajistit a upevnit sociální politikou.

Sociální politika je ale především v rukou členských států. Myslíte si, že by měla mít EU v této oblasti více práv?

Myslím, že není zcela pravda, že sociální politika je v rukou členských států. Je to sdílená pravomoc. Sdílená kompetence znamená, že pokud se EU rozhodne něco v dané oblasti udělat, tak to členské státy na EU přenesou.

Jak jsem již řekla, máme již poměrně rozsáhlé acquis. Nejde tedy o to, zda „by ho mělo být více“, nebo „by ho mělo být méně“. Je to otázka rozdělení kompetencí a toho, zda se daná politika dělá správným způsobem. A zatím mohu říci jen ano, protože respektujeme tradice, národní historii, zvyky a praxi. Dovolte mi uvést příklad severských zemí, kde mají sociální partneři velmi silné poslání. Když to srovnáte s členskými státy, jako je ten váš, tak tam je to poměrně nedávný vývoj. Mezi státy tedy existují rozdíly v tom, jak se k různým otázkám staví, a pro sociální politiku to platí obzvláště.

Sociální fond „zchudl“, EU má přitom velké sociální ambice. Zvládne jim ČR dostát?

EU letos oprášila pilíř sociálních práv z roku 2017 a přišla s ambiciózním plánem, jak jej převést do praxe. Česká vláda mezitím oproti minulým letům „seškrtala“ Evropský sociální fond, který má nové priority pomoci zafinancovat. Zdrojů je však v současném období vícero.

Říkáte, že nikdo by neměl být ponechán na holičkách. Má podle Vás EU dostatek nástrojů k tomu, aby ochránila občany před dopadem rostoucích cen?

Myslím, že ano. Pokud se podíváte na to, co stojí za vysokými cenami, je to způsobeno především situací na trhu s energiemi. Druhou věcí je narušení dodavatelských řetězců v důsledku pandemie. Veškeré zboží, jež pochází z Číny, tam nyní uvízlo, protože chybí kontejnery nebo lidé, kteří by vykládali lodě.

První věc, kterou můžete udělat, je – a my jsme s tím začali už před současnou situací – vzdát se fosilních zdrojů energie. Je to součástí balíčku Fit for 55. Druhá věc se týká dodávek z Číny, tuto zemi s přísnými covidovými opatřeními ale nemůžete donutit, aby otevřela své přístavy. Svou roli zde hraje i Evropská centrální banka, která by měla čelit současné situaci měnovou politikou.

Přechod na čisté zdroje energie akceleruje

Česká republika se k Fit for 55, tedy návrhům jak dosáhnout do konce dekády 55% snížení emisí, staví velmi skepticky. Myslíte si, že současná krize státy jako ČR přesvědčí, že čistá energie je řešením? Nebo je pravděpodobnější, že zůstaneme u uhlí a dalších konvenčních zdrojů?

Může to mít skutečně oba efekty, ale zatím to vidím na zrychlení přechodu na čistou energii. Stanoveného cíle je třeba dosáhnout mnohem rychleji. Samozřejmě je tu otázka nákladů a délky přechodu, ale panuje obecná shoda, že bychom měli pokračovat, abychom se zbavili závislosti na ruských energiích.

Znamená to, že existuje shoda nejen mezi členskými státy, ale i napříč společností? Váš výbor zastupuje sociální partnery – zaměstnance, zaměstnavatele a občanskou společnost – jsou přesvědčeni, že musíme přechod urychlit?

Za svůj výbor mohu říci, že tomu tak rozhodně je. Otázkou vždy je, jak k tomu dojít a co je mezitím potřeba udělat. A o tom se stále diskutuje.

Evropský hospodářský a sociální výbor uspořádal koncem dubna v Praze seminář o udržitelné a cenově dostupné energii. Jak může EU kromě financování zelené transformace takovou energii pro své občany zajistit?

Jde o to, abychom se učili jeden od druhého. Za prvé jde o vzájemné informování a výměnu osvědčených postupů.

Za druhé si musíme uvědomit, že jsme závislí na zdrojích, které máme doma. V některých zemích může být více větru, v jiné zase bioplynu a v Itálii mohou být snadno dostupné přístavy pro zkapalněný zemní plyn. Každá země je jiná. EU může podpořit výměnu informací a zvýšit investice. Mám na mysli iniciativu Nový evropský Bauhaus, která podporuje renovace a udržitelnou výstavbu.

Komunitní energetika může snížit naši závislost na Rusku. Potřebuje provozní podporu, říká Jagoš

Komunitní energetika se může Česku vyplatit, stačí prolomit stávající nevůli změnit zavedený systém. Vláda by její rozvoj měla podpořit zavedením provozní podpory, říká Tomáš Jagoš v rozhovoru pro EURACTIV.cz. 

Lidé musí mít dovednosti, které žádá trh

Jsou evropští občané připraveni na dvojí transformaci, o které jste hovořila?

Ano, jsou. Pokud se podíváme na požadavky na trhu práce, vidíme dva problémy. Na jedné straně je stále větší poptávka po lidech, kteří mají digitální dovednosti, protože pracovní místa mají stále více digitálních aspektů.

Na druhé straně máte všechny ty lidi, které je potřeba zaměstnat pro zajištění energetické nezávislosti. Je tedy nesmírně důležité zabývat se odpovídajícími dovednostmi. Musíte vědět, jaké jsou požadované dovednosti a zda odpovídají trhu práce.

V České republice se potýkáme s nedostatkem pracovních sil. Podniky, včetně těch v energetickém sektoru, hledají kvalifikované pracovníky. Jak sladit jejich potřeby s nabídkou na trhu práce?

Je třeba zvyšovat kvalifikaci a lépe se orientovat na trhu. Uvedu vám příklad. V Rakousku máme spoustu neobsazených volných pracovních míst, což je způsobeno několika faktory. Zvláštní situace je v odvětví hoteliérství a restauratérství. Když bylo vše uzavřeno kvůli covidovým restrikcím, pracovníci z hotelů a restaurací přešli do jiného sektoru. Takže je opravdu téměř nemožné najít lidi, kteří by nyní, když už restrikce nejsou, šli do hotelů a restaurací pracovat. Navíc existují značné regionální rozdíly. Řešením je mobilita, kterou můžete vyvolat a motivovat.

Stále je tu také nevyužitý potenciál. Například míra zaměstnanosti žen je stále nižší, takže bychom se měli snažit je více zapojit. Totéž platí pro lidi s nízkou kvalifikací. Měli bychom je motivovat ke zvyšování kvalifikace, aby odpovídala potřebám trhu práce.

Z války na Ukrajině uteklo do České republiky více než 300 000 lidí. Myslíte si, že tito lidé mohou zaplnit mezery na našem trhu práce?

V první řadě je naší povinností pomoci lidem, kteří utekli před válkou. Humanitární hledisko je nejdůležitější a stojím si za ním. Mezi uprchlíky jsou převážně ženy a děti, protože muži Ukrajinu opustit nesmějí. V mnoha případech jsou to ženy s velmi vysokým vzděláním, ale mají děti, jsou traumatizované válkou a potřebují pomoc. Zapojení se na trhu práce a nabídka možnosti zůstat by jim pomohla začlenit se do společnosti a překonat traumatickou zkušenost. Nicméně si musíme uvědomit, že i tito lidé se mohou vrátit na Ukrajinu, jakmile tam bude opět bezpečno.

EU chce být magnetem na talenty, překope pravidla legální migrace

Evropská komise dala na stůl své návrhy okolo legální migrace do Evropy, zjednodušit by se měla například pracovní povolení. I když nový balíček se současnou uprchlickou vlnou přímo nesouvisí, může do budoucna usnadnit integraci Ukrajinců.

Priority českého předsednictví jsou dobře nastavené

Jaká jsou Vaše očekávání od českého předsednictví EU? Čeho bychom měli dosáhnout v druhé polovině roku 2022?

Doba, ve které přebírá ČR předsednictví, není nejjednodušší, rozhodně ne. Nicméně priority máte dobře nastavené. Samozřejmě se musíte vypořádat s ukrajinskou krizí a energetickou, ekologickou, digitální a sociální agendou. Vaše priority se shodují s mým předsednictvím v EHSV, které končí jen tři měsíce po tom vašem.

Existují nějaké možnosti, jak může české předsednictví s EHSV spolupracovat?

Ano, už to, že jsme dnes tady v Praze (na semináři EHSV – pozn. red.), je jedním z nich. Dále jsme obdrželi žádost o vytvoření devíti průzkumných stanovisek, většinu z nich dokončíme v červnu nebo červenci. Poslední přijde na řadu v listopadu. Takže spolupráce již probíhá.

Mohla byste mi říci, jaká jsou témata těch devíti průzkumných stanovisek, o která české předsednictví EHSV požádalo?

Máme jedno, které se jmenuje sociální dialog v rámci ekologického přechodu. Pak máme téma rovnosti žen a mužů, energetickou chudobu, digitální zdanění, náklady spojené s absencí Evropy a přínosy jednotného trhu. Pak máme princip pro digitální dekádu, digitální práva a zásady. Zabýváme se také datovou suverenitou a úlohou jaderné energie v zajišťování stability cen energií v EU. Takže vidíte, že jde o docela pestrou směsici témat, ale je to hodně zaměřené na digitální a energetickou oblast – jde skutečně o dvojí transformaci. České priority proto podle mě přesně odpovídají aktuálnímu dění.